Ve středu pozornosti. Deník Le Monde věnuje Milanu Kunderovi sérii šesti článků

ČTK Kultura ČTK, Kultura
17. 12. 2019 13:57
Značný prostor v těchto dnech věnuje francouzský deník Le Monde osudu spisovatele Milana Kundery. Šestidílný cyklus článků nazvaný Kundera, román jednoho života podrobně mapuje život českého literáta žijícího v Paříži. Autorkou textů je francouzská novinářka Ariane Cheminová.
Milan Kundera na archivním snímku.
Milan Kundera na archivním snímku. | Foto: ČTK/Gallimard

Od pondělka vyšly dva díly s názvy Málo známý osud Milana Kundery, spisovatele, který přišel z chladu a Milan Kundera, přísně sledovaný spisovatel. Devadesátiletý Kundera žije ve Francii od 70. let a letos v listopadu získal české občanství. O občanství československé přišel v roce 1979 po vydání Knihy smíchu a zapomnění. Od roku 1981 je občanem Francie.

Muž s krásnou tváří boxera a bílými vlasy, malá, štíhlá žena s chlapeckým účesem - navzájem spřízněné duše, tak začíná první z článků, který fyzicky přibližuje manžele Kunderovy Milana a Věru.

Konstatuje, že jednomu z nejčtenějších autorů se desítky let dařilo vyhýbat publicitě. Ve Francii pro něj vše začalo úspěchem románu Nesnesitelná lehkost bytí. Roku 1984 přijal pozvání k televiznímu rozhovoru a zájem médií neměl konce.

"Jsem předávkován sám sebou," prohlásil. Roku 1985 pak rozhodl: "Už nikdy interview." Veškeré výroky, které mu pak byly připsány bez jeho svolení, měly být považovány za lež. "Kromě dialogů, spolusepsaných se mnou, opatřených mým copyrightem, všechny výroky mnou nepodepsané, mně přisuzované, budiž považovány za podvrh," upřesnil v knize esejů Umění románu (L'Art du roman), vydané roku 1986.

Kunderovi kdysi uvažovali o přesídlení na Island, kde by měli víc soukromí, přemýšleli také o Korsice a Martiniku, nakonec ale zůstali Pařížany. Milan Kundera se vyhýbá i fotografům a autorkou několika málo portrétů je většinou jeho žena Věra. "Je jako starý indián, který se bojí, že mu ukradnou duši," říká o svém muži.

V podrobném popisu Kunderova brněnského dětství a mládí figuruje jeho otec Ludvík, muzikolog a pianista, který doufal, že jediný syn půjde v jeho stopách. Byl přísný, například když se mu nelíbila Kuderova improvizace na klavír, nemilosrdně chlapce odnesl z pokoje do jídelny a tam ho posadil pod stůl.

Jedním z jeho učitelů hudby byl bratr herce Huga Haase Pavel, jemuž Kundera věnoval svůj první vytištěný text. Otce Kundera "zradil", když mu bylo osmnáct devatenáct let a vybral si literaturu. Není příliš známé, že spisovatel byl krátce manželem dcery Pavla Haase Olgy. Tato operetní zpěvačka byla o osm let mladší a ve svých 82 letech stále žije v Brně.

V 50. letech Kundera přesídlil do Prahy, kde na FAMU přednášel historii světové literatury a teorii románu. Ve svém jediném životopisu svěřeném francouzským úřadům napsal, že k jeho žákům patřily téměř všechny osobnosti nové vlny českého filmu včetně Jiřího Menzela a Miloše Formana.

V 60. letech Kundera po počátcích v poezii definitivně volí román a jeho budoucí ironický styl se zabydluje už v povídkách Směšných lásek z roku 1963. Tehdejší komunista Kundera věří v socialismus s lidskou tváří a Václavu Havlovi ještě v prosinci 1968 vyčítá, že používá argumenty člověka, který nikdy nepřijal komunistické myšlenky.

Ze strany Kunderu vyloučili roku 1970, z FAMU krátce nato. Na indexu se ocitl i jeho otec, který nestačil dokončit knihu o Beethovenových sonátách a zemřel roku 1971. Atmosféra strachu byla tak velká, že syn dostal pouze dva soustrastné dopisy.

Ve druhém díle seriálu Le Monde popisuje období, kdy se na Kunderu zaměřila tajná policie a vedla ho ve svých svazcích pod krycími jmény Básník a potom Elitář. Poměry byly tvrdé, takže Josef Škvorecký, který odešel po ruské okupaci a potřeboval k vydání Kunderových knih v Kanadě autorův souhlas, dostal kladnou odpověď v podobě pohlednice s konspiračním textem: "Trochu se zpožděním - štěstí k narozeninám!"

Kunderovi se nepodařilo získat ani práci taxikáře, pod cizím jménem publikoval horoskopy v Mladém světě a pod pseudonymem vydal divadelní hru Jakub a jeho pán. Le Monde neopomíná připomenout, že právě tu si v roce 1992 vybral dnešní prezident Emmanuel Macron jako student v hodinách profesorky francouzštiny a jeho pozdější ženy Brigitte.

Tajná policie pochopila, že Kundera plánuje exil, což ji potěšilo, a od roku 1974 dělala vše, aby mu ho usnadnila, cituje Le Monde historika Petra Zídka z Lidových novin.

Fakt, že Le Monde věnuje českému spisovateli hned celou sérii článků, by neměl překvapit. Kundera patří ke světově nejznámějším romanopiscům a ve Francii je uctíván desítky let. Již roku 2011 nakladatelství Gallimard vydalo jeho souborné dílo ve své nejprestižnější edici Pléiade, jinak vyhrazené pouze klasikům. Kundera se v ní ocitl například ve společnosti Homéra. O deset let dříve autor získal Velkou cenu Francouzské akademie za celoživotní dílo.

 

Právě se děje

Další zprávy