Slunce vyhasne, ale dobře to dopadne. Kniha fyzika Michia Kakua nabízí pozitivní vizi

Aleš Palán Aleš Palán
18. 12. 2019 18:36
„Všechno nakonec dobře dopadne. Pokud to dobře nedopadlo, znamená to, že ještě není konec.“ Jako by se americký teoretický fyzik a popularizátor vědy Michio Kaku ve své knize Budoucnost lidstva, která nedávno vyšla v českém překladu Jana Petříčka, nechal inspirovat právě tímto výrokem chasidského rabína Nachmana z přelomu 18. a 19. století. A vzal ho doslova.
Michio Kaku je profesorem fyziky na City University of New York a jedním ze zakladatelů teorie superstrun.
Michio Kaku je profesorem fyziky na City University of New York a jedním ze zakladatelů teorie superstrun. | Foto: Profimedia

V době plné katastrofických scénářů, kdy to už už vypadá, že k vyhynutí lidstva stačí pár desítek migrantů nebo námraza na dálnici D1, je osvěžující číst něco tak pozitivního a zároveň fundovaného. Člověk je smrtelný, Slunce pohltí zemi a pak vyhasne, vesmír, jak ho známe, zanikne…

Ano, to všechno je pravda, připouští Michio Kaku, neznamená to však, že bychom si měli zoufat. Rozvoj vědy nabízí všelijaké možnosti. A na co jsme nepřišli my, na to přijdou naši potomci. Snad.

Kakuova obsáhlá kniha, čítající 456 stran, je stejně tak přehlednou čítankou nejnovějších objevů teoretické fyziky a astronomie jako přehlídkou nejvýznamnějších sci-fi filmů a knih. Také v nich americký vědec nachází inspirativní pohledy. Snění je přece vlastní umělcům i vědcům a jakákoliv cesta dál začíná právě nepokojnou myslí.

Autor je skvělý vypravěč, vtipnými příměry dokáže odlehčit i tu nejsložitější vědeckou teorii. Čtenář ji možná úplně nepochopí, ale smíří se s tím a je schopen se na další stránce chytit vyprávění.

Principy antihmoty, uvažování o červích dírách či teorie strun představují témata, kterých se popularizační kniha může dotknout jen letmo. I tak z nich ale čerpá optimismus. Ano, matička Země se jednou stane neobyvatelnou, ale lidstvo by mezitím mohlo - a mělo - migrovat na jiné planety či planetky. Zde si vytvoří atmosféru, zvládne zásobování i komunikaci. Pravda, bude to možná chtít kosmický výtah nebo cestování laserovými plachetnicemi, ale na tom se už pracuje.

Nepřekročitelnou mez nepředstavuje ani vyšší gravitace nových světů, která by dosavadního člověka zmáčkla na placičku. Jistě, bude potřeba pár genetických vylepšení našeho rodu, ale copak krávy a psy také nevylepšujeme? Nejlepší asi bude vsadit rovnou na nesmrtelnost. A až bude zanikat celý vesmír? Snad budeme ve výzkumu dost daleko, abychom se přepravili do jiného. Žijeme možná ve světě, který má deset rozměrů, a vesmírů tu bude dost možná ještě víc. Stačí se pořádně rozhlédnout.

Tak jak si Michio Kaku ve svém oboru nestanovuje žádné hranice, je naopak zdrženlivý v oblastech, které nejsou jeho doménou. Nemluví o sociologii či teologii, o biologii a ekologii pak jen v okrajovém množství.

Obal knihy Budoucnost lidstva.
Obal knihy Budoucnost lidstva. | Foto: Prostor

Jak osvěžující, když se odborník soustředí výhradně na svou oblast a neplete se do jiných, ve kterých není doma. Mnohý český geolog, historik či podnikatel by se měl co učit.

Co se vizí týče, je Kaku mužem 21. století, či spíš století následujících. Svou skálopevnou důvěrou v pokrok přitom zůstává člověkem století devatenáctého. Tedy věku, kdy společnost, nebo alespoň její intelektuální část, spoléhala na rozum, pokrok a poznání jako nezpochybnitelnou cestu, jež povede ke štěstí a ukončí války i otrockou práci.

Mezitím se to nějak zkomplikovalo. Kaku tedy nabízí novou utopistickou vizi: pokud se navzájem nevyhubíme a nevrazí do nás nějaký meteorit dřív, než budeme schopni odklonit jeho dráhu, snad se jako lidstvo spojíme ke společnému cíli. Ten ideál se nazývá přežití. Nebylo by špatné se o to pokusit, že?

Ten nejznámější citát ze sci-fi literatury Michio Kaku ve své práci kupodivu nepoužil. Asi to bude pointa, která má každému čtenáři dojít. Jak zní? Přece: "Nepropadejte panice!"

Michio Kaku: Budoucnost lidstva

(Přeložil Jan Petříček)
Nakladatelství Prostor 2019, 456 stran, 397 korun

 

Právě se děje

před 3 hodinami

USA mají možná druhý případ koronaviru, Japonsko už jej potvrdilo

U texaského studenta, který navštívil čínské velkoměsto Wu-chan, je podezření na napadení novým koronavirem. Pokud se podezření potvrdí, půjde od druhý případ napadení virem způsobujícím zápal plic ve Spojených státech. Druhý potvrzený případ hlásí podle agentury Kjódó Japonsko.

Univerzitní student je v Texasu léčen s onemocněním dýchacích cest a je izolován doma. Zároveň jsou u něj prováděny testy na nově objevený koronavirus, který už v Číně zabil 18 lidí, z toho 17 ve Wu-chanu, který je ohniskem epidemie. První případ nákazy v USA byl oznámen ve středu ve státě Washington.

Japonské ministerstvo zdravotnictví mezitím potvrdilo druhý případ nákazy. Jde o čtyřicátníka, který v neděli do Japonska přicestoval z Wu-chanu. Nyní je muž hospitalizován.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Kvůli pádu muže do kolejiště večer nejelo metro na části linky B

Téměř čtyři hodiny nejezdilo ve čtvrtek večer metro mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B. Kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk, provoz se podařilo obnovit až necelou hodinu před půlnocí, vyplývá z informací na webu pražského dopravního podniku. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou metra nepřežil. Lidé v daném úseku museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté.

"Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Metro jezdilo bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B byl provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje, hlavně linky 3 a 5, či přestup z tramvají na linku metra C.

Zdroj: ČTK
Další zprávy