Bulgakov potřísněný rudou barvou. Muzeum v Kyjevě už ho tak nechá

Kultura AFP, Kultura
5. 6. 2023 11:13
Šestnáctiletý chlapec v ukrajinském Kyjevě posprejoval rudou barvou pamětní desku Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. A správci spisovatelova muzea se rozhodli ji ponechat v tomto stavu.
Pamětní deska Michaila Bulgakova v Kyjevě je od minulého týdne potřísněná rudou barvou.
Pamětní deska Michaila Bulgakova v Kyjevě je od minulého týdne potřísněná rudou barvou. | Foto: AFP / Profimedia.cz

Podle agentury AFP se boj o Bulgakova stal nejnovější epizodou kulturní války mezi Ruskem a Ukrajinou, která už přes více než rok doprovází tu skutečnou.

Hoch, šestnáctiletý Mychajlo Soboljev, se k činu přiznal a stejně jako jeho rodiče souhlasil s uvedením svého jména. Posprejování pamětní desky barvou krve označuje za veřejný protest s cílem "přispět k derusifikaci a dekolonizaci Kyjeva", jak řekl. Zdůvodňuje to tím, že Bulgakov byl dlouhodobě protiukrajinsky naladěný. "A proto nechápu, proč má mít muzeum zrovna v Kyjevě," říká Soboljev.

Bulgakovovu pamětní desku polil rudou barvou šestnáctiletý Mychajlo Soboljev (na snímku). K činu se hlásí.
Bulgakovovu pamětní desku polil rudou barvou šestnáctiletý Mychajlo Soboljev (na snímku). K činu se hlásí. | Foto: AFP / Profimedia.cz

Pamětní deska se nachází na fasádě jednopatrového domu z 19. století, kde Bulgakov vyrůstal. Autor se v Kyjevě narodil roku 1891, kdy bylo město pod ruskou správou. Celý život psal rusky a poslední dvě desítky let života strávil v Moskvě, kde je také pohřben.

Sice byl perzekvován stalinským režimem, ve svých dílech včetně románu Bílá garda se ale Bulgakov také vyjadřoval hanlivě o ukrajinštině i ukrajinské kultuře. Jako toho času mnozí nevěřil, že by Ukrajina mohla dosáhnout nezávislosti.

Budova spojená s jeho dětstvím se v muzeum proměnila na přelomu 80. a 90. let minulého století. Tehdy byl nápis na pamětní desce v ruštině a Bulgakova označoval za ruského a sovětského autora.

Minulý měsíc se tu objevil nový, neutrálnější nápis, popisující Bulgakova jako "významného kyjevského občana, lékaře a spisovatele". Právě to se nelíbí šestnáctiletému hochovi, podle nějž správci muzea změnou nápisu obešli nový zákon o dekolonizaci.

Ukrajina letos na jaře zakázala používání místopisných názvů odkazujících k Rusku či jakkoliv sloužících "propagandě ruské imperiální politiky". Cílem zákona je "dekolonizace zeměpisných názvů a regulace používání zeměpisných názvů i symbolů státu, který se dopustil ozbrojené agrese proti Ukrajině", uvedla důvodová zpráva.

Zákon reaguje na širší proměnu ukrajinského veřejného prostoru od chvíle, kdy země čelí ruské agresi. Například v Kyjevě byly letos odstraněny pomník sovětského letce Valerije Čkalova či památník sovětského maršála Nikolaje Vatunina. Jihoukrajinská Oděsa už vloni odstranila pomník ruské carevny Kateřiny II. Veliké, která toto přístavní město v 18. století založila.

Kromě toho byly přejmenovány ulice pojmenované po literátech jako Fjodoru Michajlovičovi Dostojevském a podle ministerstva kultury už došlo k odstranění skoro tří desítek pomníků Antona Pavloviče Čechova po celé zemi.

K zavření Bulgakovova muzea v Kyjevě už vloni vyzval ukrajinský Svaz spisovatelů, pokračuje agentura AFP. Právě s přihlédnutím k faktu, že kritika tohoto autora je na Ukrajině dlouhodobá a například básnířka Oksana Zabužko ji vyslovila už roku 2015, se správci muzea nyní rozhodli ponechat pamětní desku potřísněnou rudou barvou. Nebudou ji tedy čistit.

"Necháme ji takhle, protože i tohle je způsob vyjádření," vysvětluje ředitelka muzea Ljudmila Gubjanuri. "Je to i signál pro nás, že jako muzeum ještě máme na čem pracovat," dodává.

Sama je nicméně přesvědčena, že lidé by měli historii studovat, nikoliv odmítat. Vyhrocenou atmosféru přisuzuje tomu, že ve válce mají lidé sklon vidět věci černobíle.

Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko vloni připustil, že Michail Bulgakov ve svých dílech šířil stereotypy o Ukrajině běžné na začátku 20. století. Výzvu k zavření muzea, jež v ukrajinské metropoli před válkou mimo jiné lákalo turisty, ale člen vlády odmítl. "Myslím, že ani muzeum, ani památník v tomto případě za nic nemohou," citovala ministra Ukrajinska pravda.

Michail Bulgakov je nejznámější díky románu Mistr a Markétka. Vydání svého životního díla, v němž spojil fantaskní grotesku s faustovskými a biblickými motivy, se však nedočkal. Byl v nemilosti stalinského režimu, a tak se próza oficiálně objevila až v roce 1966, dlouho po jeho smrti, připomněla dříve agentura ČTK.

Muzeum Michaila Bulgakova se nachází na kyjevském Andrejevském svahu.
Muzeum Michaila Bulgakova se nachází na kyjevském Andrejevském svahu. | Foto: Wikimedia Commons - Thez (CC BY-SA 3.0)

Přitom právě Stalin zpočátku autora podporoval, jeho hru Dny Turbinových prý zhlédl patnáctkrát. To bylo ve 20. letech minulého století, kdy Bulgakov proslul jako autor románu Bílá garda či povídek Zápisky mladého lékaře, napsaných na základě působení na venkově krátce po absolvování medicíny.

V Moskvě žil spisovatel od roku 1921. Osm let nato byly jeho práce zakázány a z divadel zmizely jeho hry, mimo jiné Zojčin byt či Purpurový ostrov.

Po telefonickém rozhovoru se Stalinem, v němž marně žádal buď o povolení k emigraci, nebo o možnost práce v divadle, nastoupil Bulgakov roku 1930 do Moskevského uměleckého divadla známého pod zkratkou MCHAT. Za tamního šestiletého působení jako dramaturg, scenárista a režisér napsal prózu s autobiografickými motivy Divadelní román a začal pracovat na románu Mistr a Markétka.

Kyjevský rodák Bulgakov zemřel v březnu 1940 na vrozené onemocnění ledvin. K jeho dalším slavným dílům patří tragikomické fantaskní novely Psí srdce, Osudná vejce či Diaboliáda.

Video: Zakazovat ruské umělce má smysl, říká Martin C. Putna

"Pravda je to, co chce car. To, co vytváří hezký obraz Ruska," řekl vloni pro DVTV krátce po zahájení ruské války profesor a literární historik Martin C. Putna. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy