Ceaušescu byl zastřelen kvůli příliš velkému kultu osobnosti, říká historik

Kultura ČTK Kultura, ČTK
2. 7. 2019 16:58
Když rumunský historik a politik Adrian Cioroianu začátkem 90. let minulého století parafrázoval oslavné básně na Nicolaeho Ceaušeska, jeho kanadští studenti se smáli.
Adrian Cioroianu při zahájení Měsíce autorského čtení v Brně.
Adrian Cioroianu při zahájení Měsíce autorského čtení v Brně. | Foto: ČTK

"Dnes, když přednáším studentům v Bukurešti, už se smějí i oni," srovnává Cioroianu, jak se jeho rodná země třicet let po Ceaušeskově pádu vypořádala se změnou režimu. "Společnost se vždy obrací k názorům, které mají mladí lidé. Samozřejmě existují Rumuni, kteří cítí nostalgii po komunismu. Ve skutečnosti ale nelitují Ceaušeska, spíš svého mládí, doby, kdy jim bylo dvacet třicet," dodává.

Adrian Cioroianu čte z knihy Cizoložník s fíky a racky.
Adrian Cioroianu čte z knihy Cizoložník s fíky a racky. | Foto: ČTK

Dvaapadesátiletý bývalý senátor, europoslanec a v letech 2007 až 2008 rumunský ministr zahraničí Adrian Cioroianu to včera řekl v brněnském Divadle Husa na provázku, kde zahájil jubilejní 20. ročník literárního festivalu Měsíc autorského čtení.

Ten každý rok zve autory z jedné země, letos přišla řada na Rumunsko. Akce potrvá do konce července.

Cioroianovi dnešní studenti už prý ani nevědí, v jakém pořadí za sebou šli rumunští komunističtí vůdci. "A podotýkám, že jsme za celou dobu měli dva," dodává v narážce na Gheorgheho Gheorghiu-Deje, předešlého generálního tajemníka Komunistické strany Rumunska, kterého ve funkci roku 1965 vystřídal právě jeho chráněnec Ceaušescu.

V průběhu včerejší debaty, již vedla redaktorka Českého rozhlasu Vltava Markéta Kaňková a kterou stanice vysílala živě, Adrian Cioroianu vzpomínal na okamžiky z rumunských dějin. "Počátkem 70. let minulého století v Bukurešti existovaly oslavné projevy, které říkaly, že tak jako Řekové měli Perikla, tak jako Francouzi měli Napoleona, my dnes máme Ceaušeska. Taková mytologizace komunistického vůdce byla úchylná," míní Cioroianu.

Sám patří ke skupině rumunských historiků, kteří se stejně jako jejich někdejší profesor, dodnes žijící Lucian Boia, snaží oprostit dějiny od podobných výkladů a především je demystifikovat.

"V žádné zemi by neměli být chváleni vedoucí představitelé, i kdyby to byli sebevětší géniové. A jestliže si kladete otázku, proč byl Ceaušescu zastřelen, odpověď je právě v jeho kultu osobnosti. Byl natolik přehnaně chválen, že v prosinci 1989 jsme cítili potřebu se ho zbavit," vysvětluje Cioroianu.

Moderátorka Markéta Kaňková, tlumočnice Jitka Lukešová a Adrian Cioroianu.
Moderátorka Markéta Kaňková, tlumočnice Jitka Lukešová a Adrian Cioroianu. | Foto: ČTK

O sobě včera řekl, že v Rumunsku je znám především jako autor populárně-naučného televizního pořadu 5 minut historie, podle nějž vznikla také dvoudílná kniha nazvaná Nejkrásnější příběh. "Dávám přednost tomu, když se o mně mluví jako o profesorovi historie, který má pořad v televizi. Většina mých spoluobčanů v Rumunsku mě zná prostřednictvím televize, nikoliv mých knih," uvedl autor, jenž včera přesto přečetl ukázku ze svého díla nazvaného Cizoložník s fíky a racky. Do češtiny zatím přeloženo nebylo.

"Také jsem ale před deseti lety napsal třeba knihu Geopolitika matrjošky o postsovětském Rusku. A důsledkem je, že od roku 2015 jsem v Rusku nežádoucí osobou," doplňuje Cioroianu.

Naskočit na rumunskou vlnu

Pořadatelé festivalu Měsíc autorského čtení, který je největší ve střední Evropě a pokaždé zve literáty z jiné země, letos z Rumunska přivážejí tři desítky spisovatelů.

"Současná rumunská literatura je ve stejně dobré kondici jako tamní film, jen o tom nevíme, protože nám chybí překlady. Rumunská kultura, stejně jako celá země, jsou pro nás stále jako zahaleny v tajemném hávu, to chceme změnit," vysvětluje Renata Obadálková, koordinátorka programového týmu.

Další důvod dodal její kolega Petr Minařík ve včerejším vysílání Českého rozhlasu Plus. "Letos je 30 let od pádu komunismu. Rok 1989 skončil tím poněkud spektakulárním koncem Ceaušeska, který si mnozí pamatujeme. Říkali jsme si, že by bylo zajímavé se do Rumunska podívat. A není nic lepšího než literatura na to, abyste tu zemi poznali," míní Minařík.

Podle něj například v sousedním Polsku existuje cosi jako rumunská literární vlna. V Česku však současní rumunští autoři příliš známí nejsou, snad s výjimkou nedávné hvězdy pražského veletrhu Svět knihy Herty Müllerové, která však rodné Rumunsko opustila a už tři desítky let žije v Německu.

Dle pořadatelů se pro letošní ročník Měsíce autorského čtení podařilo sestavit reprezentativní výběr autorů, s nímž pomáhali rumunisté ze zahraničí nebo z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Bylo leckdy těžké je přesvědčit, že mají pět dní strávit ve vlacích a autobusech po cestě střední Evropou, ale nakonec se to podařilo a jsme spokojeni," doplňuje Renata Obadálková.

Na festival přijede například rumunsky píšící moldavský prozaik Dumitru Crudu nebo básnířka Ana Blandianová, která byla pronásledována za komunistického režimu.

Brněnská část festivalu se koná v Divadle Husa na provázku.
Brněnská část festivalu se koná v Divadle Husa na provázku. | Foto: ČTK

"Debutovala už koncem 50. let. Poté nesměla publikovat, v 60. letech ale opět vstoupila na scénu. V 80. letech byla sledována tajnou službou Securitate a neměla to lehké. Byla vyslýchána, psala do šuplíku. V 90. letech se pak vrhla na obrodu občanské společnosti a zásadně se zasloužila o vznik Památníku komunismu ve městě Szigetu na severozápadě země, kde v době totality stálo komunistické vězení," popsala pro Český rozhlas Vltava rumunistka Jarmila Horáková.

Dále festival navštíví Ioana Parvulescová, která za svůj debutový román před šesti roky získala Cenu Evropské unie za literaturu, s humorem píšící sociolog a autor společenských románů Dan Lunga nebo Florin Lazarescu. Jeho povídku Lampa cu caciula zfilmoval populární rumunský režisér Radu Jude. Stejně tak je Lazarescu spoluautorem scénáře k dalšímu Judeho filmu jménem Aferim!.

Každý den čtení

Hlavní program Měsíce autorského čtení denně přináší čtení dvou autorů. Jako první vystupují hosté z Rumunska, po nich následují zástupci "domácí linie". Mezi ně se řadí nejen autoři z Česka a Slovenska, ale také z Polska a Ukrajiny. Včera, v první den akce, tak na vystoupení Adriana Cioroiana navázalo autorské čtení básníka a kytaristy Tomáše Přidala.

Tomáš Přidal na Měsíci autorského čtení.
Tomáš Přidal na Měsíci autorského čtení. | Foto: ČTK

Stejně jako v předešlých letech festival z Brna postupně putuje do Košic, Ostravy, Vratislavi a Lvova.

V dalších dnech na něm budou z českých autorů účinkovat David Zábranský, Pavel Kolmačka, Tereza Semotamová nebo Pavla Horáková. Ze svých textů bude číst i Ján Sedal, někdejší herec brněnského HaDivadla, který loni po útoku nepříčetného muže utrpěl vážná zranění a několik měsíců strávil v nemocnici.

Podruhé je letos součástí brněnské části festivalu i Akademie Měsíce autorského čtení, kterou nakladatelství Větrné mlýny pořádá ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Jde o letní školu určenou vysokoškolským studentům. Loni se uskutečnil první zkušební ročník pod názvem Turecká akademie, kterého se zúčastnilo přibližně 25 studentů. Letos startuje akademie balkánská, na niž je už teď přihlášeno téměř 30 studentů, především z Asie a Ameriky.

Jubilejní ročník

Měsíc autorského čtení vznikl v Brně roku 2000. "Rozhodně jsme tenkrát nepředpokládali, že se akce udrží 20 let, že získá zahraniční linii, která každoročně program obohatí o 31 autorů z jedné hostující země, a že se rozšíří do pěti měst a čtyř zemí," uvádí ředitel festivalu Pavel Řehořík z nakladatelství Větrné mlýny.

Jeden z pořadatelů akce Petr Minařík.
Jeden z pořadatelů akce Petr Minařík. | Foto: Martin Svozílek

"Festival zahrnuje dvě hlavní programové linie: jedna z nich, domácí, reprezentuje literatury pořadatelských zemí, druhá písemnictví země, která je v daném roce čestným hostem," popisuje Řehořík.

V každém městě se tak během měsíce představí nejméně 62 spisovatelů a spisovatelek. Celkem festival také letos nabízí přes 300 čtení.

"Za dvacet let se festival změnil také v tom, že se snažíme, aby to nebyl jen červenec a léto, kdy se něco odehrává," doplnil v Českém rozhlasu Plus další z pořadatelů Petr Minařík. "Točíme filmové čítanky s autory zahraniční linie, vydáváme knihy těch, kteří přijíždějí, vznikají rozhlasové dokumenty, které vysílá Český rozhlas Vltava," dodal Minařík.

 

Právě se děje

Další zprávy