Nečekaně rozsáhlý spor vyvolala otázka, kterou francouzská novinářka položila renomované nigerijské spisovatelce Chimamandě Ngozi Adichieové. "Máte v Nigérii vůbec knihkupectví?" zeptala se novinářka Caroline Brouéová během rozhovoru v honosné francouzské vládní budově pod křišťálovými lustry, kam spisovatelku pozvaly Francouzský institut a tamní ministerstvo zahraničí.

Bestsellerovou autorku dotaz vyvedl z míry, označila ho za projev francouzské arogance. "Fakt, že jste mi položila takovou otázku, na Francouze vrhá velmi nelibé světlo," odvětila a začala vypočítávat, že její knihy lidé čtou a studují na školách v Nigérii i po celé Africe.

Na sociálních sítích následovala smršť reakcí - nejčastěji urážek Francouzů či nařčení této země z rasismu či koloniálních předsudků vůči Africe.

BBC spočítala, že jen na sociálních sítích se k tématu sešlo okolo 16 tisíc reakcí.

Chimamanda Ngozi Adichieová, která se narodila v Nigérii a dnes žije ve Spojených státech, se k tématu později vrátila na svém Facebooku. "Nečekám, že by Francouz věděl první poslední o Nigérii, také sama nevím mnohé o Francouzích," uznala.

Přesto podle ní dotaz - jakkoliv byl zřejmě míněn ironicky - svědčí o tom, jak málo Evropané tuší o skutečné Africe a nakolik jsou stále rozšířené předsudky, že jde o zaostalý kontinent. "Fakt, že v roce 2018 je pro Francouze natolik nepředstavitelné, aby v Nigérii existovala knihkupectví, je v době internetu a vzájemného globálního propojení lidstva nesmírně politováníhodný," dodala.

Z Nigérie pochází mnoho významných spisovatelů včetně nositele Nobelovy ceny za literaturu Woleho Soyinky či nedávno zesnulého klasika africké literatury Chinuy Achebeho.

Přesto se najdou tací, kteří dotaz považují za legitimní. Například právnička Sede Alongeová v eseji pro britský Guardian konstatovala, že zhruba dvě třetiny Nigerijců žijí v chudobě. "Většině rodičů dá zabrat, aby vůbec nakrmili své děti, nemají ani pomyšlení na to, aby jim ještě kupovali knihy," konstatovala autorka, podle níž například většina státních i soukromých škol v Nigérii nedisponuje dostatkem učebnic.

Jinou reakci sepsala Tabia Princewillová z názorové rubriky nigerijského deníku The Vanguard. "Nelze říct, že v Nigérii nejsou knihkupectví. Ale rozhodně nejsou pěkná a často prodávají jen náboženskou či vzdělávací literaturu. Veřejné knihovny zejí prázdnotou," uvedla. "Je to ostuda, a pokud na to člověk upozorní, nemusí to nutně znamenat, že má něco proti Africe. Africká elita si jen nechce připustit skutečný stav věcí," dodala.

Agentura AFP v této souvislosti připomíná, jaké má Nigérie problémy se vzděláváním. Zatímco ekonomicky vzato země roste nejrychleji z celé západní Afriky, vláda jen těžko stíhá vzdělávat zhruba 190 milionů zdejších obyvatel.

Podle zprávy amerického investičního fondu Renaissance Capital z tohoto týdne je gramotných zhruba jen 60 procent Nigerijců, přičemž situace je podstatně lepší na jihu země. Školní docházka a kvalita výuky ovšem stagnují napříč celou Nigérií.

Spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichieová ve svém příspěvku na Facebooku zmínila, že vzestup džihádistického povstaleckého hnutí Boko Haram na severovýchodě země měl zničující dopad na tamní kulturu. Například autorčin strýc provozoval knihkupectví v Maiduguri, největším městě v nigerijském státu Borno, kde se toto hnutí zrodilo. Kvůli rostoucím obavám z bezpečnosti se ale strýc rozhodl knihkupectví zavřít.

Boko Haram, v překladu "Západní výchova je hřích", usiluje o to, aby se z Nigérie stal muslimský stát dodržující striktní výklad práva šaría. Mimo jiné by povstalci rádi zakázali čtení jakýchkoliv knih kromě koránu.

Zatímco sever Nigérie se snaží vypořádat s nenávistnou ideologií, ani na jihu není situace pro literaturu ideální. Jak vypočítává agentura AFP, i některá knihkupectví v dvanáctimilionovém městě Lagosu trpí nedostatkem elektřiny či plesnivějícími zdmi. A knihy se mezi obyvateli šíří především pirátsky.

Přesto se najdou výjimky. O jednu z nich se postaral Kayode Odumosu, který si literaturu oblíbil už jako hoch. Později začal pracovat ve školní knihovně a roku 1993 v lagoské čtvrti Festac otevřel antikvariát, kde dnes nabízí přes 3000 titulů. "Prodávám Shakespeara i všechny knihy Chimamandy Ngozi Adichieové," říká hrdě.

Sama spisovatelka má pak nejraději lagoské knihkupectví Jazzhole. Agentura AFP líčí, jak tu při nedávné návštěvě nefungovala elektřina a uvnitř bylo dusno. Přesto byly police plné knih o městech jako Teherán či Benátky nebo třeba o zakladateli hudebního žánru afrobeat Felovi Kutim.

Majitel obchodu Kunle Tejuoso, jenž ho provozuje od roku 1975, přiznává, že návštěvníci ze Západu při první návštěvě zažívají šok. "Přesto literární scéna v Nigérii vzkvétá. Máme spoustu nových autorů, které mladí lidé chtějí číst," poznamenává.

Čtyřicetiletá Chimamanda Ngozi Adichieová patří k nejznámějším africkým literátům. Její vystoupení v rámci akce TEDx nazvané Všichni bychom měli být feministy vyšlo knižně a na své album Lemonade jej nasamplovala americká zpěvačka Beyoncé.

Adichieovou znají také čeští čtenáři. Roku 2008 BB Art v českém překladu publikoval román Půl žlutého slunce, za nějž autorka získala prestižní cenu Orange. Vloni nakladatelství Host vydalo její román Amerikána a letos v květnu by měly následovat dvě eseje o feminismu nazvané Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Související

Recenze: V Haddonových povídkách padne výletní molo a lidé umírají téměř bez povšimnutí