Márquez napsal před smrtí román. O vydání rozhodne rodina

ČTK Kultura ČTK, Kultura
21. 4. 2014 18:37
Rukopis Márquezova románu En agosto nos vemos (Uvidíme se v srpnu) je hotový a mohlo by se z něj stát posmrtně vydané dílo. S vydáním musí souhlasit rodina.
Ganriel García Márquez.
Ganriel García Márquez. | Foto: Reuters

Mexiko - Gabriel García Márquez by mohl posmrtně ještě jednou potěšit čtenáře novou knihou. Nakladatelství Random House se chystá vydat román s pracovním názvem En agosto nos vemos (Uvidíme se v srpnu), který by mohl vyjít, pokud tak rozhodne rodina autora. Kolumbijské rozhlasové stanici RCN to řekl zástupce nakladatelství Cristóbal Pera.

Márquezův obraz na Paláci krásného umění (Bellas Artes) v Mexico City.
Márquezův obraz na Paláci krásného umění (Bellas Artes) v Mexico City. | Foto: Reuters

Původem kolumbijský spisovatel García Márquez zemřel minulý čtvrtek ve věku 87 let v Mexiku, kde se v pondělí také uskutečnila veřejná pieta za nositele Nobelovy ceny za literaturu.

"Márquez dlouho pracoval na nové knize. Rukopis je prý hotov a mohlo by se z něj stát posmrtně vydané dílo," řekl Pera, který stál i za vydáním zatím poslední Márquezovy knihy z roku 2004, románu Na paměť mým smutným courám.

Veřejná pietní ceremonie v Mexiku se konala v Paláci krásného umění a zúčastnil se jí také mexický prezident Enrique Peňa Nieto a kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Gabriel García Márquez.
Gabriel García Márquez. | Foto: Profimédia

Márquezovy ostatky byly zpopelněny ještě v den jeho smrti během soukromého obřadu. Zatím není jasné, kde bude urna s popelem uložena. Kolumbijský velvyslanec v Mexiku José Gabriel Ortiz však naznačil, že by popel mohl být rozdělen mezi Kolumbii a Mexiko. V Mexiku žil Kolumbijec s přestávkami od počátku 60. let.

Nyní má být urna s popelem vystavena v mexickém Paláci krásného umění, aby se s Garcíou Márquezem mohla rozloučit veřejnost.

V úterý se uskuteční smuteční mše v katedrále v kolumbijské metropoli Bogotě.

I v češtině patřily Márquezovy knihy vždy k bestsellerům

Sto roků samoty česky vyšlo už v roce 1971, již čtyři roky po její publikaci v originále; do dneška pak vyšla znovu ještě sedmkrát. Márquezovy romány a novely patří v Česku k bestsellerům.

Dílo Gabriela Garcíi Márqueze

Colombian Nobel Prize laureate Garcia Marquez walks alongside a leftist rebel during the opening of the peace talks in San Vicente del Caguan

1955 – Všechna špína světa, česky 2006
1961 – Plukovníkovi nemá kdo psát, česky 2006
1962 – Pohřeb velké Matky, česky 2008
1962 – Oči modrého psa
1962 – Zlá hodina, česky 2006
1967 – Sto roků samoty, česky 1971
1970 – Zpověď trosečníka, česky 2004
1975 – Podzim patriarchy, česky, 1978
1978 – Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce, česky 2008
1979 – V tomhle městečku se nekrade (český výbor)
1981 – Kronika ohlášené smrti, česky 1984
1985 – Láska za časů cholery, česky 1988
1987 – Dobrodružství Miguela Littína v Chile, česky 2007
1989 – Generál ve svém labyrintu, česky 1995
1992 – Dvanáct povídek o poutnících, česky 1996
1994 – O lásce a jiných běsech, česky 1997
1996 – Zpráva o jednom únosu, česky 2007
2002 – Žít, abych mohl vyprávět, česky 2003
2004 – Na paměť mým smutným courám, česky 2005

První tituly vyšly v Odeonu, který se k nim po obnovení po roce 2000 vrátil. Cestu do bolševického nakladatelství jistě zajistilo i osobní přátelství Márqueze s kubánským vůdcem Fidelem Castrem.

Po Sto rocích samoty vycházela Márquezova díla v tehdejším Československu pravidelně. Od roku 2003 pak vyšlo celkem 17 titulů, povětšinou próz (románů a povídek) a kniha pamětí.

Vydáno bylo i několik starších, dosud nepublikovaných prací: Všechna špína světa, Zlá hodina, Dobrodružstí Miguela Littína v Chile, Zpověď trosečníka. Autorovou novinkou pak byly paměti Žít, abych mohl vyprávět a poslední próza Na paměť mým smutným courám. V češtině jsou dostupná všechna autorova díla s výjimkou publicistických článků.

K nejprodávanějším dílům patřily jeho klíčové romány: Láska za časů cholery, Sto roků samoty - těch se prodalo v prvním případě přes 30 tisíc kusů, ve druhém přes 20 tisíc kusů. Láska za časů cholery, zřejmě i kvůli filmovému zpracování, měla nejvíc dotisků, respektive dalších vydání. Velmi úspěšný byl i svazek pamětí Žít, abych mohl vyprávět - prodalo se jich také přes 20 tisíc výtisků. Všechna díla vyšla v autorské řadě s obálkami, které navrhoval Juraj Horváth.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy