Atwoodová vydala pokračování Příběhu služebnice. Galavečer z divadla přenášela kina

ČTK Reuters ČTK, Reuters, Kultura
11. 9. 2019 9:36
"Lidé se roky ptali, jestli napíšu pokračování. Prosím, napište pokračování, řekněte nám, jak to dopadlo. A já vždycky odpovídala, že to nepůjde," popisuje kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová, jak se od roku 1985 zdráhala vrátit k látce své prózy Příběh služebnice.
Margaret Atwoodová při včerejším půlnočním představení svého románu v londýnském knihkupectví.
Margaret Atwoodová při včerejším půlnočním představení svého románu v londýnském knihkupectví. | Foto: Reuters

Až dnes se na pulty knihkupectví v angličtině dostává román The Testaments (Závěti), jež se odehrává 15 let po událostech Příběhu služebnice. Dlouho utajovanou knihu, jíž anglickojazyčné deníky označují za jeden z nejočekávanějších titulů roku a která hned získala nominaci na prestižní Man Bookerovu cenu, Margaret Atwoodová včera představila na galavečeru v londýnském Národním divadle.

Akci živě přenášela zhruba tisícovka anglických kin, některá ji uvedou ze záznamu ještě 18. a 22. září. O půlnoci pak vybraná knihkupectví začala román prodávat. Ve frontách podle agentur a britských deníků čekaly stovky lidí.

Příběh služebnice z roku 1985 je dystopickou prózou o totalitní budoucnosti. Ve státě Gileád existuje několik zbývajících plodných žen, jimž se říká "služebnice" a které jsou násilím nuceny plodit a rodit děti. Cílem je znovu zalidnit svět čelící ekologické katastrofě.

Vrátit se k příběhu, podle nějž předloni vznikl stejnojmenný televizní seriál s herečkou Elisabeth Mossovou v hlavní roli, prý Margaret Atwoodovou přiměla zhoršující se situace ve světě. "Stalo se několik věcí. Jak se mi v 90. letech zdálo, že se od Gileádu vzdalujeme, teď jsme se k němu zase začali na několika místech vracet, včetně USA," uvedla devětasedmdesátiletá spisovatelka v rozhovoru pro britskou BBC.

Zvlášť ji trápí práva žen zejména v USA, které v některých státech ztížily potraty. Debata na toto téma rozdělila tamní společnost a vyburcovala aktivistky za ženská práva i některé doktory, kteří jsou odhodláni ženám pomáhat zákazům navzdory. Naopak proti potratům vystupuje i prezident Donald Trump.

Atwoodová říká, že pokračování Příběhu služebnice začala promýšlet ve chvíli, kdy už byl Trump zvolen. Svým nakladatelům prý první, zhruba dvouodstavcový nástin děje poslala v únoru 2017, pár měsíců předtím, než televize začala vysílat první řadu seriálu.

Margaret Atwoodová čte z nové knihy.
Margaret Atwoodová čte z nové knihy. | Foto: ČTK/AP

"Kontext seriálu se změnil, a v tom okamžiku jsme věděli, že bude vnímán jinak, což se také stalo. Takže místo fantazie typu 'ha ha, tohle se nikdy nestane' se to kvůli lidem, kteří Trumpa podporují, dostalo mnohem blíž realitě," míní spisovatelka.

Její kniha se díky úspěchu po desítkách let vrátila do žebříčků nejprodávanějších titulů a uniforma služebnic - dlouhý, tmavě červený plášť a široký bílý čepec - se stala symbolem ženského protestu a odporu od Washingtonu přes Argentinu až po Irsko.

Na otázku BBC, zda ji znervózňují očekávání související s novým románem, Atwoodová vrtí hlavou. "Je třeba zdůraznit, že je to kniha, ne změna režimu. Není to nic, co fyzicky ovlivní životy mnoha lidí, nejsou to nepokoje v Moskvě," uvedla.

Včerejší večer Atwoodové v londýnském Národním divadle moderovala britská novinářka Samira Ahmedová, přidalo se k nim několik hereček včetně Ann Dowdové, která v seriálovém Příběhu služebnice hraje tetu Lydii.

"Rozhodla jsem se, že sice nemůžu pokračovat v příběhu hrdinky Offred, ale mohu navázat na příběh tří dalších lidí a vyprávět ho od začátku do konce. Už z Příběhu služebnice víme, že Giléad nepřežije, že o 200 let později neexistuje a jenom se o něm pořádají historická sympozia. Takže: jak zanikl? Jak tyto režimy obecně zanikají? To mě zajímalo," popsala včera v divadle Atwoodová.

Současné pokusy omezit práva žen chápe jako svým způsobem vzkaz ze strany státu ženám.

"Jako by stát říkal, že mu patří vaše tělo. U mužů existuje paralela, a to když je stát naverbuje. Jenže když muži musí do války, stát jim poskytuje oblečení, nocleh, jídlo, zdravotní výdaje, plat. Pokud chce stát podobným způsobem naverbovat ženy, nutí je rodit děti, i když ty ženy rodit nechtějí. A nic z toho stát neplatí," srovnává Atwoodová, podle níž se na právech žen odráží to, jak jsou státy skutečně svobodné.

"Až do konce studené války se Spojené státy profilovaly jako alternativa ke zlé říši," řekla autorka zřejmě v narážce na Sovětský svaz. "Amerika byla zemí svobody, demokracie, kde má každý šanci uspět. A proto samozřejmě skrývala svoji stinnou stránku. Když její nepřítel zmizel, vypadlo na nás ze skříně všechno to, co jsme tam kdysi schovali a rychle skříň zavřeli," míní spisovatelka.

Lidé na včerejší křest knihy přišli převlečení za služebnice.
Lidé na včerejší křest knihy přišli převlečení za služebnice. | Foto: Reuters

Anglická média již začala zveřejňovat první reakce na novou knihu. Například Natasha Walterová v britském Guardianu napsala, že současné těžké, politicky temné době cítila "až fyzický hlad" znovu se vrátit do fiktivního světa Gileádu. Z knihy si prý odnáší hlavně naději.

"Ujišťuje nás, že děláme dobře, když se našich nepřátel obáváme, ale také že je správné jim vzdorovat. Že hrozba totalitarismu se dá odrazit," uvádí autorka komentáře, podle níž jsou hrdinky prózy The Testaments místy skoro superhrdinsky statečné. Dovedou roky žít mimo oficiální struktury, provozovat rozsáhlou podzemní síť, nespatřeny překračovat hranice, věnovat se špionáži nebo manipulovat mužskými kolegy.

"Je obrovsky naplňující vidět tento typ vyostřené reality v próze, vidět svět takhle vyhnaný do kontrastu. Díky tomu zřetelněji rozeznáme to, co ve skutečném světě možná není tak zjevné," píše Walterová.

Spisovatelka Anne Enrightová v jiném textu pro Guardian odtajnila, že The Testaments mají tři vypravěčky. Jednu starou, tetu Lydii, a dvě mladé, Agnes a Daisy, které nepamatují staré časy, na rozdíl od Lydie nejsou zvyklé dělat kompromisy a projevují všechen optimismus i ideály mládí. "Jsou statečné, plné naděje, věří v přátelství a ve druhé části románu se vypravují tak daleko jako hrdinky původní prózy," shrnuje novou knihu Enrightová. Podle ní Atwoodová v próze The Testaments zužitkovala některé prvky nebo rozhodnutí, které ve fiktivním světě Giléadu učinila televizní adaptace.

Podle jedné ze čtenářek, která v Londýně včera čekala na autorské čtení Atwoodové, se svět pro ženy stal horším místem než dřív, zvlášť v USA. "Nová kniha je tak velmi aktuální, velmi relevantní a velmi nezbytná," řekla sedmapadesátiletá Anne Enithová-Cooperá agentuře Reuters.

Další čtenářka, čtyřicetiletá Stacey Morrisová, přišla mimo jiné kvůli své dceři. "Je jí 12 let a zrovna začíná chápat důležitost feminismu a toho, co znamená být ženou. Chtěla bych, aby si tuhle knihu přečetla, abych ji s ní mohla sdílet," uvedla čtenářka.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 3 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy