Man Booker Prize putuje do Evropy. Slavnou knižní cenu získala Polka Tokarczuková

ČTK Kultura ČTK, Kultura
23. 5. 2018 8:24
Velkým úspěchem pro polskou literaturu se stalo úterní udílení Mezinárodní Man Bookerovy ceny. Prestižní světové ocenění získala Olga Tokarczuková za román Běguni, vydaný také v češtině.
Olga Tokarczuková má prý dlouhodobě silný vztah k Česku.
Olga Tokarczuková má prý dlouhodobě silný vztah k Česku. | Foto: ČTK/AP

Prestižní Mezinárodní Man Bookerovu cenu v úterý večer v Londýně získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková za román Běguni. Ocenění mohou dostat cizojazyční autoři, jejichž beletristické dílo bylo přeloženo do angličtiny a vydáno v Británii.

Běguni porazili dalších pět finalistů, mezi nimiž byli Iráčan Ahmad Saadáví za román Frankenstein v Bagdádu nebo jihokorejská autorka Han Kang s meditativní novelou Bílá kniha.

Ve svém románu z roku 2007, který vyšel také v češtině, se Tokarczuková věnuje modernímu fenoménu: cestování. Kombinuje ho s příběhem anatoma ze 17. století, který pitval vlastní amputovanou nohu, a s cestou srdce hudebního skladatele Fryderyka Chopina z Paříže do Varšavy po jeho smrti.

Název knihy vychází z označení příslušníků ruské pravoslavné sekty z osmnáctého století, kteří věřili, že svět je dílem ďábla.

Porotci Man Bookerovy ceny v čele se spisovatelkou Lisou Appignanesiovou podle agentury AP uvedli, že dílo je vtipné a hravé.

"Poslední opus polské spisovatelky Olgy Tokarczukové Běguni představuje v bohatém spektru její dosavadní tvorby předěl, jakousi románovou dekonstrukci, koláž z mikropříběhů ovinutých množstvím nezodpovězených otázek. Stejně jako plyne řeka, ubíhají i stránky vyprávění, jež nezastaví ani náhlá absence, zmizení či smrt jedné z mnoha postav," napsala o českém vydání Běgunů před devíti lety Bára Gregorová v Lidových novinách.

Podle Kláry Kubíčkové z deníku MF DNES Tokarczuková napsala bibli touhy po volnosti. "Popsala všechny podivné myšlenky, které se člověku honí hlavou, když vyrazí na cestu, s kufrem či batohem, jakýmkoli dopravním prostředkem, kamkoli. To, co je jen podivně přitažlivý pocit svírající žaludek, vždycky když zamykáte dveře bytu a vykročíte na cestu, která vás může zanést, kam bude ona sama chtít, dokázala Tokarczuková pojmenovat, popsat, zachytit, vtělit do knihy," konstatovala Kubíčková.

Tokarczuková ve své vlasti čelila nevraživosti konzervativců za to, že kritizovala některé stránky polské minulosti, například antisemitské epizody. Dostávala také výhružky smrtí.

Mezinárodní Man Bookerovu literární cenu doprovází odměna ve výši 50 tisíc liber, což je v přepočtu téměř 1,5 milionu korun. Tato částka je rovným dílem rozdělena mezi autora a překladatele.

Z díla Olgy Tokarczukové v češtině naposledy vloni vyšly obsáhlé Knihy Jakubovy. Hlavní postavou jejího románu je Jakub Frank, Žid původem z Podolí na dnešní Ukrajině, který se nechal pokřtít, zároveň se prohlašoval za mesiáše. S "dvorem" svých oddaných následovníků žil po nějaký čas v Brně na Petrově.

Kniha, jejíž český překlad - vydaný brněnským Hostem - čítá téměř 850 stran, je založena na archivním bádání. Při mnohaleté práci na románu Tokarczuková zavítala také do Brna.

K Česku má prý dlouhodobě silný vztah. "Mam asi nějakou českou karmu. Bydlím 200 metrů od české hranice. Čím jsem starší, tím jsou vazby silnější," řekla spisovatelka při loňské debatě se čtenáři v Brně.

Psaní románu označila za intenzivní a intimní, skončila vyčerpaná a dlouho se prý nemohla věnovat čemukoliv dalšímu.

Protagonista knihy Frank ji zprvu zaujal jako prototyp náboženského vizionáře, postupně však autorku začal děsit, když při práci na knize začaly vyvstávat jeho rysy psychopatické, násilné a manipulátorské.

Osud Franka a jeho následovníků Tokarczuková označila za obrovské náboženské a politické dobrodružství.

Její kniha ilustruje formování moderní střední Evropy, vzájemné ovlivňování kultur a dotýká se i tématu migrace. Sleduje osudy postav na cestě přes sedmero hranic, v kontextu pěti jazyků a tří velkých náboženství a mnoha menších sekt a herezí.

"Knihu lze číst i jako příběh o cizích, kteří se stali našimi vlastními. Vidíme, jak se začleňují a jakou cenu za to platí. Je vysoká. Musíte se vzdát kořenů, identity, nějakou dobu nejste nikým," popsala Tokarczuková v Brně.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy