Letos budou ceny Magnesia Litera vyhlášeny 7. dubna a nehledě na současnou situaci okolo koronaviru pravděpodobně opět přinesou prestiž vítězům a zisky nakladatelům. Dle pořadatele cen Pavla Mandyse se každoročně alespoň jeden oceněný titul dostane nad hranici bestselleru, za kterou je v Česku považováno deset tisíc prodaných výtisků.
"Nominace oznamujeme nakladatelům dopředu. Potom už je jen na nich, jak se podle toho marketingově zařídí. Litera samotná organizuje různé akce s nominovanými, například autorská čtení, ale naším cílem není dělat nakladatelům nějaké PR," vysvětluje Mandys.
Kniha musí mít potenciál
Na cenu v minulosti navržení nakladatelé se shodují, že zisk nominace prodeje zvýší jen málo. Přesto už s touto informací pracují - na sociálních sítích, výrobou pásky přes obálku knihy, která zaujme čtenáře v knihkupectvích, případně dotiskem titulů, které po vyhlášení vítězů začínají rychle mizet z pultů.
Co to znamená v reálných číslech, se liší dle žánru a náročnosti vyznamenané knihy. A z hlediska propagace je možná nejpodstatnější, jestli jde jen o vítěze žánrové kategorie, nebo hlavní cenu Kniha roku, na kterou se soustřeďují média.
"Samo vyhlášení ceny na kanálu ČT art by tak velký efekt nemělo, záleží na tom, jak knihu následně zpopularizují masová média. A do jejich agendy se také nehodí každý vítězný titul," doplňuje Miroslav Balaštík, šéfredaktor a spolumajitel nakladatelství Host.
Do určité míry lze předvídat, který oceněný titul se bude prodávat, i podle dosavadních prodejů. Ocenění se zněkolikanásobí, ale záleží na tom, jaký se násobí počáteční náklad. U poezie to bývá několik set kusů, u prózy několik tisíc. U literatury faktu hodně závisí na atraktivitě tématu, jedná se asi o nejméně vypočitatelnou kategorii.
"Kniha musí mít sama o sobě určitý čtenářský potenciál, který cena umí výborně podpořit, ale nedokáže ho sama vyrobit," shodují se Balaštík z Hostu i Antonín Kočí, ředitel největší české nakladatelské skupiny Euromedia Group.
Z rozhovorů Aktuálně.cz s nakladateli navíc vyplývá, že žádná jiná literární cena, ani ty zahraniční jako Nobelova cena za literaturu nebo anglická Bookerova cena, nemá na čtenáře efekt srovnatelný s Literou.
Nastavit lidem zrcadlo
"Jistě, v podstatě přes noc jsem se z autorky, kterou nikdo neznal, stala autorkou, kterou pár lidí zná. Znamenalo to větší mediální zájem, ale i mnohem více hlubších i povrchních kontaktů se čtenáři," potvrzuje tendenci autorka oceněného románu Jezero Bianca Bellová.
Od září 2016, kdy kniha vyšla, se do února 2017 prodalo 1570 výtisků, od zveřejnění nominací na Magnesii Literu do konce roku dalších více než 7800 výtisků.
Čísla potvrzují i loňští vítězové, v hlavní kategorii Radka Denemarková s Hodinami z olova, kterých se za loňský rok prodalo celkem 13 tisíc výtisků - z toho 11,5 tisíce až po vyhlášení nominací.
K výraznému nárůstu prodejů došlo také u vítězné prózy Pavly Horákové Teorie podivnosti, které se od vydání v říjnu 2018 do konce února 2019 prodalo pouze málo přes 1300 výtisků, zatímco od vyhlášení nominace do konce roku dalších 6600 výtisků.
Magnesia Litera tak pro čtenáře může sloužit jako jistý ukazatel kvality a vodítko, jak se orientovat na knižním trhu. "Funguje jako vizitka, lidé si oceněného autora snadno zařadí, není třeba ho dále představovat," potvrzuje smysl ocenění Pavla Horáková.
Bianca Bellová to vidí podobně. "Mají nezastupitelnou úlohu, nějakým způsobem bilancují, co se nám tady v jednotlivých kategoriích za ten rok urodilo nejlepšího, a ty se tím, čtenáři, řiď a buď si vědom toho, že je to stejně zavádějící výběr jako doporučení tvého oblíbeného kritika nebo sousedky Máni," říká Bellová.
Radka Denemarková namítá, že v "hlušině povrchnosti, kterou jsme zaplavováni", člověk potřebuje jisté majáky. V kategoriích jako popularita či prodej ale spisovatelka nepřemýšlí.
"Cena nepřinesla popularitu mně, ale knize. Já slova jako knižní trh nebo knižní produkt ve spojení s literaturou ignoruji, tam nemají co dělat. Tržní systém nás chce svazovat. Demokracii a model tržního hospodářství jsme zredukovali na byznys. Tržní hospodářství ohrožují 'jevy' jako umění, přátelství, solidarita, vstřícnost… To je pro něj přímo království nebezpečné anarchie. Důležité je nastavit lidem zrcadlo, ukázat, jak se chovají a jak manipulují nebo jsou manipulováni. Literatura je pro mě i jako pro čtenářku umění, boj o jazyk, dokáže vyhmátnout pravdu," uvažuje Denemarková.
Koupit s knihou i autorův příběh
Ocenění přináší rapidní zvýšení mediální pozornosti. Všechny oslovené autorky se shodují, že jméno Magnesia Litera je známé také v zahraničí a s oceněním jdou ruku v ruce i početné pozvánky na autorská čtení, rezidence či literární festivaly a veletrhy.
Zájem médií má i negativní stranu, která dokazuje, že "autor je mrtev" pouze v literárních učebnicích a čtenáři si dnes kromě románu samotného chtějí kupovat i autorův příběh. "Z té 'popularity' velkou radost nemám. Samozřejmě že je zejména pro rychlá média, jako jsou sociální sítě, mnohem lepkavější se zabývat tím, co jsem měla na sobě, než co jsem napsala za prózu," hodnotí Bianca Bellová. Velké množství nenávistných komentářů přiznává také Radka Denemarková.
Když se čísla prodejů oceněných románů srovnají vedle sebe a pokud uznáme zvýšenou mediální pozornost, kterou autoři dostávají, je jasné, že Magnesia Litera má dobré jméno a silný dopad.
Literární kritik, který se zaměřuje na knižní trh, člen Akademie věd a profesor na Masarykově univerzitě Jiří Trávníček ale trend nevidí vždy jako směrodatný. "Konkrétní čísla od jednotlivých nakladatelů není jednoduché získat a ne vždy se musí jednat o čistou informaci, ale o PR sdělení," dodává Trávníček.
Nominace na ceny Magnesia Litera 2020
Litera za prózu
Veronika Bendová: Vytěženej kraj (fra)
Jiří Kratochvil: Liška v dámu (Druhé město)
Štěpán Kučera: Projekt Gilgameš (Druhé město)
Jan Němec: Možnosti milostného románu (Host)
Michal Vrba: Kolem Jakuba (Argo)
David Zábranský: Logoz (Větrné mlýny)
Moleskine Litera za poezii
Jiří Dynka: Pomor (Druhé město)
Daniel Hradecký: Přibližování dřeva (Perplex)
Ewald Murrer: Noční četba (Aula)
Litera za knihu pro děti a mládež
David Böhm: A jako Antarktida (Labyrint)
Petr Borkovec: Každá věc má něco společného se štěstím (Běžíliška)
Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander)
Litera za naučnou literaturu
Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka)
Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny: Expertní kořeny postsocialismu v Československu (Argo/FFUK/USDAV)
Vladimír Horák, Jakub Plášil, Pavel Škácha: Jáchymov: Mineralogická perla Krušnohoří (Academia)
Litera za nakladatelský čin
I. M. Jirous: Magorova oáza (Torst)
J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh)
Jana Maříková-Kupková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná (Hilbertium)
Litera za překladovou knihu
Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (Přeložila Martina Knápková, Argo)
Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (Přeložil Ladislav Nagy, Argo)
Fernando Vallejo: Madona zabijáků (Přeložil Petr Zavadil, fra)
Litera za publicistiku
Kamila Hladká: Hornické vdovy (Dcera sestry)
Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak (Prostor)
Jožin Valenta, Marek Vácha: Jízda v levém pruhu (Cesta)
DILIA Litera za debut roku
Romi Grey: Jmenuji se Orel (Kniha.Je)
Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo)
Ema Labudová: Tapetář (Knižní klub)
Magnesia Blog roku
Natálie Ficenová: Zrzi.cz
Městská poezie Brno
Tereza Nagyová: Nejsemtabu.cz
Kristýna Sládečková: Knihomam.cz
Jiří Švihálek: Pacholek.com
Radim Tolasz: Tolasz.cz