Magnesii Literu mohou získat Čornej nebo Němec, jeho román nenechá nikoho chladným

Jan Němec proslul beletrizovanou biografií Františka Drtikola nazvanou Dějiny světla. Letos je nominován za Možnosti milostného románu.
Nahoře jsou zleva Petr Borkovec, Aleš Palán, Veronika Bendová a Michal Vrba, dole David Böhm, Jožin Valenta, Michal Wernisch alias Ewald Murrer, Štěpán Kučera, Ema Labudová a Vratislav Kadlec. "Všichni mají v rukou své knihy kromě Borkovce, který si zavtipkoval," poznamenává pořadatel cen Pavel Mandys.
Jan Němec byl na Literu za prózu nominován již s beletrizovanou biografií Františka Drtikola nazvanou Dějiny světla. Teď může uspět s Možnostmi milostného románu, které dle poroty ukazují, že i dnes román dovede vyjádřit společensky relevantní témata nenahraditelným způsobem.
Veronika Bendová je na Literu za prózu nominovaná za Vytěženej kraj. Severočeská road movie a portrét exploatované krajiny i bývalého partnerského páru se zabývá duchovní, kulturní a historickou identitou.
Jiří Kratochvil může Literu za prózu získat s Liškou v dámu, odehrávající se v 50. letech minulého století. Prolíná příběh mladého brněnského dělníka, který je jako perspektivní estébák vybrán k diverzní akci na Západě, s fantaskní linií mladé lištičky.
Foto: ČTK/David Konečný
Daniel Konrád Daniel Konrád
4. 3. 2020 13:08
Když byl spisovatel Jan Němec nominován na cenu Magnesia Litera poprvé, neuspěl, a tak o tom napsal. „Dějiny světla nakonec Literu nedostaly, ale byly odškodněné jinými cenami,“ konstatuje ve svém novém díle nazvaném Možnosti milostného románu. Dnes za něj Němec získal nominaci v dalším ročníku, a tak se kruh uzavírá.

Vítězové nejznámějších českých knižních cen Magnesia Litera, udílených od roku 2002, budou oznámeni 7. dubna na Nové scéně Národního divadla, opět před kamerami České televize a znovu v kategoriích od poezie přes naučnou a dětskou literaturu až po nakladatelský čin.

Petr Čornej je za monografii o Janu Žižkovi nominován v kategorii pro naučnou literaturu.
Petr Čornej je za monografii o Janu Žižkovi nominován v kategorii pro naučnou literaturu. | Foto: ČTK

Bez nominací zůstávají Kosmas Cena čtenářů, v níž lze tipovat úspěch aktuálně nejžádanější české autorky Aleny Mornštajnové, a především hlavní Kniha roku. O ní rozhodne přes 300 lidí z branže a favorita těžko hádat. Mohla by jím být rozsáhlá monografie o Janu Žižkovi, kterou historik Petr Čornej připravoval 16 roků a už s ní uspěl v anketě Kniha roku Lidových novin. Nebo Aleš Palán s titulem Jako v nebi, jenže jinak, volně navazujícím na bestseller o šumavských samotářích.

Nejtěžší rozhodování čeká porotce Litery za prózu, kteří jako jediní vybírají ne ze tří, ale šesti nominovaných. Nevešla se mezi ně loňská díla Michala Ajvaze, Biancy Bellové a Miloše Urbana ani próza vydaná pod pseudonymem A. Gravensteen.

Nominace naopak obdrželi osmdesátiletý Jiří Kratochvil za Lišku v dámu, postmoderně prolínající příběh estébáka z 50. let minulého století s fantaskní linií, nebo Veronika Bendová za prózu Vytěženej kraj. "Jejím hlavním hrdinou není některá z postav, ale podivně ponurý kraj severních Čech, který má specifický lokální kolorit a Bendová jej dokázala velice pěkně postihnout ve vizuálním i verbálním vyjádření," shrnul předseda poroty a literární kritik Petr A. Bílek, když nominace ve středu před polednem představil.

Dále mohou uspět románový debut novináře Štěpána Kučery jménem Projekt Gilgameš, který do současnosti vplétá jeden z nejstarších lidských mýtů a s ním mytické vidění světa, novinky Davida Zábranského či Michala Vrby a právě Možnosti milostného románu od Jana Němce. Přičemž kdyby se Litera udílela za emoce, Němec má vyhráno. Žádná česká próza v poslední době nevyvolala tak intenzivní a rozporuplné reakce.

Kniha, které se od zářijového vydání prodalo přes 5000 výtisků, představuje v Česku zřídka vídaný typ textu, spíš "projekt". Jen na povrchu je to román o pětiletém soužití mladého Jana a ještě mladší Niny, kteří se poznají, zamilují, rozejdou, znovu sejdou a zase jdou od sebe. Chvíli bydlí sami, pak spolu. Provozují kavárnu, jezdí do zahraničí. Jeden nechá školy, druhý s ní zápasí. Hledají se, hádají, milují, přibližují a vzdalují.

Co je důležitější: paralelně s tím román reflektuje, jak se takový román píše, a nadto se vydává za totální autobiografii. Seč může, protagonista Jan Němec se všemi znaky ztotožňuje s autorem knihy Janem Němcem a vyjevuje své přednosti, neduhy, sny nebo erotické zážitky.

Jan Němec na loňském Festivalu spisovatelů Praha.
Jan Němec na loňském Festivalu spisovatelů Praha. | Foto: Tereza Kunderová/PWF

Osmatřicetiletý brněnský rodák je ambiciózní mladý muž, jenž věří, že psaním o sobě má co říct světu, a jistě se dával "celý všanc" s rizikem, že výtky budou směřovat nejen k dílu, ale přímo jeho osobě. Kdo podepíše líčení vlastního sexuálního styku, musí unést, když mu za to časopis Reflex udělí anticenu Bad Sex in Czech Fiction Award.

Buď jak buď: Možnosti milostného románu vybízejí, aby k nim čtenář zaujal vyhraněný postoj. Aby se rozčílil, když ho autor poučuje nebo cituje sebe sama, a ještě se chválí. Když nedává adekvátní prostor "druhé straně", milence Nině, často zploštěné na objekt touhy. Když se zpodobí jako ufňukané dítě. Když na desítkách stran líčí, co je asi důležité pro romanopisce, leč čtenáři to přijde banální. Někdo soudí, že Němec psal do sebe zahleděn, veden ublížeností. Někomu v tom do plnohodnotné prózy schází víc o rodičích, vedlejších postavách nebo době. Nějaké zobecnění, gradace, katarze. Všechno je částečně pravda.

Jenže: Možnosti milostného románu jsou koncipované tak, že se kritice aktivně brání. Chtít, aby v nich něco bylo jinak, v logice textu znamená žádat po autorovi jiný život. Prostřednictvím esejistických pasáží Němec dovnitř nainstaloval literární "antivir": román neustále reflektuje sám sebe a předjímá výhrady. "Tady Ninu dost dusíš a pohybuješ se na hraně těch nejhloupějších stereotypů," přiznává, a přesto tam stereotypy nechá. "Člověk si nesmí myslet, že když něco reflektuje, tak je za vodou." Sotva čtenář zformuluje výtku, autor mu ji vyrazí z ruky. Jako by esejistická složka chránila tu příběhovou: Vím, co ti schází, ale takhle se to odehrálo, nemůžu jinak.

Opravdu nemůže? Přes všechno ujišťování, že příběh je skutečný, čtenář stejně tápe, kolik mu Němec říká a co si vymyslel, zamlčel či zapomněl. Že se jednou přizná k manipulaci, neznamená, že jindy to nedělá skrytě nebo nevědomky.

A tak jedni nabývají pocitu, že Němec to napsal z pozice zhrzeného boyfrienda, jenž mstivě karikuje milenku, zatímco jiní text vnímají jako poslední milostný list někomu, kdo mě sice nechce, ale stejně jsem ho zvěčnil na 400 stranách.

Přes jistou nesnesitelnost je to od Němce bravurně, postmoderně napsané. Svižně střídá první, druhou a třetí osobu. Vztah s milou chvíli prožívá, chvíli ji jako literární postavu obléká a "v šatní skříni vybírá slovesa". Skáče v čase. Když spatří svůj odraz v zrcadlech, donutí se zopakovat větu a později rozdvojit - a tak Němec píšící Možnosti milostného románu rozmlouvá s Němcem právě je prožívajícím.

V jedné pasáži s Ninou hovoří fonetickou "českou angličtinou", jinou prožívají milenecky hekticky, jako nekonečnou hrabalovskou větu. Pak se vypravěč v proudu vědomí kousne do jazyka, "citů, které jsem měl uložené v bance jako sporožiro, to je ale legrační slovo, sporožiro, kde se tu vzalo, někdo ho vyveďte". Rejstřík vloží ne na konec knihy, ale doprostřed. Čtenáře vybízí, aby mu vymyslel a poslal motto. Vede rozhovor sám se sebou. Nebo se dívá na svět očima panáčka z internetového Google Street View.

A ty metafory: "holka s lýtky jako dvě ryby" nebo "auto při předjíždění polykalo bílé pruhy jako v nějaké staré počítačové hře", krásné.

Jistě, všechno už tu bylo: postmoderní román, esejistický román, autobiografické psaní jako v Českém snáři od Ludvíka Vaculíka, Roku kohouta Terezy Boučkové nebo aktuálnějším Mém boji od Karla Oveho Knausgårda. Četnost popkulturních odkazů - na hudbu Kronos Quartetu a pianisty Brada Mehldaua, filmy Julia Médema nebo Alice Rohrwacherové - připomíná současnou americkou prózu. A mírou malých her na velké ploše Němec zase evokuje takzvaný boom jihoamerické literatury, třeba díla Julia Cortázara.

Obal Možností milostného románu.
Obal Možností milostného románu. | Foto: Host

Nakonec to má ještě generační aspekt, neboť Možnosti milostného románu se odehrávají ve světě "totálně popsaném, totálně ukázaném, totálně předvedeném", míní autor. A dochází k názoru, že jediné autentické, co dnes může zachytit, je "to pole" mezi dvěma lidmi. I když se vytvořilo jen na chvíli, se střídavou přitažlivostí adekvátní k době sociálních sítí, sebestřednosti, rozptylu pozornosti, útržkovosti a tak dále.

Nejsou nakonec nejcennější ty scény, kdy protagonisté 500 metrů od polského muzea zkoumají Leonardův obraz na displeji, místo aby se na něj šli podívat? Kdy po sobě metají kulturními odkazy ne proto, aby se před čtenářem chlubili, ale protože jejich generace si svět vykládá právě prostřednictvím muziky, fotek nebo knih? Nenapsal osmatřicetiletý Němec dílo, ve kterém se nacházejí lidi o 20 let mladší?

Už jen tím, jak nutí se k textu postavit a přemýšlet o formě, se Možnosti milostného románu vymykají. Litera za prózu by jim slušela.

Nominace na ceny Magnesia Litera 2020

Litera za prózu

Veronika Bendová: Vytěženej kraj (fra)
Jiří Kratochvil: Liška v dámu (Druhé město)
Štěpán Kučera: Projekt Gilgameš (Druhé město)
Jan Němec: Možnosti milostného románu (Host)
Michal Vrba: Kolem Jakuba (Argo)
David Zábranský: Logoz (Větrné mlýny)

Moleskine Litera za poezii

Jiří Dynka: Pomor (Druhé město)
Daniel Hradecký: Přibližování dřeva (Perplex)
Ewald Murrer: Noční četba (Aula)

Litera za knihu pro děti a mládež

David Böhm: A jako Antarktida (Labyrint)
Petr Borkovec: Každá věc má něco společného se štěstím (Běžíliška)
Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander)

Litera za naučnou literaturu

Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka)
Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny: Expertní kořeny postsocialismu v Československu (Argo/FFUK/USDAV)
Vladimír Horák, Jakub Plášil, Pavel Škácha: Jáchymov: Mineralogická perla Krušnohoří (Academia)

Litera za nakladatelský čin

I. M. Jirous: Magorova oáza (Torst)
J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh)
Jana Maříková-Kupková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná (Hilbertium)

Litera za překladovou knihu

Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (Přeložila Martina Knápková, Argo)
Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (Přeložil Ladislav Nagy, Argo)
Fernando Vallejo: Madona zabijáků (Přeložil Petr Zavadil, fra)

Litera za publicistiku

Kamila Hladká: Hornické vdovy (Dcera sestry)
Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak (Prostor)
Jožin Valenta, Marek Vácha: Jízda v levém pruhu (Cesta)

DILIA Litera za debut roku

Romi Grey: Jmenuji se Orel (Kniha.Je)
Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo)
Ema Labudová: Tapetář (Knižní klub)

Magnesia Blog roku

Natálie Ficenová: Zrzi.cz
Městská poezie Brno
Tereza Nagyová: Nejsemtabu.cz
Kristýna Sládečková: Knihomam.cz
Jiří Švihálek: Pacholek.com
Radim Tolasz: Tolasz.cz

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 2 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy