O komiksu by mohli mluvit hodiny. Když se do toho Petr Litoš a Jiří Pavlovský z největšího tuzemského komiksového nakladatelství Crew pustí, takřka není třeba klást otázky. Od roku 1997, kdy se rozhodli krátit si večery místo slepování letadélek vydáváním komiksů, ušlo nakladatelství Crew a s ním i celý komiksový trh kus cesty.

Nyní v Crew ročně vychází kolem stovky komiksů. Některé z nich tuto sobotu 9. června představí na už zavedeném setkání Crwecon v pražském klubu Cross. Nejen o tom v rozhovoru hovoří šéfové nakladatelství.

Aktuálně.cz: Projekt Znovuzrození hrdinů DC, který jste nedávno začali vydávat s nakladatelstvím BB art, je nejspíš největší komiksový počin tuzemských nakladatelů. V čem je pozoruhodný?

Petr Litoš: Znovuzrození hrdinů DC je vydavatelský program. V Americe vychází od května 2016, poté se přidalo dalších 15 trhů. Lze číst samostatnou sérii jedné postavy, třeba Batmana, užít si ji a přitom nebýt příliš ochuzen. Ale vše je zaštítěno celkovým nadscénářem, osudy postav se prolínají. Obrovskou roli má Flash, což není nejvýraznější superhrdina vydavatelství DC, ale tady je napsaný velmi dobře.

DC se svým vesmírem začalo pracovat v cyklech. Dlouhá desetiletí vydávali komiksy s čísly 651, 652. Pak v roce 2011 přišel předěl, řada New 52, a začalo se po mnoha dekádách opět od jedničky. A se Znovuzrozením přišel další restart: návrat ke kořenům. Vyslali scenáristy do archivů s úkolem "podívej se, čím je tvá postava zajímavá, a k tomu se pojďme vrátit."

Nejde zároveň o nové vyprávění o tom, jak Batmanovi zabili rodiče, na což už jsem osobně až alergický, protože jsem to četl snad padesátkrát. Jde o prostor, kde může nový čtenář do superhrdinských komiksů od DC naskočit.

Takže to i zjednoduší orientaci? Je pravda, že na českých pultech není pro nezasvěcené čtenáře lehké vyznat se například jen v komiksech o Batmanovi.

Petr Litoš: V době, kdy vycházely tři čtyři knihy za rok, jsme logicky sahali po legendách, třeba po Návratu temného rytíře od Franka Millera.

Jiří Pavlovský: Vyzobávali jsme rozinky. Ale ve chvíli, kdy jsme začali růst, odvážili jsme se pustit i do větších a ucelenějších bloků. Kupříkladu jsme vydali celou nedávnou batmanovskou řadu od Scotta Snydera. A nyní začal ve Znovuzrození vycházet Batman od úžasného Toma Kinga, jednoho z nejlepších autorů současnosti, jde o jednu z jeho prvních mainstreamových věcí. Je to bývalý agent CIA, který pracoval v Iráku. Dělal zprvu právě komiksy na toto téma, temnější, vážné věci.

V čem jsou tyto nové příběhy Batmana, Wonder Woman a dalších superhrdinů jiné?

PL: Jde se v nich ke kořenům. Dříve jsme vydávali věci z hlubší minulosti. Tady jsme aktuální a přitom máme výhodu, že už víme, kam se jednotlivé linie ubírají. DC má projekt naplánovaný na mnoho let dopředu a působí to vcelku koncepčně - na rozdíl od konkurenčního Marvelu, v komiksech je zcela opačná situace než ve filmech podle nich. A v DC dělají i zajímavé vedlejší produkty. Třeba jeden projekt se slavným francouzským autorem Enrikem Marinim, který napsal i nakreslil Batmana evropsky, letos jej vydáme. Druhý projekt učinil něco podobného s japonskou komiksovou tradicí, nechali tamní kreslíře vytvořit Batmana a tým Justice League ve stylu manga komiksů. Vyšlo to prvně v Japonsku, teď bude následovat Amerika. Za takové projekty mám DC rád, někdo tam přemýšlí.

Je už český trh připravený na to, aby si lidé kupovali nový komiks každých 14 dní? Protože zhruba s takovou kadencí budou nové příběhy ze Znovuzrození vycházet.

JP: Řekli jsme si, že zkusíme něco nového. Vždy to bylo: tady máte jeden příběh, tady jednu sérii. Ale co když něco děláme špatně? Superhrdinský komiks je mainstream všude na světě, jen u nás to stále vázne. Stále ještě úplně nevykročil z ghetta. Už to není čistě fanouškovská záležitost, ale tohle je příležitost, jak ty komiksy dostat do běžných knihkupectví.

PL: Nyní lze v knihkupeckých řetězcích vidět velké stojany se Znovuzrozením. Naše mise vždy byla rozjet tu komiks. Což se povedlo, pomohlo tomu samozřejmě mnoho dalších nakladatelství. Ale ta mise stále trvá.

Je svým způsobem jednoduché vybrat si umělecký komiks o tom, jak lidé trpěli v bosenské válce, což jsou samozřejmě kvalitní věci. Ale když chybí podhoubí mainstreamu, jsou to takové výstřely do tmy. My se snažíme co nejvíc rozjet právě mainstream. A čas pomalu nastal. Pomohly tomu určitě marvelovské snímky, které válcují filmový trh. A z druhé strany projekty zahraničních nakladatelů jako Ultimátní komiksový komplet, které vycházejí napříč Evropou a dostaly i u nás komiksy do trafik za přijatelnou cenu. Sice nám zatopily u některých řad, jako je třeba Spider-Man, ale zase našly nové čtenáře.

Doufám, že Znovuzrozením trh zase trochu posuneme. Nechceme dělat ze superhrdinů to nejkvalitnější možné, na druhou stranu stále omílat, že nejlepší komiks je stejně Maus, už působí trapně.

V čem jsou specifika českého trhu?

JP: Jedním ze specifik je, že lidé jsou spíše ochutnávači. Koupí si první díl, sice jim třeba přijde fajn, ale pak už se zajímají o něco jiného. U druhého dílu si řeknou: tohle už jsem přeci četl.

PL: My máme hned na začátku vydávání nové série hrozně velký propad oproti trhům v Polsku či Německu. Asi tady spoustě lidí stačí vědět, o čem to je, nepotřebují přečíst celou sérii třeba proto, aby se o ní mohli bavit s přáteli. Tak se vrhnou na něco dalšího. A trh také skokově narostl. Letos vydáváme kolem stovky titulů, ještě nedávno jsme dělali dvacet. Jsme zdaleka největší komiksové nakladatelství, ale i tak určitě kolem 300 komiksů za rok vyjde. Beletrie vyjde přes 5500 knih ročně, k tomu přes 2000 dětských knížek.

A daří se v tom kvantu od sebe tituly odlišit? Cílit na různé skupiny čtenářů? Neboť doba, kdy šlo učíst všechny komiksy, které vychází, už je pryč.

JP: Máme docela vyprofilované řady. Mistrovská díla evropského komiksu, dospělejší série jako Skalpy, japonskou mangu.

PL: Ale je pravda, že teprve letos jsme katalog rozdělili tematicky. Snažíme se více pomoci orientaci čtenářů. Poprvé také děláme cíleně komiksy pro dívky. Což je segment, který díky komiksům jako Záleskautky či Hilda prošláplo nakladatelství Paseka. Dohodli jsme se s nimi, že společně vydáme Ms. Marvel, což je výborný komiks s mladou superhrdinkou - o dospívající dívce, o tom, jak vidí svět. Je z muslimské rodiny, pro děj to ale není moc důležité, prostě ji to dokresluje jako postavu, podobně jako jsou jiní superhrdinové chudí sirotci, děti miliardářů či mimozemšťané.

JP: Zájem čtenářek o komiks jsme zjistili na manze. Říká se, že japonské komiksy jsou o akci, ale ony jsou také hodně o vztazích. I v těch rvačkách se vždy musí někdo obětovat, jsou tam emoce.

PL: Ostatně podobné je to v americkém komiksu. V 80. a 90. letech hodně zestárnul a dospěl. Ale v novém tisíciletí nakladatelé najednou zjistili, že trochu zapomněli na děti. Tehdy si nekomiksové nakladatelství Scholastic vybralo už vydaný černobílý komiks Kůstek a vydalo ho znovu v barvě. Úspěch byl obrovský. S tím se svezly další věci. Povedlo se, že jedna autorka - Raina Telgemeierová - s pár knihami prodávala asi 5 procent amerického komiksového trhu. Její komiksy Úsměv, Ségry, Duchové a Drama už nakladatelství Paseka vydalo. I obě největší nakladatelství Marvel a DC chystají edice čistě pro děti a mladistvé.

Je český čtenář nevyzpytatelný? Co vás - ať už příjemně, či nepříjemně - v poslední době překvapilo?

JP: Trh je specifický, pozoruji to i na sci-fi literatuře, kde u nás hitem často bývají světově spíše neznámí autoři. Rád to ilustruji na sérii Usagi Yojimbo, kterou jsme vydali, abychom udělali radost našemu kamarádovi. A už máme 27. díl, pořád se prodává, pořád je o ni zájem.

PL: Překvapení jsou vždy, ale spíše v rámci desítek procent. A ještě jedna zvláštnost: ono snad platí, že čím pochvalnější recenze komiks má, tím hůře se prodává - třeba komiks Fell recenze oslavovaly a skoro nikdo si ho nekoupil.

JP: U nás byl vždy problém s klasickým dobrodružným příběhem. Buď lidé chtějí něco navíc, nebo naopak nadsazenou akční řezanici jako Lobo. Ale třeba Spider-Man, světově jedna z nejúspěšnějších komiksových postav vůbec, se u nás nikdy pořádně nechytil.

PL: Ale nevzdáváme to a vydáváme ho dál. Třeba skrze společný komiks s Deadpoolem. Jde o střet komiksového Mirka Dušína s hajzlíkem. Pekelně ukecaného Mirka Dušína s pekelně ukecaným hajzlíkem.

A další příjemná překvapení?

JP: Úspěch jsou i Mistrovská díla evropského komiksu. Spousta firem - včetně nás - zkoušela vydávat francouzské komiksy a nedařilo se. Často to byl průšvih. BB art vydal deset špičkových sérií, ale tehdy v roce 2002 bylo ještě brzy. Přitom tehdy měl BB art coby jedno z největších knižních nakladatelství sílu dostat komiksy do velkých knihkupectví. Což pomohlo všem.

PL: Připravili jsme tituly z té edice jako ucelené dvousetstránkové a delší knihy - a zafungovalo to. Klasická francouzská alba jsou tenká, velkoformátová a tvrdá, do tramvaje si je nevezmete. Náš menší formát víc láká: "Přečti si mě." Nemám pocit, že bych ho musel číst v rukavičkách. Francouz to má jinak, zařadí si doma album do knihovny vedle desítek dalších. Stejně jako to viděl dělat už svého tátu.

JP: Najeli jsme zkrátka na komiksový "binge watching". Čtenáři mohou zhltnout celý příběh najednou.

PL: A také lidé, které jsme, řečeno s rezervou, naučili číst komiks, mají děti a učí zase je. A už k tomu není odpor ani ve školách, alespoň těch otevřenějších.

JP: I proto rád prodávám na akcích typu Svět knihy, protože zde vidím reakce takzvaných normálních lidí. A je zajímavé pozorovat, jak se mění. Dříve bylo slyšet: "Je to drahý, nejsou tam skoro žádná písmenka, to ti kupovat nebudu." To už takřka vymizelo. Naopak si dospělí vybírají spolu s dětmi - něco pro sebe, něco pro ně.

Takže předsudky už zmizely?

PL: Lidé, kteří komiksy četli v mládí, se dostali do médií a do knihoven. Řada lidí starší generace neuměla číst komiks. A přistupovala k věci s iracionálním pohledem: "Rychlé šípy jsou fajn, ale na mém vztahu ke komiksu to nic nemění." Některé komiksy už pronikají mezi úspěšnější tituly, co se navíc prodávají léta. Zatím to pochopitelně není jako Padesát odstínů šedi.

Zvedají se i náklady?

PL: Dělají se náklady od 1500 výše, kolem dvou tisíc je to nejběžnější. Znovuzrození bude vycházet v nákladech mezi dvěma a třemi tisíci. Batman má tři tisíce, tomu věříme. Uvidíme, když tak bryskně dotiskneme, to už nyní umíme rychle a relativně levně.

Náklady na výrobu jsou oproti beletrii jistě vyšší?

PL: Máme dražší tisk, grafické podklady, víc peněz dáváme grafikům - u beletrie je dražší jedině překlad, je v ní víc písmenek. Vydávat beletrii je neporovnatelně snazší práce než jakýkoli komiks. Proto občas tak rádi vydáváme akční sci-fi romány Jiřího Kulhánka a Štěpána Kopřivy. Tedy, v případě Jirky Kulhánka, když jednou za deset let něco zase napíše. On je skromný a z jedné knížky dokáže vyžít dost dlouho - bohužel pro čtenáře.

Může komiksový trh dále růst?

PL: Potenciál na růst tady stále je, byť nejsme nafukovací trh. Nemůžeme pošilhávat po čtyřikrát větším Polsku. Už jsou nakladatelé, kteří dělají jenom komiksy a uživí se z toho. My bychom to taky dokázali, byť to radši stále držíme jako koníček. Takhle jsme spokojení s tím, že máme oba jiné příjmy, já v IT, Jirka ze psaní a distribuce knih, a můžeme vydávat svobodněji. Kdybychom se řídili čistě penězi, asi by se ediční plán smrskl na třetinu či polovinu, ale ziskovost by šla nahoru.

JP: Zatím stále převažuje radost z toho, že si člověk vydá nějakou srdcovku a bude pod ní podepsaný. Třeba zrovna na příští rok jednu takovou chystáme, zatím tajnou.

PL: Je možné, že v něčem finančně zahučíme, ale jinde se to zalepí. Jeden problém uškodil komiksovému trhu - někteří velcí nakladatelé rozjeli několik sérií a vše po první či druhé knize zastavili, což je pro čtenáře velké mrzení. Tehdy jsme museli dávat razantně najevo, že my vše vydáme celé.

A to jste dosud splnili?

JP: My jsme ukončili jedinou sérii: mangu Bleach, ale počkali jsme alespoň do jednadvacátého dílu, než se uzavřel dílčí příběh.

PL: I tak nám to stále fanoušci předhazují. My jsme nakladatelství "fanoušci fanouškům" - to je naše výhoda i slabina.

JP: Snažíme se propagovat komiks jako takový, říkám tomu metoda Arnolda Schwarzeneggera: "Když chci, abych byl uctíván jako nejlepší kulturista, musím napřed podporovat kulturistiku. Aby viděli, že jsem v ní ten největší borec." Podobně když budeme propagovat komiks, tak lidé budou mít rádi i to, co děláme my.

Takže je to i při stovce komiksů ročně stále koníček?

PL: Blaží mě, že dva lidé, co to dělají vedle jiného zaměstnání místo lepení modelů, velice úspěšně konkurují dlouholetým zavedeným nakladatelům s obrovským zázemím. Samozřejmě máme týmy lidí, kteří dělají jenom pro Crew. My dva jsme ale stále jednou nohou jinde. Občas si říkám, co by se stalo, kdybychom to začali dělat na plný úvazek.

Je komiks i výhodnou investicí?

JP: Určitě existují sběratelé, kteří komiks berou jako investici. Oslovovat jenom je by možná bylo dobré pro peníze, ale není to dobré pro komiks. Určitě si u nás několik stovek lidí kupuje komiksy na kšeft.

PL: Vydávají se tu hezké artefakty, ale nám to nesedí do mise: komiks do každé rodiny. Navíc aby se mohly vydávat sběratelské artefakty, musí existovat masový trh. Jde o klasický trychtýř - nahoře jsou lidé, co někdy viděli komiks, níže ti, co jej čtou denně, a na konci nákupčí artefaktů, kteří je přeprodávají přes Aukro.

Myslím, že poslední tři čtyři roky se daří i edicím pro fajnšmekry a že je to známka, že tu existuje stabilní komiksový trh. Už to není záležitost pro pár podivínů, kde byl nejlepší marketing, že si to všichni navzájem řeknou, protože se osobně znají.

Tuto sobotu už potřinácté pořádáte komiksové setkání Crwecon. Jak se mění?

PL: Tradiční Crwecon opět proběhne v pražském klubu Cross, vstup je jako obvykle zdarma. Letos bude o něco větší, novinkou je venkovní stan na hlavní přednášky a besedy. Dost jich bude zaměřených na komiksy pro dívky, nejen o Wonder Woman, ale obecně o ženských postavách v komiksu. Ženy jsou tentokrát slušně zastoupené i mezi přednášejícími. Sejde se tam také většina vydavatelů, i proto chceme do budoucna změnit jméno, aby neznělo tak sebepropagačně.

Každopádně: když vynecháme akce o manze a anime, které jsou zaměřené jen na určitou část komiksů, Crwecon je největší a programově nejnadupanější komiksová událost roku. Takže koho komiksy zajímají, už má jasno, co v sobotu 9. června bude dělat.

Jaké aktuální tituly stojí za zmínku, na co se čtenáři mohou těšit?

PL: Na Crweconu vyjde Liga spravedlnosti od Alexe Rosse ve velkém formátu, jeho neskutečná malba tak pořádně vynikne. Hodně zajímavá je Netvora - temná fantasy od ženských autorek, takový secesní, Japonskem a steampunkem šmrncnutý příběh. V červnu vyjdou Američtí bohové podle knihy Neila Gaimana. George R. R. Martin o nich prohlásil, že je to nejlepší komiksová adaptace, jaká mohla být.

JP: Výhledově na konec roku v Mistrovských dílech evropského komiksu chystáme Final Incal, který kreslil Moebius jako poslední věc před smrtí. A pak mi z chystaných věcí také udělaly radost Krysí královny, což je takové Dračí doupě v holčičím podání, přitom ale dost brutální.

PL: Letošek jsme připravili opravdu hodně "nabušený". Až jsem měl strach, abychom to v roce 2019 trumfli. Ale už teď myslím, že se to podaří. Právě na Crweconu pár hodně zajímavých titulů na příští rok ohlásíme.

Jsou nějaké nové žánry či trendy?

JP: Věnujeme se komiksům podle her a seriálů - Mass Effect, World of Warcraft, Zaklínač, Doctor Who. A pro dospělé vydáváme více erotiky. Chystáme například další knihu slavného italského kreslíře Mila Manary či sborník erotických povídek od slavných evropských kreslířů pod názvem Svůdné schůzky.

A na erotiku čtenáři slyší?

PL: Erotika z edice Mistrovská díla evropského komiksu měla rychlejší starty než ostatní tituly. Vždy ty komiksy mají něco navíc - jako právě u Manary. Teď netrpělivě čekáme, až dokončí Caravaggia, kde jde sice také o erotiku, ale především Manara maluje a rozvádí příběhy z Caravaggiových obrazů. A snaží se přiblížit jeho stylu. Vypadá to neuvěřitelně, jednotlivá políčka jsou v podstatě samostatné obrazy. Hotové to mělo být už v roce 2015, tak snad letos.

JP: Manara má neuvěřitelně lehký styl, mohl by nakreslit jakoukoli čuňačinku a bude to vždy působit něžně.