Pro čtyřdenní přehlídku Češi připravili 130 autorských čtení, debat, výstav či dalších pořadů, jako hlavní host mají také prostornější expozici než obvykle. Stánek představuje Českou republiku jako loď plující v národních barvách uprostřed veletržních hal.

Český stánek na veletrhu v Lipsku. | Foto: ČTK

U příležitosti veletrhu rovněž Češi představují přes 70 nových překladů své literatury do němčiny. Přispěly na ně české ministerstvo kultury a Česko-německý fond budoucnosti.

V nových německých překladech u příležitosti veletrhu vychází třeba Nezvalova Valérie a týden divů, Vyhnání Gerty Schnirch od autorky Kateřiny Tučkové, komiksy Petra Stančíka o legendárním Pérákovi a Jana Nováka Zatím dobrý o rodině Mašínů nebo dětská knížka Pavla Šruta a Galiny Miklínové Lichožrouti.

Román Radky Denemarkové nazvaný Příspěvek k dějinám radosti právě v německém překladu vydalo prestižní nakladatelství Hoffmann und Campe. Dále byly přeloženy sbírka Eugena Brikciuse, román Dějiny světla od Jana Němce, prózy Emila Hakla a Jiřího Hájíčka nebo próza Citlivý člověk od Jáchyma Topola.

Česko-německé spojení

"Těší mě, že 30 let poté, co se podařilo překonat rozdělení Evropy, bude Česko zastoupeno téměř 60 autorkami a autory a zhruba 70 překlady a bude hlavním hostem veletrhu," řekla při včerejším zahájení v lipské koncertní síni Monika Grüttersová, pověřenkyně německé vlády pro kulturu. "Je to pěkné zdůraznění česko-německého spojení," usoudila.

Grüttersová vyzdvihla, že mnozí čeští autoři se nebojí psát o složitých tématech, jako třeba životě v nedávných evropských diktaturách nebo odsunu sudetských Němců z Československa po druhé světové válce.

Schodiště se znakem Lipského knižního veletrhu. | Foto: ČTK/AP

Na slavnostním zahájení, které orámovala hudba Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, vystoupil též český ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk. Hovořil o významu literatury v těžkých obdobích československé historie.

"Funkce, kterou sehrávala literatura v české společnosti v kontextu dějinných událostí, například v minulém století, je neoddiskutovatelná," řekl Staněk a připomněl její roli při utváření československé totožnosti za první republiky nebo v době nacismu a komunistického režimu.

V posledních letech ale podle Staňka hlas české literatury nebyl slyšet tolik, jak by bylo třeba. Přesto si podle něj i nová česká literatura zaslouží pozornost.

Kdo všechno přijel

K českým autorům, kteří se účastní Lipského knižního veletrhu, patří Radka Denemarková, Bianca Bellová, Michal Ajvaz, Pavel Kohout, Kateřina Tučková, Iva Pekárková, Petra Soukupová, Jáchym Topol nebo Jaroslav Rudiš.

Ten je za svou novou, v němčině napsanou knihu Winterbergova poslední cesta (Winterbergs letzte Reise) nominován na cenu lipského veletrhu. Udělena bude ve čtvrtek odpoledne.

Veletrhu se účastní také výtvarník David Černý. | Foto: ČTK

"Na příkladu Jaroslava Rudiše je dobře vidět, co všechno je dneska k úspěchu na německojazyčném trhu potřeba," napsal ve čtvrtečních Lidových novinách literární kritik Radim Kopáč, který pracuje na ministerstvu kultury, jež se na organizaci české účasti na veletrhu podílí.

"Napsat dobrou knihu nestačí. Autor musí být často na místě, vládnout solidně německy, mít štěstí na šikovného překladatele nebo překladatelku, dostat se do náruče velkého knižního domu, posbírat pár cen, udělat si dobrý obrázek v médiích - a v neposlední řadě být extrovertní typ, jenž zvládne trochu kabaretních čísel kolem," dodal Kopáč.

Každý ze čtyř dnů veletrhu bude mít z české strany jedno téma a jednoho vyslance. Těmi budou postupně Radka Denemarková, Jaroslav Rudiš, Jiří Přibáň a Tomáš Glanc. Vyslanci dětské literatury se stanou Iva Procházková a Petr Sís.

První den Česko věnuje tématu nazvanému Literatura ve výjimečné situaci. Téma pro druhý den zní Generace 89, třetí je Evropa a Vize v časech krize a čtvrté Literatura zneklidnění.

David Černý v Lipsku vystavuje sochu kráčejícího trabantu Quo vadis. Připomíná podzim roku 1989, kdy přes západoněmecké velvyslanectví v Praze odcházeli východní Němci. | Foto: ČTK/AP

Němečtí pořadatelé i čeští organizátoři věří, že účast České republiky na veletrhu zviditelní tuzemskou tvorbu na mnoho let. "Je to obrovská šance pro českou literaturu," je přesvědčen Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, která za českou účast na veletrhu zodpovídá. Podle Kubíčka Němci v podstatě neznají mladé české autory.

S tím souhlasí také šéf veletrhu Oliver Zille. "Lidé znají třeba Havla, Kohouta nebo Hrabala, ale když se zeptáte na generaci dnešních čtyřicátníků nebo třicátníků, tak toho o nich vědí hrozně málo," říká.

Podle Zilleho by to mohla změnit právě letošní přehlídka. "Lipský knižní veletrh může Česku jako hostující zemi nabídnout velkou pozornost v celém německy mluvícím světě," zdůrazňuje Zille. Podle něj má Česko letos na veletrhu velkou prezentaci, "dost velkou na to, aby byla vnímána, a když sledujete německy mluvící média, tak vidíte, že už se to velmi dobře daří," podotýká.

Pozornost českému stánku na veletrhu prý věnují média v Německu, Rakousku i Švýcarsku. Na veletrh se letos akreditovalo 3500 novinářů. "Dokážeme hostující zemi nakontaktovat s nakladatelstvími v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Je to možnost, jak si čeští autoři a nakladatelství mohou v zahraničí vytvořit dlouhodobé vazby," doplnil Zille v rozhovoru pro Český rozhlas.

Cena pro Gessenovou

První oceněnou Lipského knižního veletrhu se ve středu večer stala rusko-americká autorka Masha Gessenová. Získala zdejší Cenu za evropské porozumění. Zasloužila si ji především texty, v nichž se nebojí nastavit zrcadlo současným ruským elitám, uvedla porota.

Lipského knižního veletrhu neboli Leipziger Buchmesse, který vedle podzimní akce ve Frankfurtu nad Mohanem patří k nejvýznamnějším na evropském trhu, se letos účastní přes 2500 vystavovatelů z desítek zemí.

Akce potrvá do neděle, do té doby se po celém Lipsku uskuteční kolem 3400 autorských čtení, uměleckých vystoupení či debat. Jejich tématem jsou letos stav demokracie nebo nadcházející 30. výročí pádu železné opony.

Součástí českého stánku je expozice věnovaná Milanu Kunderovi. | Foto: ČTK

Rok české kultury

Česká účast v Lipsku se však neomezuje jen na literaturu. Už od loňska je v tomto městě, vzdáleném asi 2,5 hodiny cesty autem od Prahy, v plném proudu takzvaný Rok české kultury. Během něho se až do podzimu německému publiku představuje česká kultura.

Ve městě už byla k vidění výstava o životě za první Československé republiky a k poslechu třeba světoznámá operní pěvkyně Dagmar Pecková. Aktuální přehlídka ve zdejším Německém muzeu knihy a písma ukazuje kreativitu české avantgardy. Na podzim do Lipska zavítá ještě výstava připomínající Chartu 77. Místní opera dále uvede Jenůfu od Leoše Janáčka.

V lipském kině Regina-Palast měl včera premiéru česko-německo-slovenský koprodukční snímek Uzly a pomeranče režiséra Ivana Pokorného. Ten vznikl dle stejnojmenné knižní předlohy Ivy Procházkové.

V lipském Domě knihy byla rovněž zahájena výstava nazvaná Můj skvělý život s Hitlerem, Stalinem a Havlem, která mapuje životní cestu českého spisovatele Pavla Kohouta.

Někteří autoři jako Radka Denemarková, Jáchym Topol nebo Kateřina Tučková z pražského hlavního nádraží vyrazili už v úterý. Zamířili nejprve do Drážďan na zahájení výstavy Cesta za svobodou. Ta se zabývá situací východoněmeckých uprchlíků v létě roku 1989 v Praze a rolí, kterou tehdy sehrálo drážďanské hlavní nádraží.

Poté se v Drážďanech konalo autorské čtení českých hostů, večer vystoupila tuzemská kapela Kafka Band.

Šéf Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček věří, že Rok české kultury povede ke zviditelnění české kultury a literatury. "Dopad lipského veletrhu je tak tři roky. A ty tři roky má ta daná literatura na to, aby se buď etablovala v německém prostředí, anebo ne," podotýká ke střednědobému výhledu Kubíček, podle nějž by se mohl až ztrojnásobit počet knih překládaných do němčiny.

"Kdyby to potom fungovalo tak, že německý trh by byl schopen každý rok vybrat 10 až 15 titulů z české literatury, tak by to byl fantastický úspěch," upřesňuje Kubíček. Zatím je takových knih ročně jen tři až pět.

Také podle ředitele lipského veletrhu Olivera Zilleho to hlavní teprve přijde. "Skutečná práce přijde na veletrhu a po něm," upozorňuje. "Důležité je, aby se ti autoři na německém knižním trhu výrazněji etablovali. Ne že teď přijde 70 překladů z češtiny a za rok už o tom nikdo nebude vědět," uzavírá Zille.