Nedovolili nám, abychom se integrovali. Cenu PEN Pinter dostal básník Kwesi Johnson

Kultura Guardian, Kultura
12. 7. 2020 10:00
Laureátem letošní literární ceny PEN Pinter Prize se stal Linton Kwesi Johnson, sedmašedesátiletý jamajský básník a představitel žánru dub poetry. Jeho "zapálení pro politiku" a "neúnavné přezkoumávání dějin" označují porotci za "vpravdě pinterovské" s odkazem na dnes již nežijícího anglického dramatika Harolda Pintera, po němž je cena založená roku 2009 pojmenována.
Linton Kwesi Johnson předčítá svou poezii v londýnském 100 Clubu.
Linton Kwesi Johnson předčítá svou poezii v londýnském 100 Clubu. | Foto: lintonkwesijohnson.com

Johnson se roku 2002 stal prvním básníkem černé pleti zařazeným do prestižní edice Penguin Modern Classics. Podařilo se mu to s výborem básní nazvaným Mi Revalueshanary Fren. Kromě poezie se věnuje hudbě, zveřejnil přes 15 alb a od 80. let minulého století provozuje hudební vydavatelství LKJ Records.

Linton Kwesi Johnson.
Linton Kwesi Johnson. | Foto: Collin Patterson

Spoustu svých textů napsal ve slangové kreolštině, kterou hovoří karibští přistěhovalci žijící v Anglii.

"Ceny jsou výživou pro ego každého umělce," nechal se slyšet Johnson v reakci na udělení PEN Pinter Prize. "Vždycky je hezké, když vás někdo ocení, ale ještě uspokojivější je dostat cenu, která připomíná památku Harolda Pintera: člověka svobodně uvažujícího, protiimperialistického a zastávajícího se lidských práv," cituje jej britský deník Guardian.

"Linton Kwesi Johnson je básník, ikona reggae, akademik a aktivista, který za poslední půlstoletí enormně ovlivnil několik generací," vysvětluje Johnsonovo ocenění za porotce Claire Armitsteadová.

Johnson se narodil na Jamajce roku 1952, v 11 letech se přestěhoval do Londýna. Ještě jako teenager se přidal k organizaci Černí panteři. Svou první sbírku básní Voices of the Living and the Dead vydal roku 1974, o čtyři roky později následovalo jeho první LP nazvané Dread Beat an’ Blood.

Typické je pro něj spojení rytmu reggae a radikální politické poezie, psané v jamajském žargonu a zabývající se policejním násilím nebo životem na londýnském předměstí Brixton, kde bydlel a později si tam zřídil nahrávací studio.

Roku 1972 se Johnson sám stal obětí policejního násilí, když na tržišti v Brixtonu zažil, jak bílí strážci zákona zatýkají tři mladíky černé pleti. "Jako příslušník Černých panterů jsem byl veden k tomu, abych si zapsal jejich jména a adresy, abych to mohl říct rodičům zatčených, a také abych si poznamenal čísla zatýkajících policistů. Dali mi za to pořádnou nakládačku a obvinili mě z napadení úřední osoby," vzpomínal roku 1999 na případ, který vedl k pouličním demonstracím žádajícím Johnsonovo propuštění. Básník byl pak skutečně osvobozen a policisté převeleni pod jiný útvar.

Báseň Tings an’ Times napsal Linton Kwesi Johnson v roce 1991. | Video: Penguin Books

V polovině 70. let Johnson pojmenoval styl zvaný dub poetry, obecně označující jamajské dýdžeje překotně rapující přes instrumentální podklady často s výraznou basou, jako je tomu také na Johnsonových nahrávkách. Těch se prodalo pár milionů kopií.

Guardian jej dříve označil za vlivný hlas takzvané "generace Windrush". Jedná se o narážku na zaoceánskou loď HMT Empire Windrush, která v roce 1948 převezla přes 1000 lidí z Jamajky do Londýna, a stála tak u zrodu tamní poválečné jamajské přistěhovalecké komunity.

Johnson básní nazvanou Sonny's Lettah upozornil na zákony slangově zvané sus laws, které britské policii až do roku 1981 umožňovaly na veřejnosti zadržet a zatknout náhodné kolemjdoucí, u nichž by mohlo existovat podezření na trestnou činnost.

Podle Guardianu se jednalo o britskou obdobu amerických zákonů zvaných stop-and-frisk, které bílí policisté často disproporčně zneužívali proti lidem černé pleti. "Mého vnuka dneska zastavují a prohledávají častěji než za mých časů," konstatuje Johnson.

Svého času intenzivně bojoval proti systémovému znevýhodňování dětí černé pleti v anglických školách. Jako aktivista se angažoval v několika kampaních, například za propuštění George Linda, který byl obviněn z loupeže ve městě Bradford, ale nakonec byl propuštěn a byla mu vyplacena kompenzace v hodnotě 25 tisíc liber, nebo za spravedlnost v kauze novozélandského učitele Blaira Peache. Ten byl koncem 70. let zabit anglickými policisty na demonstraci proti rasismu v londýnské čtvrti Southall.

Podle britského Guardianu jedni vnímají Johnsonovy básně jako prorocké, zatímco druzí jej obviňují z podněcování násilí. "Myslím, že je to jen předtucha. V mé době jste nemuseli být jasnovidci, abyste viděli, co se stane, když budete přilévat olej do ohně," reagoval.

Předloni konstatoval, že "rasismus je součástí kulturní DNA" Velké Británie, "a to nejspíš od jejích koloniálních dob". Stejně tak kritizoval časté výtky, že se Jamajčané těžko integrují do anglické společnosti. "Je to nesmysl, protože my jsme Britové, vždyť nás Britové stvořili. Pravda je taková, že jsme se zoufale snažili integrovat. Ale oni nám to nedovolili," pravil.

Johnson se však neomezoval na témata související jen s Velkou Británií. Jeho reggae track Mi Revalueshanary Fren obsahuje dvojverší "Husack / 'E ad to go", žádající odstoupení tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka.

V tracku Mi Revalueshanary Fren žádal Johnson odstoupení československého prezidenta. | Video: NPA

Linton Kwesi Johnson se stal 12. laureátem PEN Pinter Prize, kterou dříve získali romanopisci Salman Rushdie a Margaret Atwoodová, nigerijská literátka Chimamanda Ngozi Adichieová, dramatik Tom Stoppard nebo básnířka Carol Ann Duffyová. Ocenění udílí anglický PEN klub za obranu svobody slova a oslavu literatury. Johnson sošku převezme na virtuálním ceremoniálu, který 12. října odvysílá Britská knihovna.

 

Právě se děje

Další zprávy