Komu slouží ten, který tvoří pokroucený obraz reality? Jarchovský vydal novou knihu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Film dokáže realitu zachytit, ale také ji překroutit a vytvořit zcela novou. Právě moc filmového obrazu, odpovědnost tvůrce a nebezpečí jeho zneužití jsou tématy nové novely Asistent (Mladá fronta) spisovatele a scenáristy Petra Jarchovského. Příběh zasazený do období 50. let, kdy se kinematografie stala nástrojem ideologického boje a propagandy, propojuje historické události s fikcí.

Kniha pokládá otázku, která je aktuální i dnes: Komu a čemu slouží naše ambice, když vytváříme obraz reality pro druhé?

Jarchovského příběh sleduje filmaře, kteří poznávají moc filmové iluze a ocitají se před dilematem, zda své schopnosti využít pro vlastní tvorbu, nebo jako službu moci. Důležitou roli zde hraje vztah učitele a jeho žáků. Právě v něm se odráží faustovský princip knihy: mistr předává žákovi nejen své znalosti a zkušenosti, ale také způsob, jak zacházet s realitou. Otázka, kde končí tvůrčí svoboda a začíná odpovědnost, se postupně stává osobním problémem každého z hrdinů.

„Asistent se v několika rovinách zabývá vytvářením falešné reality prostřednictvím manipulace s filmovým obrazem. Pro postižení tohoto tématu využívám koncept faustovského mýtu na ose vztahu učitel (Mistr) a žák. Jelikož sám působím jako učitel filmu, otázky, které v příběhu nastoluji, kladu i sám sobě. Tím je pro mě příběh Asistenta i látkou osobně prožívanou,“ říká Petr Jarchovský.

Pokus o hledání pravdy

Novela vychází z historických reálií, skutečných událostí a konkrétních lidských předobrazů, samotný příběh je však uměleckou fikcí. Autor si přitom vědomě uvědomuje paradox své vlastní práce: zatímco jeho postavy prostřednictvím filmu realitu falšují, on sám historické skutečnosti dramatizuje proto, aby se jejich prostřednictvím pokusil přiblížit pravdě.

Právě v tom získává Asistent výrazný současný rozměr. Manipulace obrazem totiž zdaleka nezůstává problémem minulosti. V době sociálních sítí, fake news, uměle vytvářeného obsahu a rychlého rozvoje technologií je stále obtížnější poznat rozdíl mezi skutečností a jejím přesvědčivým obrazem.

Manipulovaná informace jako zbraň

„Všichni jsme dnes účastníky nového typu války, jejímiž bojovými prostředky nejsou zbraně, ale jsou jimi manipulace s informacemi, různými fake news sloužících propagandě nových totalit. Podobně jako v historii se manipulovaná obrazová informace stává i dnes účinnou zbraní v rukou diktátorů,“ připomíná Jarchovský.

Historické prostředí 50. let tak v jeho podání není pouze kulisou, ale stává se zrcadlem současnosti. Petr Jarchovský k tomu dodává: „Snažím se příběhem Asistenta zasazeným do filmového prostředí 50. let vytyčit pole pro dnešní zápas. Ten musíme jako tvůrci svést, a to v první řadě sami se sebou. A to tím, že si dokážeme položit onu klíčovou otázku: čemu a komu sloužíme tím, když vytváříme novou realitu? Třeba nám může příběh učitele (režiséra Rašky) a jeho žáků (Jindřicha a Tondy) leccos napovědět.“

Petr Jarchovský

Vystudoval FAMU (obor scenáristika a dramaturgie) a od roku 1992 je jejím pedagogem. Filmy podle jeho scénářů v režii Jana Hřebejka, Ondřeje Trojana a Viktora Tauše získaly mnohá domácí i zahraniční ocenění a dočkaly se i pozitivního ohlasu u diváků.

Spolupracoval se spisovatelem Petrem Šabachem, na základě jeho textů vytvořil scénáře k filmovému muzikálu Šakalí léta a k divácky oblíbeným hořkým komediím Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a U mě dobrý. České lvy získal za scénáře k filmům Musíme si pomáhat a Horem pádem.

Film Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka byl jako vůbec první český snímek uveden na festivalu Sundance a byl nominován na Oscara, stejně tak jako Jarchovského adaptace novely Květy Legátové v režii Ondřeje Trojana Želary. Několik filmů natočených podle jeho scénářů si odvezlo ocenění z MFF Karlovy Vary i Berlinale.

Jeho adaptace novely Mikaëla Olliviera k animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získal Cenu poroty na prestižním festivale v Annecy.

Po knize Olmerka (2025) o dramatickém životním osudu zpěvačky Evy Olmerové vyšla v únoru letošního roku novela Rodinná rada vyprávějící příběh dvou stárnoucích bratrů, kteří se starají o nemohoucí matku.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj