


Film dokáže realitu zachytit, ale také ji překroutit a vytvořit zcela novou. Právě moc filmového obrazu, odpovědnost tvůrce a nebezpečí jeho zneužití jsou tématy nové novely Asistent (Mladá fronta) spisovatele a scenáristy Petra Jarchovského. Příběh zasazený do období 50. let, kdy se kinematografie stala nástrojem ideologického boje a propagandy, propojuje historické události s fikcí.

Kniha pokládá otázku, která je aktuální i dnes: Komu a čemu slouží naše ambice, když vytváříme obraz reality pro druhé?
Jarchovského příběh sleduje filmaře, kteří poznávají moc filmové iluze a ocitají se před dilematem, zda své schopnosti využít pro vlastní tvorbu, nebo jako službu moci. Důležitou roli zde hraje vztah učitele a jeho žáků. Právě v něm se odráží faustovský princip knihy: mistr předává žákovi nejen své znalosti a zkušenosti, ale také způsob, jak zacházet s realitou. Otázka, kde končí tvůrčí svoboda a začíná odpovědnost, se postupně stává osobním problémem každého z hrdinů.
„Asistent se v několika rovinách zabývá vytvářením falešné reality prostřednictvím manipulace s filmovým obrazem. Pro postižení tohoto tématu využívám koncept faustovského mýtu na ose vztahu učitel (Mistr) a žák. Jelikož sám působím jako učitel filmu, otázky, které v příběhu nastoluji, kladu i sám sobě. Tím je pro mě příběh Asistenta i látkou osobně prožívanou,“ říká Petr Jarchovský.

Novela vychází z historických reálií, skutečných událostí a konkrétních lidských předobrazů, samotný příběh je však uměleckou fikcí. Autor si přitom vědomě uvědomuje paradox své vlastní práce: zatímco jeho postavy prostřednictvím filmu realitu falšují, on sám historické skutečnosti dramatizuje proto, aby se jejich prostřednictvím pokusil přiblížit pravdě.
Právě v tom získává Asistent výrazný současný rozměr. Manipulace obrazem totiž zdaleka nezůstává problémem minulosti. V době sociálních sítí, fake news, uměle vytvářeného obsahu a rychlého rozvoje technologií je stále obtížnější poznat rozdíl mezi skutečností a jejím přesvědčivým obrazem.
„Všichni jsme dnes účastníky nového typu války, jejímiž bojovými prostředky nejsou zbraně, ale jsou jimi manipulace s informacemi, různými fake news sloužících propagandě nových totalit. Podobně jako v historii se manipulovaná obrazová informace stává i dnes účinnou zbraní v rukou diktátorů,“ připomíná Jarchovský.
Historické prostředí 50. let tak v jeho podání není pouze kulisou, ale stává se zrcadlem současnosti. Petr Jarchovský k tomu dodává: „Snažím se příběhem Asistenta zasazeným do filmového prostředí 50. let vytyčit pole pro dnešní zápas. Ten musíme jako tvůrci svést, a to v první řadě sami se sebou. A to tím, že si dokážeme položit onu klíčovou otázku: čemu a komu sloužíme tím, když vytváříme novou realitu? Třeba nám může příběh učitele (režiséra Rašky) a jeho žáků (Jindřicha a Tondy) leccos napovědět.“
Petr Jarchovský
Vystudoval FAMU (obor scenáristika a dramaturgie) a od roku 1992 je jejím pedagogem. Filmy podle jeho scénářů v režii Jana Hřebejka, Ondřeje Trojana a Viktora Tauše získaly mnohá domácí i zahraniční ocenění a dočkaly se i pozitivního ohlasu u diváků.
Spolupracoval se spisovatelem Petrem Šabachem, na základě jeho textů vytvořil scénáře k filmovému muzikálu Šakalí léta a k divácky oblíbeným hořkým komediím Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a U mě dobrý. České lvy získal za scénáře k filmům Musíme si pomáhat a Horem pádem.
Film Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka byl jako vůbec první český snímek uveden na festivalu Sundance a byl nominován na Oscara, stejně tak jako Jarchovského adaptace novely Květy Legátové v režii Ondřeje Trojana Želary. Několik filmů natočených podle jeho scénářů si odvezlo ocenění z MFF Karlovy Vary i Berlinale.
Jeho adaptace novely Mikaëla Olliviera k animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získal Cenu poroty na prestižním festivale v Annecy.
Po knize Olmerka (2025) o dramatickém životním osudu zpěvačky Evy Olmerové vyšla v únoru letošního roku novela Rodinná rada vyprávějící příběh dvou stárnoucích bratrů, kteří se starají o nemohoucí matku.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Bruselu na summit Evropské unie. Ve čtvrtek má v programu setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem. Zelenskyj to uvedl na síti X.



Jemenští proíránští povstalci Húsíové vypálili ve čtvrtek několik raket na prezidentský palác v jihojemenském Adenu, kam se v roce 2015 uchýlila mezinárodně uznávaná vláda. Húsíové podle agentury AFP uvedli, že cílem útoku bylo vojenské velitelství v prezidentském paláci.



Čtvrteční dopoledne bývá obvykle v Poslanecké sněmovně klidné až ospalé. Tentokrát ale došlo k ostré výměně názorů mezi lidovcem Marianem Jurečkou a zástupcem ANO Pavlem Růžičkou. Důvod: bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka.



Na druhém břehu Atlantiku se dějí pozoruhodné věci. Donald Trump opět změnil názor na válku na Ukrajině a po přátelském rozhovoru s Vladimirem Putinem dohodl dovoz ruské nafty do USA. Ukrajině pak znovu hrozí pozastavením sdílení zpravodajských informací. Navíc se blíží volby, jež mohou zásadně ovlivnit Trumpovu pozici. O tom, co se děje v USA, mluví v pořadu Spotlight amerikanista Kryštof Kozák.



Sergej Sokolov, šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja gazeta, který byl ve čtvrtek po domovní prohlídce zadržen a odvezen k výslechu, se vrátil do redakce. List, který je ruskými úřady označován za takzvaného zahraničního agenta, o tom informoval na platformě Telegram. Vyšetřování se podle médií týká nezákonného nakládání s osobními údaji.