Reklama
Reklama

Komu slouží ten, který tvoří pokroucený obraz reality? Jarchovský vydal novou knihu

Film dokáže realitu zachytit, ale také ji překroutit a vytvořit zcela novou. Právě moc filmového obrazu, odpovědnost tvůrce a nebezpečí jeho zneužití jsou tématy nové novely Asistent (Mladá fronta) spisovatele a scenáristy Petra Jarchovského. Příběh zasazený do období 50. let, kdy se kinematografie stala nástrojem ideologického boje a propagandy, propojuje historické události s fikcí.

Petr Jarchovský, scénárista
Spisovatel a scenárista Petr Jarchovský letos v únoru vydal knihu Rodinná rada. Nyní mu vychází novela s názvem Asistent, která se zabývá tématem odpovědnosti tvůrce za vlastní dílo.Foto: Profimedia – ČTK / Zezulka Tomáš
Reklama

Kniha pokládá otázku, která je aktuální i dnes: Komu a čemu slouží naše ambice, když vytváříme obraz reality pro druhé?

Jarchovského příběh sleduje filmaře, kteří poznávají moc filmové iluze a ocitají se před dilematem, zda své schopnosti využít pro vlastní tvorbu, nebo jako službu moci. Důležitou roli zde hraje vztah učitele a jeho žáků. Právě v něm se odráží faustovský princip knihy: mistr předává žákovi nejen své znalosti a zkušenosti, ale také způsob, jak zacházet s realitou. Otázka, kde končí tvůrčí svoboda a začíná odpovědnost, se postupně stává osobním problémem každého z hrdinů.

„Asistent se v několika rovinách zabývá vytvářením falešné reality prostřednictvím manipulace s filmovým obrazem. Pro postižení tohoto tématu využívám koncept faustovského mýtu na ose vztahu učitel (Mistr) a žák. Jelikož sám působím jako učitel filmu, otázky, které v příběhu nastoluji, kladu i sám sobě. Tím je pro mě příběh Asistenta i látkou osobně prožívanou,“ říká Petr Jarchovský.

Obálka knihy Asistent.
Obálka knihy Asistent.Foto: Nakladatelství Mladá fronta

Pokus o hledání pravdy

Novela vychází z historických reálií, skutečných událostí a konkrétních lidských předobrazů, samotný příběh je však uměleckou fikcí. Autor si přitom vědomě uvědomuje paradox své vlastní práce: zatímco jeho postavy prostřednictvím filmu realitu falšují, on sám historické skutečnosti dramatizuje proto, aby se jejich prostřednictvím pokusil přiblížit pravdě.

Reklama
Reklama

Právě v tom získává Asistent výrazný současný rozměr. Manipulace obrazem totiž zdaleka nezůstává problémem minulosti. V době sociálních sítí, fake news, uměle vytvářeného obsahu a rychlého rozvoje technologií je stále obtížnější poznat rozdíl mezi skutečností a jejím přesvědčivým obrazem.

Manipulovaná informace jako zbraň

„Všichni jsme dnes účastníky nového typu války, jejímiž bojovými prostředky nejsou zbraně, ale jsou jimi manipulace s informacemi, různými fake news sloužících propagandě nových totalit. Podobně jako v historii se manipulovaná obrazová informace stává i dnes účinnou zbraní v rukou diktátorů,“ připomíná Jarchovský.

Historické prostředí 50. let tak v jeho podání není pouze kulisou, ale stává se zrcadlem současnosti. Petr Jarchovský k tomu dodává: „Snažím se příběhem Asistenta zasazeným do filmového prostředí 50. let vytyčit pole pro dnešní zápas. Ten musíme jako tvůrci svést, a to v první řadě sami se sebou. A to tím, že si dokážeme položit onu klíčovou otázku: čemu a komu sloužíme tím, když vytváříme novou realitu? Třeba nám může příběh učitele (režiséra Rašky) a jeho žáků (Jindřicha a Tondy) leccos napovědět.“

Petr Jarchovský

Vystudoval FAMU (obor scenáristika a dramaturgie) a od roku 1992 je jejím pedagogem. Filmy podle jeho scénářů v režii Jana Hřebejka, Ondřeje Trojana a Viktora Tauše získaly mnohá domácí i zahraniční ocenění a dočkaly se i pozitivního ohlasu u diváků.

Spolupracoval se spisovatelem Petrem Šabachem, na základě jeho textů vytvořil scénáře k filmovému muzikálu Šakalí léta a k divácky oblíbeným hořkým komediím Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a U mě dobrý. České lvy získal za scénáře k filmům Musíme si pomáhat a Horem pádem.

Film Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka byl jako vůbec první český snímek uveden na festivalu Sundance a byl nominován na Oscara, stejně tak jako Jarchovského adaptace novely Květy Legátové v režii Ondřeje Trojana Želary. Několik filmů natočených podle jeho scénářů si odvezlo ocenění z MFF Karlovy Vary i Berlinale.

Jeho adaptace novely Mikaëla Olliviera k animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získal Cenu poroty na prestižním festivale v Annecy.

Po knize Olmerka (2025) o dramatickém životním osudu zpěvačky Evy Olmerové vyšla v únoru letošního roku novela Rodinná rada vyprávějící příběh dvou stárnoucích bratrů, kteří se starají o nemohoucí matku.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama