


Film dokáže realitu zachytit, ale také ji překroutit a vytvořit zcela novou. Právě moc filmového obrazu, odpovědnost tvůrce a nebezpečí jeho zneužití jsou tématy nové novely Asistent (Mladá fronta) spisovatele a scenáristy Petra Jarchovského. Příběh zasazený do období 50. let, kdy se kinematografie stala nástrojem ideologického boje a propagandy, propojuje historické události s fikcí.

Kniha pokládá otázku, která je aktuální i dnes: Komu a čemu slouží naše ambice, když vytváříme obraz reality pro druhé?
Jarchovského příběh sleduje filmaře, kteří poznávají moc filmové iluze a ocitají se před dilematem, zda své schopnosti využít pro vlastní tvorbu, nebo jako službu moci. Důležitou roli zde hraje vztah učitele a jeho žáků. Právě v něm se odráží faustovský princip knihy: mistr předává žákovi nejen své znalosti a zkušenosti, ale také způsob, jak zacházet s realitou. Otázka, kde končí tvůrčí svoboda a začíná odpovědnost, se postupně stává osobním problémem každého z hrdinů.
„Asistent se v několika rovinách zabývá vytvářením falešné reality prostřednictvím manipulace s filmovým obrazem. Pro postižení tohoto tématu využívám koncept faustovského mýtu na ose vztahu učitel (Mistr) a žák. Jelikož sám působím jako učitel filmu, otázky, které v příběhu nastoluji, kladu i sám sobě. Tím je pro mě příběh Asistenta i látkou osobně prožívanou,“ říká Petr Jarchovský.

Novela vychází z historických reálií, skutečných událostí a konkrétních lidských předobrazů, samotný příběh je však uměleckou fikcí. Autor si přitom vědomě uvědomuje paradox své vlastní práce: zatímco jeho postavy prostřednictvím filmu realitu falšují, on sám historické skutečnosti dramatizuje proto, aby se jejich prostřednictvím pokusil přiblížit pravdě.
Právě v tom získává Asistent výrazný současný rozměr. Manipulace obrazem totiž zdaleka nezůstává problémem minulosti. V době sociálních sítí, fake news, uměle vytvářeného obsahu a rychlého rozvoje technologií je stále obtížnější poznat rozdíl mezi skutečností a jejím přesvědčivým obrazem.
„Všichni jsme dnes účastníky nového typu války, jejímiž bojovými prostředky nejsou zbraně, ale jsou jimi manipulace s informacemi, různými fake news sloužících propagandě nových totalit. Podobně jako v historii se manipulovaná obrazová informace stává i dnes účinnou zbraní v rukou diktátorů,“ připomíná Jarchovský.
Historické prostředí 50. let tak v jeho podání není pouze kulisou, ale stává se zrcadlem současnosti. Petr Jarchovský k tomu dodává: „Snažím se příběhem Asistenta zasazeným do filmového prostředí 50. let vytyčit pole pro dnešní zápas. Ten musíme jako tvůrci svést, a to v první řadě sami se sebou. A to tím, že si dokážeme položit onu klíčovou otázku: čemu a komu sloužíme tím, když vytváříme novou realitu? Třeba nám může příběh učitele (režiséra Rašky) a jeho žáků (Jindřicha a Tondy) leccos napovědět.“
Petr Jarchovský
Vystudoval FAMU (obor scenáristika a dramaturgie) a od roku 1992 je jejím pedagogem. Filmy podle jeho scénářů v režii Jana Hřebejka, Ondřeje Trojana a Viktora Tauše získaly mnohá domácí i zahraniční ocenění a dočkaly se i pozitivního ohlasu u diváků.
Spolupracoval se spisovatelem Petrem Šabachem, na základě jeho textů vytvořil scénáře k filmovému muzikálu Šakalí léta a k divácky oblíbeným hořkým komediím Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a U mě dobrý. České lvy získal za scénáře k filmům Musíme si pomáhat a Horem pádem.
Film Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka byl jako vůbec první český snímek uveden na festivalu Sundance a byl nominován na Oscara, stejně tak jako Jarchovského adaptace novely Květy Legátové v režii Ondřeje Trojana Želary. Několik filmů natočených podle jeho scénářů si odvezlo ocenění z MFF Karlovy Vary i Berlinale.
Jeho adaptace novely Mikaëla Olliviera k animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získal Cenu poroty na prestižním festivale v Annecy.
Po knize Olmerka (2025) o dramatickém životním osudu zpěvačky Evy Olmerové vyšla v únoru letošního roku novela Rodinná rada vyprávějící příběh dvou stárnoucích bratrů, kteří se starají o nemohoucí matku.



Do Miami v pátek přicestovala ukrajinská delegace, aby vedla rozhovory s americkými vyjednavači o tématech spjatých s ruskou agresí, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že očekává i účast zástupců Francie, Británie, Německa, Evropské unie a NATO. Jednání mají podle informací pokračovat do soboty.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný.



Hokejisté Třince porazili Hradec Králové 5:2 a opět vylepšili vlastní extraligový rekord, protože vyhráli v úvodu sezony také devátý zápas za tři body. Svěřenci kouče Borise Žabky mají v čele tabulky při plném bodovém zisku oslnivé skóre 45:18. Liberečtí vedli v 18. minutě už 4:0 a nakonec vyhráli nad Karlovými Vary ještě s o gól vyšším rozdílem.



Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.