Knihy v Íránu skokově zdražují. Na čtenáře dopadají západní sankce

Kultura AFP, Kultura
17. 2. 2022 13:15
Čtením nových knih se donedávna mohli rozptylovat Íránci sužovaní hospodářskou krizí, ke které přispěly sankce uvalené Západem kvůli zdejšímu jadernému programu. Nejen nové romány jsou teď ale v Íránu čím dál dražší a nakladatelé si nevědí rady s prudce rostoucími cenami papíru, píše agentura AFP.
Íránský knižní trh zažívá krizi kvůli sankcím a rostoucí ceně papíru. Snímek pochází z Teheránského knižního veletrhu v roce 2015.
Íránský knižní trh zažívá krizi kvůli sankcím a rostoucí ceně papíru. Snímek pochází z Teheránského knižního veletrhu v roce 2015. | Foto: ČTK/imago stock&people

Dříve stála kniha čítající 200 stran okolo 400 tisíc íránských rijálů, v přepočtu 200 korun. Teď její cena stoupla na milion rijálů, tedy přes 500 korun. "A většinu z toho tvoří vyšší náklady," tvrdí Rezá Hašemínežád, který vede nakladatelství Ofok.

Jak upozorňuje agentura AFP, Írán papír výhradně dováží. Na samotný import se sice sankce nevztahují, právě kvůli nim ale nakladatelé musí platit zahraniční měnou. Ve finále tak cena nové knihy přímo závisí na kurzu rijálu.

V důsledku toho teď nakladatelé škrtají v edičních plánech a snižují počty stran nových knih tím, že je sázejí menším písmem. "Knižní trh zažívá obrovskou krizi, která by mohla přerůst v krizi existenční," varuje Emily Amrajová z nakladatelství Húpa, jež se zaměřuje na knihy pro děti a dospívající.

Cena papíru v souvislosti s protipandemickými opatřeními, růstem cen energií i dražší redakční prací roste celosvětově včetně Česka. Írán je v horší situaci kvůli sankcím, které na něj uvalil bývalý americký prezident Donald Trump.

V roce 2015 blízkovýchodní mocnost podepsala mezinárodní dohodu, v níž se zavázala omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. O tři roky později ale Trump od smlouvy odstoupil a sankce obnovil. Írán odmítá, že by usiloval o výrobu atomové bomby. Americký prezident argumentoval, že dohoda je nedokonalá a nelze ověřit, zda ji Írán dodržuje.

"Od chvíle, kdy sankce v roce 2018 začaly platit, šla cena papíru nahoru," potvrzuje Emily Amrajová. Totéž už vloni v širších souvislostech napsal deník New York Times, podle nějž dnes zboží v Íránu stojí až dvojnásobek toho, co před krizí, životní úroveň klesla také v hlavním městě Teheránu a nejen na venkově vzrostla chudoba.

Od chvíle, kdy Trumpa v Bílém domě vystřídal prezident Joe Biden, mezinárodní společenství usiluje o obnovu jaderné dohody, která by mohla znamenat i zrušení sankcí. Írán se ale mezitím potýká s hospodářskou krizí. "Rijál ztrácí hodnotu, cena papíru placeného v dolarech roste celosvětově, do toho narůstá cena za přepravu, kterou rovněž musíme platit v dolarech, a kvůli tomu všemu je knižní trh v obrovských problémech," shrnuje Hosejn Motevalí, majitel nakladatelství Húpa.

Ekonom Djavad Salehi-Isfahani z americké polytechnické univerzity Virginia Tech vloni spočítal, že počet Íránců, kteří musí vyžít se zhruba 120 korunami na den, za poslední dekádu vzrostl z 10 na 13 procent. Na venkově dnes zhruba čtvrtina obyvatel žije v chudobě.

Íránští nakladatelé mají situaci specifickou ještě proto, že koncovou cenu knihy musí oznámit dopředu. Pak už s ní ze zákona nelze hnout. "V praxi to znamená, že než dostanu rukopis, udělám sazbu a pošlu knihu do tiskáren, můžu přijít o veškeré výdělky a ještě prodělat, pokud mezitím papír zase zdraží," dodává Rezá Hašemínežád z nakladatelství Ofok.

Lépe na tom nejsou ani spisovatelé, kteří v Íránu dostávají honorář dle počtu stran, nikoliv v závislosti na tom, jestli jsou známí nebo zda se jejich tituly dobře prodávají. "Prodat jakoukoliv knihu je dnes skoro zázrak. Už dřív chodili zákazníci většinou ze střední třídy, jenže ti za stávající recese mají co dělat, aby jim zbylo na jídlo," míní Hašemínežád.

Podle agentury AFP už kvůli stávající krizi několik menších íránských nakladatelství skončilo. "Spousta skvělých malých podniků, které vydávaly špičkové knihy, už z trhu odešla," potvrzuje Emily Amrajová z nakladatelství Húpa. Íránská státní agentura IRNA vloni uvedla, že v zemi působí přes 1100 nakladatelů, tři čtvrtiny titulů ale vydává stovka největších firem.

Právě ty se nyní snaží přizpůsobit. "Abychom udrželi zákazníky, prakticky se připravujeme o veškerý zisk, snižujeme počet stran, abychom náklady udrželi na minimu, a snažíme se knihy vydávat digitálně, abychom nemuseli platit za papír," vyjmenovává Rezá Hašemínežád. "I největší firmy ale takhle přežijí maximálně rok dva," odhaduje.

Dnes jsou ještě íránská knihkupectví plná titulů vytištěných před tím, než ceny papíru rapidně vzrostly. "Za pár měsíců ale zásoby dojdou a až zákazníci uvidí nové ceny, bude to pro ně šok," varuje Hašemínežád.

Na ulici Engheláb v centru Teheránu, kde sídlí několik knihkupectví, agentura AFP oslovila šedesátiletého Behdžáta Mazlúmího. Bývalý učitel už je v důchodu a knihy si může koupit leda z druhé ruky, jak říká. "Na nové knihy nemám peníze už několik let. I pouliční prodavači je prodávají hrozně draze," stěžuje si.

A pokud se situace nezlepší, pro někdejší kulturní velmoc může mít dalekosáhlé důsledky. V chudších částech země se íránské děti už dřív jen obtížně seznamovaly s literaturou. "V sociálně deprivovaných oblastech teď vyrůstají lidi, kteří nejsou schopni srozumitelně hovořit persky. Ti to samozřejmě v životě nebudou mít lehké," varuje Rezá Hašemínežád z nakladatelství Ofok.

 

Právě se děje

Další zprávy