Kladivo na italské čarodějnice. Román vypráví o kráse a upálení mladé Antonie

Aleš Palán Aleš Palán
12. 2. 2021 16:27
Jako kladivo na italské čarodějnice by se dalo, ovšem nedostatečně, shrnout téma románu Chiméra od Sebastiana Vassalliho. Spisovatel, který žil v letech 1941 až 2015, v knize italsky prvně vydané před 30 lety a ověnčené významnou cenou Premio Strega líčí skutečný otřesný příběh z počátku novověku. A nejpozoruhodnější je právě způsob, jakým jej vypráví.
Sebastiano Vassalli žil v letech 1941 až 2015, v českém překladu Kateřiny Vinšové už mu vyšlo sedm knih.
Sebastiano Vassalli žil v letech 1941 až 2015, v českém překladu Kateřiny Vinšové už mu vyšlo sedm knih. | Foto: Profimedia.cz

Chiméra, kterou teď v českém překladu Kateřiny Vinšové vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská, opět dokazuje, že Vassalli byl jedním z největších vypravěčů moderní literatury.

Stejně jako v předešlých česky vydaných dílech užívá postmoderní polohy, kdy si dle potřeby hraje s rolí vypravěče, do děje vpouští postavy a hned upozorňuje, že to bude jen na chvíli. Vrací se k dříve opuštěným tématům, zkrátka vaří výslednou krmi z protichůdných ingrediencí.

Neboť strávil několik let v archivech, aby příběh o nevídané kráse a následném upálení mladičké Antonie vynesl na světlo, často cituje prameny z přelomu 16. a 17. století. A světe div se: ani v těchto momentech se děj nezastaví. Vassalliho vypravěčství je tak mocné, že se klene jako duha nade vším, spojuje je do jednoho fascinujícího barevného celku a pozvolna vede čtenáře k neodvratnému konci.

Ne, nejde o žádný thriller, byť by vyprávění mohlo mít jeho atributy. Autor brzy prozrazuje čtenáři, jak to celé skončí, dokonce pojmenovává postavy, které se na upálení čarodějnice budou podílet - občas z fanatismu, většinou ze strachu, lhostejnosti či kvůli předsudkům a malicherným sousedským sporům.

Pokud bychom příběh krásné Antonie, jíž se po vychování v nalezinci ujali laskaví vesničané, osekali na dřeň, našli bychom za ním právě sousedskou nevraživost, která sahá do předchozích generací. Když byla roku 1610 upálena, v podstatě v tom nebylo mnoho osobního, šlo o starý spor. Dívka se několikrát ocitla ve špatnou dobu na špatném místě a potkala se s lidmi, které dráždila svou krásou a nezávislostí.

Vassalli v Chiméře mísí pasáže plné neodvratného děsu s jízlivým humorem a pochopením všeho toho člověčího pinožení. Byť důsledně, krok za krokem, provází svou hlavní hrdinku, také ji obaluje masem dalších příběhů - falešných kněží, zanedbaných venkovanů, směšných zchudlých šlechticů či loupeživých band.

To vše se odehrává v době, kdy se pod nadvládou Španělska a zájmu Francie v Pádské nížině rodí duch budoucí Itálie.

Na malých příbězích spisovatel mistrně ukazuje vpád velkých dějin do malých životů. Jako divoká burleska vyznívá epizoda s výhodným nákupem svatých ostatků, o kterých se ale záhy ukáže, že jsou falešné. Nebo vpád německé bojůvky do vesnice, kdy se nestane nic jiného, než že vojáci servírují zásoby a jeden z nich vytáhne zmatenou Antonii z hloučku venkovanů, aby si s ním zatančila. Žádné znásilnění, žádná láska, nic.

Zdejší fanatický kněz, který se celou dobu zbaběle skrýval, ale několikahodinový vpád vojska označí za vstup antikrista. A ten, kdo s antikristem tančil, už nesmí do kostela. Hle, další schůdek na cestě k zavržení nevinné dívky.

Tmářství ovšem zdaleka není výhradní doménou církve. Sedláci například využívají sezonní práce takzvaných rýžařů, kteří přikováni v řetězech obrážejí s předáky vesnice a dřou, dokud nezemřou na nakažlivé choroby, podvýživu, vyčerpání a úrazy.

Obal románu Chiméra.
Obal románu Chiméra. | Foto: Pistorius & Olšanská

Vassalli citací mnoha pramenů dokládá existenci těchto otroků na prahu novověku, a to v samém srdci Evropy. Pokud si dnes na jiných kontinentech lidé sypou popel na hlavu za kolonialismus a otrokářství, kdo polituje tyhle bílé otroky, ptá se autor.

A opět: filipika nezaznívá mezi řádky, spisovatel ji přímo vyslovuje, postmoderně proplétá příběh s komentářem. Výsledkem je fascinující homogenní jednota.

Tak jako nás uchvacuje příběh, který se stal před čtyřmi staletími, můžeme si troufnout předpovědět, že i další generace se budou vracet k dílu Sebastiana Vassalliho, aby se dozvěděly, jak jedinečně vyprávěl příběhy.

Sebastiano Vassalli: Chiméra

(Přeložila Kateřina Vinšová)
Nakladatelství Pistorius & Olšanská 2020, 369 korun, 352 stran.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Zbrojařská firma Imex Group podala kvůli Vrběticím další podněty týkající se Jana Švejdara

Ostravská zbrojařská společnost Imex Group podala kvůli kauze Vrbětice další dva podněty týkající se policejního prezidenta Jana Švejdara. Za firmu o tom informoval právník Radek Ondruš. Podle něj může být účast Švejdara na schůzce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) posuzována jako kázeňský přestupek či trestný čin. Firma Imex Group měla ve Vrběticích pronajaté sklady, které v roce 2014 vybuchly.

Ondruš už 2. května na Švejdara podal trestní oznámení související s poskytováním informací prezidentovi republiky. Ve čtvrtek pak za Imex podal Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) podnět týkající se schůzky u Hamáčka.

"Účast policejního prezidenta na jednání s Hamáčkem může být posuzována jako kázeňský přestupek, protože tam neměl co dělat. Pokud se prokáže, že to, co napsal Janek Kroupa (na serveru Seznam Zprávy), je pravda, pak by se jednalo o trestný čin," uvedl Ondruš. Dodal, že situace má ještě jeden aspekt. "A to ten, že policejní rezident v případě, že se mohlo jednat o trestný čin, nesplnil ohlašovací povinnost," uvedl Ondruš.

Na schůzce se řešila Hamáčkova cesta do Ruska, Hamáček podle serveru Seznam Zprávy plánoval "výměnu mezinárodního skandálu" kolem Vrbětic za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Okolnostmi jeho neuskutečněné cesty do Moskvy se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Hamáček informace serveru odmítá a plánuje se bránit soudně i trestním oznámením, server na svých informacích trvá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy