Když byla Praha servilní vůči Moskvě. Vyšla kniha o dějinách po únoru 1948

ČTK ČTK
7. 5. 2022 12:18
Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.
Josif Vissarionovič Stalin a předseda československé vlády Klement Gottwald na tribuně moskevského stadionu Dynamo, 1946.
Josif Vissarionovič Stalin a předseda československé vlády Klement Gottwald na tribuně moskevského stadionu Dynamo, 1946. | Foto: ČTK

Publikace čítající 808 stran objasňuje hlavní trendy, politické a mocenské mechanismy i proměny v oblasti hospodářské, sociální, kulturní nebo náboženské, vše poté, co komunisté v roce 1948 převzali moc nad Československem.

"Rusko od prosazování svých velmocenských, imperiálních zájmů nikdy neustoupilo. Nerespektuje mezinárodní smlouvy, dokonce ani své vlastní závazky, je schopno napadnout suverénní státy a dopouštět se i válečných zločinů. Paralela dnešní situace s tím, co se odehrávalo v 50. letech, je naprosto zřejmá," říká historik Pernes s odkazem na současnou ruskou válku na Ukrajině.

Velké dějiny zemí Koruny české vydává Paseka od roku 1999. Mapují období od počátků českých dějin až do roku 1945. Jde o největší podobný knižní projekt české historiografie, 15 dílů v 19 svazcích čítá přes 13 tisíc stran, 2819 obrázků a 161 map.

Dosud poslední svazek popisující roky 1792 až 1860 vyšel před osmi lety, kdy projekt získal cenu Magnesia Litera za nakladatelský počin. Období po roce 1945 budou věnovány čtyři svazky, příští rok má následovat šestnáctá kniha o letech 1945 až 1948.

Ta právě vydaná se věnuje tomu, co následovalo po únoru 1948. Nejdůležitější událostí ve vybraném období byla podle historika Pernese smrt generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina v březnu 1953. "Měla bezprostřední dopad i na vývoj u nás. Stejně významnou událostí byl vývoj v roce 1956, konkrétně XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu jakožto důsledek mocenského boje v Kremlu, protikomunistická revoluce v Maďarsku a události v Polsku a jejich dopad v našich podmínkách," vypočítává.

Obal Velkých dějin zemí Koruny české XVII. (1948-1956).
Obal Velkých dějin zemí Koruny české XVII. (1948-1956). | Foto: Nakladatelství Paseka

Podle něj všichni v té době věděli nebo tušili, že komunistické Československo není samostatným státem, ale sovětským satelitem. "Ten pocit, vyvolaný každodenní realitou, jsem měl i já," vzpomíná třiasedmdesátiletý Pernes.

Teprve možnost jezdit po pádu komunistického režimu do Ruska a studovat v tamních archivech mu rozkryla tehdejší situaci. "Českoslovenští komunističtí politikové se předháněli, kdo se častěji dostane na sovětské velvyslanectví, aby tam mohl žalovat a podávat zasvěcené zprávy o tom, co se u nás děje. Právě ta naprostá servilnost nejvyšších československých představitelů vůči Moskvě a ochota uskutečnit jakékoli pokyny sovětských protektorů byla pro toto období charakteristická. A z nich vyplývalo všechno ostatní," dodává.

Jiří Pernes je vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Věnuje se dějinám KSČ a komunistického režimu v Československu, stejně jako českým a moravským dějinám na přelomu 19. a 20. století, včetně vazeb na panující rod habsbursko-lotrinský.

Rusové si uvědomili, k čemu je za těch sto let přivedla, že miliony lidí prošly gulagem, říká rusista a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží Stanjura vládě v červenci

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vládě v červenci, řekl ve středu na tiskové konferenci. Do té doby budou podle něj schválena některá další opatření v souvislosti s energetickou krizí, budou k dispozici také přesnější data o hospodaření státu. Doplnil, že podle dubnového makroekonomického výhledu bude v letošním rozpočtu nejvýše 15 miliard korun dodatečných příjmů ve srovnání se schváleným rozpočtem.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Na podporu výuky v MŠ a ZŠ chce ministerstvo rozdělit devět miliard korun z EU

Ministerstvo školství chce rozdělit devět miliard korun z evropských dotací na posílení podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové, a zlepšení kvality vzdělávání v základních a mateřských školách. O peníze budou moct žádat pomocí zjednodušených formulářů, takzvaných šablon, od středy do 28. dubna příštího roku. Dotace půjdou z nového Operačního programu Jan Amos Komenský, který šablonami naváže na předchozí program Výzkum, vývoj a vzdělávání. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy