Co se líhne v hlavách architektů. Vyšla ilustrovaná učebnice současné architektury

Foto: Nakladatelství Jana Kostelecká – Jakost
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
15. 7. 2019 17:06
Pro děti začali před dvěma lety architekt Ondřej Dušek a novinářka Karolina Jirkalová psát a kreslit knihu nazvanou K čemu jsou architekti.

I když ve výsledku ilustrace převažují nad textem, téměř třísetstránková publikace bude možná vyhovovat hlavně středoškolákům. "Je z toho spíš úvod do současné architektury," říká Jirkalová.

Kniha v měkké vazbě je obsáhlejší, než se zdá na první pohled. Stručné texty a jednoduché popisy dohromady skládají více než jen poučení o tom, jak se staví dům.

"Chtěli jsme ukázat, co všechno architekti řeší, co všechno musejí vzít do úvahy, než přijdou s konečným návrhem, jejich myšlenkové pochody," vysvětluje autorka, podle které i dospělí často nechápou, co architekti dělají. "Přežívá představa, že architekt je někdo skoro zbytečný, kdo se stará jen o to, aby to bylo hezké. Přitom krása je jen jednou z mnoha kvalit architektury," míní Karolina Jirkalová.

Robot v proluce

Spolu s Ondřejem Duškem ukazuje další stejně důležité aspekty dobré architektury, jako jsou funkčnost, ohleduplnost k okolí či hospodárnost stavby. To vše při respektování omezení a zákazů, které provází každou stavbu ve městě i na vesnici. V knize každý aspekt ilustruje konkrétní příklad.

Například dům nazvaný Robot, který od roku 2004 stojí na zlínském hlavním náměstí, efektivně vyplňuje proluku a přitom nabízí průchod do další ulice.

Jeho robotický tvar nevznikl jako bláznivý nápad architektů, jde o hravé řešení složitého rébusu: architekti brněnského studia New Work na úzkém prostoru museli postavit cosi smysluplného, zachovat průchod a zároveň propojit různě vysoké budovy náměstí.

Dům Robot na zlínském náměstí.
Dům Robot na zlínském náměstí. | Foto: www.newwork.cz

"Hlava" robota lícuje s nejvyššími domy, zatímco "rameno" navazuje na sousední výrazně nižší zástavbu. Nevzniká tak ošklivý "zub".

Knihovna v Hradci Králové, kterou navrhl ateliér Projektil architekti, zase splňuje všechny požadavky na výstavní, skladovací, veřejné, studijní i parkovací prostory.

Zároveň díky neobvyklému tvaru do písmene X netvoří obří monolit, jejž by bylo nutné obcházet. Naopak je příjemným veřejným průchozím prostorem.

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové.
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. | Foto: www.projektil.cz

Na kole v Karlíně

Autoři knihy přibližují i nečekané, nepatrné práce architektů, při kterých se téměř nic nestaví, mají ale velký dopad. Například úprava dopravního značení v pražském Karlíně.

Architekt Tomáš Cach navrhl snížení povolené rychlosti z 50 na 30 km/h. Průjezd aut se tím překvapivě nezpomalil, jen se stal plynulejším. Architekt také navrhl obousměrný průjezd pro cyklisty ve většině jednosměrných ulic, kterých je v Karlíně spousta. "Díky snížené rychlosti automobilů už to bylo bezpečné," píší autoři v knize, podle nichž řešení zabralo a na kolo teď v Karlíně sedá více lidí.

Cyklostezka v pražském Karlíně.
Cyklostezka v pražském Karlíně. | Foto: ČTK

Když Jirkalová s Duškem píší o cyklistech v Karlíně, o úpravě břehů říčky Loučné v Litomyšli nebo o cestě se stromořadím v Dobřichovicích, za níž už se nesmí stavět kvůli územnímu plánu, je zřejmé, jaký typ architektury je jim blízký.

"Samozřejmě je to osobní výběr, nedávali jsme tam realizace, které by nám byly nepříjemné. Také jsme se vyhýbali hodně efektní architektuře. Ondřej i já máme rádi skromnější, pokornější architekturu. Té sebestředné je hodně v časopisech," míní Jirkalová.

Architektura vedle motorky

Pro tvůrce byla důležitá i přístupnost citovaných staveb. "Snažili jsme se vybírat věci, které jsou veřejné, aby se tam děti s rodiči mohli jet podívat. Nehledali jsme stavby, ale témata. Měli jsme asi 30 tipů a vybrali jsme 14, o kterých jsme věděli, že můžeme nějakým jednoduchým způsobem něco říct. Někdy jsme obětovali skvělou stavbu, když jsme u ní nenašli jednoznačné téma," popisuje Karolina Jirkalová, jinak kritička architektury, kterou znají hlavně čtenáři časopisu Art+Antiques.

I když původně vystudovala bohemistiku, architekturou se profesionálně zabývá nejméně 12 let.

Kniha

Ondřej Dušek, Karolina Jirkalová: K čemu jsou architekti

Ondřej Dušek, Karolina Jirkalová: K čemu jsou architekti
Nakladatelství Jana Kostelecká - Jakost 2019, 248 stran, 399 korun

"Jsem z architektonické rodiny, ta profese se u nás drží už několikáté pokolení. Doma byly vždycky knížky i časopisy o architektuře," vzpomíná autorka, kterou jinam neodvedlo ani studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

"Po vystudování jsem začala pracovat v Českém rozhlase v redakci kulturní publicistiky a zrovna tam nikdo na architekturu nebyl. Nějak na mě zbyla, ale nebránila jsem se, protože mě to zajímalo, věděla jsem o tom hodně, i když jsem architekturu nestudovala."

Zůstala u ní také proto, že kritiků architektury je v Česku pořád málo. "Noviny ani časopisy si je nepěstují, je to okrajový obor. V redakcích ani nevědí, kam ji přiřadit. Někde ji zařadí k developmentu, tedy k ekonomice, někde je to v kategorii volný čas, tedy mezi motorkami a designovými křesílky, a jinde ji zařazují do kultury. Architektura je přitom tohle všechno," dodává Karolina Jirkalová.

Spoluautor knihy, architekt Ondřej Dušek, vystudoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze a školu Emila Přikryla na pražské Akademii výtvarných umění. Pracoval v ateliéru Hnilička Císler architekti, posledních devět let působí na volné noze.

 

Právě se děje

Další zprávy