Jsme na pokraji občanské války, varuje Alexijevičová. Bělorusko zakázalo PEN klub

ČTK Kultura ČTK, Kultura
10. 8. 2021 15:06
Běloruský nejvyšší soud zakázal tamní PEN klub, nezávislou organizaci spisovatelů, kterou vede nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Podle kritiků se autoritářský prezident Alexandr Lukašenko dlouhodobě snaží potlačit veškerý odpor. O zákazu informovaly agentury Interfax nebo TASR.
Světlana Alexijevičová začátkem loňského září v Minsku, krátce předtím, než Bělorusko opustila.
Světlana Alexijevičová začátkem loňského září v Minsku, krátce předtím, než Bělorusko opustila. | Foto: ČTK/AP

Rada běloruského PEN klubu v reakci upozornila, že 185 nevládních organizací bylo bez soudu a vyšetřování obviněno z ohrožení národní bezpečnosti.

"To vše jasně svědčí o existenci politického příkazu shora 'vyčistit' občanský sektor, což vlastně činí ze žalobců a soudců vykonavatele tohoto příkazu. A naše 'vina' spočívá v nesouhlasu s represemi, s násilím, v obraně svobody slova a ideálů humanismu," prohlásilo vedení klubu.

"Už nezbývají skoro žádné nezávislé hlasy. Úřady vypínají webové stránky, nejstarší běloruské noviny skončily. PEN klub je obviněný ze spolupráce se zahraničními agenty, což jsem já, protože žiji v Německu," řekla minulý týden serveru TheNation.com Alexijevičová, která kanceláře a činnost PEN klubu financovala z vlastních peněz v době, kdy v Bělorusku žila.

Třiasedmdesátiletá držitelka Nobelovy ceny za literaturu byla do čela organizace zvolena v říjnu 2019. Vloni se zapojila do protivládních protestů a stala se členkou vedení koordinační rady opozice.

Do minského bytu Alexijevičové se začátkem loňského září pokoušeli vniknout neznámí maskovaní muži. K literátce tehdy přijeli diplomaté ze sedmi zemí Evropské unie, mezi nimi i velvyslanci Česka a Slovenska, aby ji ochránili.

Několik dnů nato Alexijevičová odletěla do Německa. Tou dobou sílily represe režimu vůči disidentům, ostatní členové vedení opoziční rady již byli uvězněni nebo donuceni emigrovat. Alexijevičová v Německu zůstává dodnes.

"Když propukla revoluce, neustále jsme informovali o dění, mapovali jsme, kdo byl zatčen, sháněli a platili jsme jim právníky. To vše je dnes ilegální," shrnuje Alexijevičová. V rozhovoru také popisuje nedávný incident, kdy učitelka v běloruské třídě před dětmi roztrhala fotografii Alexijevičové a zakázala dětem, aby čerpaly z jejích knih.

"Režim už skoro kompletně rozprášil občanskou společnost i opozici. Někteří skončili ve vězení, další v zahraničí. Lidi jsou dnes paralyzováni ne nutně strachem, spíš zoufalstvím," říká spisovatelka, která v interview přirovnává současnou situaci k vrcholu stalinských čistek v Sovětském svazu roku 1937. "Bělorusko je na pokraji občanské války, situace je podobná té v někdejší Jugoslávii," varuje.

O nezdařené revoluci momentálně píše knihu. "Snažím se zodpovědět otázku, jak se v lidech probouzejí ty zvířecí pudy. Odkud se vzala ta brutalita v policejních zákrocích," naznačuje.

Sama podporuje, aby USA a Evropská unie na Bělorusko uvalovaly další sankce. "Opozice nevidí jinou cestu než další sankce a já souhlasím. Běloruské vedení se sankcí opravdu bojí. A ano, lidé kvůli nim přijdou o práci a bude to těžké. Ale spousta těch, kteří dnes ještě váhají, váhat přestane. Jinou cestu nevidím," dodává Alexijevičová, podle níž běloruská opozice potřebuje podporu Západu, stejně jako prezident Lukašenko spoléhá na podporu ruské hlavy státu Vladimira Putina.

"Ale ani Lukašenko, ani nikdo jiný nakonec dějiny nezastaví. Je nevyhnutelné, že Bělorusko se jednou stane svobodnou zemí. Otázka zní, jak dlouho to bude trvat. Když se mě dnes mladí Bělorusové ptají, co mají dělat, říkám jim: Učte se cizí jazyky, vystudujte obor. Připravte se na nové časy," uzavírá.

Běloruský režim se na nevládní organizace jako PEN klub poslední dobou zaměřuje. Koncem minulého měsíce tamní úřady nařídily ukončení činnosti 15 nevládním organizacím včetně lidskoprávního centra Human Constanta, spolku BelSetka Anti-AIDS nebo sdružení, jež pomáhá lidem s postiženími.

Prezident Lukašenko se nechal slyšet, že bude pokračovat v takzvané čistce neziskových organizací, které označuje za bandity a zahraniční agenty.

Centrum pro ochranu lidských práv Vjasna upozornilo, že většina nevládních organizací musela skončit bez předchozího upozornění. Spolky tak prakticky nemají možnost rozhodnutí úřadů napadnout. Časté jsou také razie v kancelářích a bytech aktivistů či novinářů.

Běloruský režim se mě snaží umlčet i poté, co jsem získala Nobelovu cenu, to mimochodem v televizi ani neoznámili, říká Světlana Alexijevičová. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy