


Spisovatelce Lence Horňákové-Civade před pár dny vyšla v nakladatelství Argo nová kniha. Jmenuje se Já, Evropa a je nápaditým, vícevrstevnatým textem na pomezí beletrie a eseje, v němž se Evropa proměňuje v živou vypravěčku vlastního osudu. Nakladatel ji charakterizuje jako esejistické vyprávění, které spojuje mýtus s realitou, minulost se současností a literaturu s geografií a filozofií.

Ústřední figurou je personifikovaná Evropa, která coby postarší dáma sedí v nádražní kavárně, sleduje dění kolem sebe a touží se o své strasti podělit s ostatními. A především prozkoumává vlastní identitu prostřednictvím otázek lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky. Starý kontinent tak ústy ženy, která už zažila ledacos, komentuje svůj vznik, proměny, útrapy i rozpory. Text Horňákové-Civade tak nejenže načrtává obrysy evropské historie a současnosti, ale otevírá prostor i pro úvahy o tom, jak Evropu vnímáme, hodnotíme a jaký k ní máme vztah my sami.

Na prvních stránkách knihy můžeme číst: „‚Já jsem Evropa‘ znamená: Jsem čarodějnice, před kterou neutečeš, ať jsi na tomto kontinentu kdekoli. Jste moji vězni, patříte mi. Já jsem Evropa, já jsem tělo, mně neuniknete. Já jsem Evropa, jsem duch, neuniknete mi. Tělo a duch. Jsem duše. Nezměřitelná. Neuchopitelná. Ale stále… přítomná. Zmizet? Nemůžu, i kdybych nakrásně chtěla. Ten pocit, že jsem ‚všichni ostatní‘, překračuje veškeré myslitelné hranice, kontinenty a moře, epochy, ‚před‘ i ‚po‘. Musím přijmout dobré i zlé, protože takové je lidstvo, je to celek, ať se mi to líbí, nebo ne. A ano, ano, ano, nechávám se unést, jsem nafoukaná, mé ego bují, považuji se za bohyni, jíž ovšem jsem, a ne ledajakou, a co víc, poslouchejte mě, co víc, peru se za vás, za všechny ty, kteří tu kdy žili, v tomto obrovském tady, jehož hranice neznáme s jistotou, protože se neustále mění, jsem kontinent, jsem vaše dějiny, jsem vaše hodnoty, váš domov, váš vkus, jsem vaše budoucnost, tohle jsem já.“
Autorka vychází z mytologického příběhu o únosu fénické princezny Európy bohem Diem v podobě bílého býka, ale nenechává se jím omezovat. Kniha propojuje historické vnímání Evropy, například její středověké zpodobňování jako královny, s tím současným, ambivalentním, v němž se jako v obrovském kotli mísí množství jazyků, kultur, názorových pluralit a nejistot.
Lenka Horňáková-Civade má zkušenosti s českým i francouzským kulturním prostorem, píše, maluje a dlouhodobě se pohybuje na pomezí jazyků i uměleckých forem. To je pro vznik tohoto typu knihy jasnou devízou, protože autorka může využít svůj cit pro obrazotvornost, rytmus a symbolickou zkratku. Navazuje také na svůj dlouhodobý zájem o témata identity, paměti a evropského prostoru, tentokrát v podobě stylizované, téměř alegorické prózy. Evropu ukazuje jako citlivý, proměnlivý organismus a čtenáři nabízí možnost ujasnit si, co tento kontinent znamená pro něj osobně.
Lenka Horňáková-Civade (*1971)
Lenka Horňáková-Civade se narodila v Prostějově, v Praze vystudovala VŠE a po sametové revoluci se přestěhovala do Francie. Na pařížské Sorbonně vystudovala výtvarné umění, stala se malířkou a časem začala psát knihy – nejprve česky a poté i ve francouzštině. V nakladatelství Argo vyšly jak reedice jejích českých knih Provence jako sen a Lanýže, tak francouzské tituly v jejím vlastním překladu Marie a Magdalény, Grófka, Symfonie o novém světě a Amsterodamské vigilie. Spolu se spisovatelkou Anne Delaflotte Mehdevi vydala knížku korespondence, jejíž druhé a upravené vydání vyšlo pod názvem Praha–Paříž, Do vlastních rukou. Obdržela několik literárních cen (Prix Renaudot des lycéens, Prix Richelieux de la Francophonie et Prix littéraire des jeunes européens) a v březnu 2022 jí byla francouzským velvyslancem v Praze předána insignie rytíře Řádu umění a literatury. Lenka Horňáková-Civade žije v centrální Francii v regionu Centre-Val de Loire.



Na Netflixu jsou od minulého týdne k vidění Zvířata - thriller, který Ben Affleck režíroval, spolunapsal a zahrál si v něm hlavní roli. Do 106 minut se pokusil dostat únos, výkupné, volební kampaň i rozpad manželství. Vršení různých krizí ale většinou nepřeroste v pamětihodný filmový zážitek.



Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v úterý večer zasáhl elektrárnu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Potvrdil, že protivzdušná obrana před útokem nedostala varování od spojenců. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel.






Kvalita výroby čínských aut se po čase zase dostala pod mediální drobnohled. Loni řešila problém Omoda, u níž v polském testu nevydržel sloupek řízení, teď stín dopadá na Maextro, což je jedna z nejluxusnějších čínských značek. V domácím testu totiž nevydržel brzdový pedál jeho luxusního MPV. A ne u jednoho auta, ale hned u tří různých kusů.



Ve vládních kuloárech se znovu spekuluje o výměně ministrů. Šéf resortu školství Robert Plaga (ANO) by mohl podle zákulisních informací přijít o post kvůli sporům o inkluzi. Jeho nástupcem by se pak stal Motorista Matěj Gregor. Na ministerstvo životního prostředí by se zase mohl vrátit Richard Brabec (ANO). Sám premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem vládní rošádu odmítá.