Chudí ho milovali. Drsně krásný román vypráví o transgender zloději

Hana Ulmanová Hana Ulmanová
29. 8. 2021 13:56
Kniha, která je v nejlepším slova smyslu sexy a zároveň vzrušující intelektuální dobrodružství. Nebo, kdybychom měli citovat anotaci, lechtivý historický román o lásce, genderu a osvobození. Obojí vystihuje česky nedávno vydanou prózu Zpověď lišáka od současného amerického autora Jordyho Rosenberga, dříve také používajícího jména Jord a Jordana.
Protagonista knihy Jack Sheppard na ilustraci George Cruikshanka z 19. století.
Protagonista knihy Jack Sheppard na ilustraci George Cruikshanka z 19. století. | Foto: Yale Center for British Art

Akademik, jenž má doktorát z literatury 18. století a učí ji na americké University of Massachusetts, se stejnou měrou zajímá o politické teorie, morální filozofii, marxismus a problematiku sexuality či identity. Ne náhodou v jednom rozhovoru poznamenal, že pokud by měl možnost bavit se s osobnostmi, jako je Rosa Luxemburgová, chtěl by se dozvědět víc o jejich intimním životě a o tom, jak se míchal s politikou.

Protože se otevřeně hlásí ke queer komunitě, nakladatelé po něm chtěli spíše paměti. On ale raději napsal hybridní prózu: thriller, milostný příběh a politický manifest v jednom. A prokázal, že je nejen špičkovým vědcem, ale též skvělým vypravěčem. Za oceánem jeho debut vyšel roku 2018, teď ho nakladatelství Paseka publikovalo v barvitém překladu anglistky Markéty Musilové, která navíc svazek opatřila zasvěceným doslovem.

Zpověď lišáka je žánrovou podstatou alternativní historický román - i v rámci bujné a bezbřehé postmoderny hodně revizionistický. Anglii 18. století nelíčí tak, jak ji známe třeba z děl Jane Austenové, i když londýnským podsvětím se zaobírá s až dickensovskou posedlostí temnými detaily. Jde však dál a hloub. Odhaluje krutost éry, v níž se rodil moderní vězeňský systém a tresty smrti padaly i za drobné krádeže.

Ti, kteří byli u moci a disponovali majetkem, se ve vlastním zájmu snažili udržet vše pod kontrolou. Policejní a soudní praktiky tak byly na jedné straně neobyčejně brutální, na straně druhé šlo jednotlivé části systému zkorumpovat. Dařilo se prostituci a nad vším hemžením se v ulicích vznášel smrad z otevřených kanálů.

Zápletka knihy stojí na skutečné postavě Jacka Shepparda, který sice skončil na šibenici, ale v očích londýnské chudiny byl hrdina - a to jak díky zlodějským kouskům, tak překvapivým útěkům z vězení. V Rosenbergově podání je však protagonistou transgenderovým, což se zčásti opírá o fakt, že dobové prameny ho popisovaly jako "hezkého" a "zženštilého".

Autor knihy Jordy Rosenberg.
Autor knihy Jordy Rosenberg. | Foto: Beowulf Sheehan

V knize podstupuje změnu pohlaví, mimochodem provedenou v bordelu. A to jeho milenkou Bess, která zas oproti původním záznamům není mohutná a rozložitá, ale, řekněme, rasově smíšená - a navíc revolucionářka čtoucí Spinozu.

Tu poeticky, onde naturalisticky Rosenberg líčí, jak se mezi Jackem a Bess zrodil cit a jaké jimi zmítaly erotické touhy. Nevyhýbá se ani popisu jejich milostných styků. Po Temži však připlouvají jak otrokářské lodě, tak lodě s podivným nákladem z kolonií, šušká se o záhadném elixíru, který vyrábělo společenství pirátek, a do toho vypukne mor, jenž mimo jiné poslouží jako další záminka k útlaku chudých a nebílých. Jack s Bess se rozhodnou nebýt oběťmi - stanou se z nich rebelové.

Nebo tak to alespoň stojí v záhadném rukopisu, který se náhodou dostane do rukou jistého doktora Votha. Ten je stejně jako autor knihy současný bílý transgender univerzitní profesor, dobře si vědom svých privilegií i "odchylky". Jelikož má osobní život v troskách, jme se fascinující rukopis opatřovat poznámkami pod čarou a je jím pohlcen.

Když zjistí, že po textu pase farmaceutický průmysl, který z něj hodlá udělat zboží, postaví se na odpor. Čímž dokáže, že není, jak by se na první pohled zdálo, pouze suchý badatel a zbohatlík.

Rosenberg svou prvotinu napsal neuvěřitelně bohatým jazykem. Rozpíná se od pouličního slangu, v rámci něhož zadní dvorek jisté putyky zove Chcá*na, přes londýnskou latinu neboli zakuklenou řeč podsvětí, v níž slovo abatyše odkazuje k majitelce nevěstince, po výčet kriminálníků jako "kéraři, falšmachři, masaři". To si opravdu žádá vysvětlivek poskytnutých doktorem Vothem.

Nechybí však ani místo, kde senzacechtivý čtenář musí spekulovat, neboť tam, kde má být obrázek genitálií lidské chiméry, je - podobně jako v klasickém románu o Tristramu Shandym z pera Laurence Sterna - pouze takzvaná mramorová stránka, anglicky marble page, vypadající jako nějaká podivná abstraktní malba.

Obal knihy Zpověď lišáka.
Obal knihy Zpověď lišáka. | Foto: Paseka

S tím vším pak ostře kontrastuje zprvu přísně akademický a autoritativně znějící slovník doktora Votha, který má poměrně oprávněný pocit, že se ocitl ve spárech "kultury permanentního dohledu" - nicméně jí navzdory se zanedlouho pustí do vlastní šťavnaté zpovědi.

V tomto bodě nutno poznamenat, že v jinak výtečném doslovu a poznámce překladatelky zůstaly dvě nepříjemné chyby: studie Ladislava Nagye opravdu nevyšla roku 1916 a Aloys Skoumal, jenž kongeniálně přeložil jak Odyssea od Jamese Joyce, tak onoho Tristrama Shandyho, se nepíše se Z.

Zpověď lišáka uvozuje epigraf z Extáze od patrně nejrafinovanějšího anglického metafyzického básníka Johna Donnea: "O mystériích duše vědí, jež v knihách těla psána jsou." Vztáhneme-li ony knihy těla na Rosenbergův román, předkládá nám hned dvojí historii těl: na jedné straně strašlivé dědictví lidské rasy, kdy jsou těla mučena, zneužívána, vykořisťována a prodávána, na straně druhé příběh, který do těl vpisuje láska. Příběh nekonvenční a drsné krásy, jež v nečekaném závěru, byť jen utopicky, vítězí.

Jordy Rosenberg: Zpověď lišáka

(Přeložila Markéta Musilová)
Nakladatelství Paseka 2021, 375 stran, 399 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy