Novinářka Renata Kalenská, držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky, vedla se spisovatelem a bývalým politickým vězněm Jiřím Stránským rozhovor, z něhož vznikla kniha Doktor vězeňských věd.
Tak si totiž říká sám Stránský, pakliže ho někdo tituluje "doktor". Proti tomuto oslovení protestuje a připomíná, že nemá ani středoškolské vzdělání, neboť mu komunisti z politických důvodů zakázali jít k maturitě. Protože v 50. letech seděla v kriminále elita českých vzdělanců a pořádala zde tajné semináře, má vystudovanou "vězeňskou univerzitu".
Obsáhlý knižní rozhovor se zabývá dramatickou minulostí Jiřího Stránského, osmi lety věznění v komunistických lágrech i dalším vězením v 70. letech. Řeč přišla i na dobu nedávno minulou a na "žhavou současnost".
V knize rovnoměrně "podělí" svými kritickými komentáři také oba poslední české prezidenty. O Václavu Klausovi říká, že i když "vnějškově jako by dosáhl všeho, tak ve skutečnosti nedosáhl ničeho", ačkoliv byl předseda strany, vlády i prezident. "Je to člověk, který nikdy ničeho přirozeného nedosáhl, ačkoliv zastával ty nejvyšší funkce."
O Miloši Zemanovi pak v rozhovoru prohlásil, že jako prezidenta ho vnímat nemůže, protože k prezidentovi chce mít úctu. "A hlavně mu nikdy neodpustím, co všechno musel provést, aby vyhrál," dodává.
Po zakončení knihy autorka Renata Kalenská znovu ještě tento dialog otevřela v dubnu 2016, aby se Stránského zeptala, co říká Zemanově pochvale policistů za zásah proti demonstrantům při návštěvě čínského prezidenta v Praze.
"Zakončit knihu bylo velmi těžké. My jsme se totiž během té práce spřátelili, takže se vídáme dál. Kdykoliv s ním jsem, říká věci, které v té knížce nejsou, a já hrozně trpím, protože bych je tam chtěla mít," říká na dotaz Aktuálně.cz novinářka.
Složitý byl i výběr témat, protože život Jiřího Stránského by vyšel na mnoho knih, a ostatně mnoho svých zážitků přetavil nejen do obsáhlého seriálu Zdivočelá země, ale i do dalších knih a scénářů.
"Témata jsem volila velice spontánně, protože pan Stránský je velice spontánní člověk a nesnáší připravené věci. Takže jsem začala nějakou aktuální událostí, která mě zahltila. Čímkoliv jsem začala, dostali jsme se k jeho zážitkům z vězení a z jeho bohatého života," líčí autorka.
Ačkoliv je Jiří Stránský známý spíše tím, že beletrii na základě svých vzpomínek píše velmi zahuštěně a do tenkých knih vkládá nespočet zážitků, jako vypravěč je podle Kalenské bezbřehý.
"On je v tom podobný Otakaru Motejlovi, s nímž jsem také dělala rozhovor, takže už mám praxi, jak toto větvení korigovat. Měla jsem takovou fintu – přestala jsem nahrávat a začala jsem vše zapisovat do počítače. Pořád jsem mu říkala 'zpomal, zpomal!' a on začal šetřit slovy," usmívá se Kalenská.
Z rozhovoru si kromě přátelství odnesla dle svých slov Stránského smysl pro nadhled a jeho rodinné heslo "Mám se dobře a dobře mi tak."
Kmotry knihy Doktor vězeňských věd byli herec Jan Potměšil, jenž představil Jiřího Stránského i jako básníka a přečetl báseň, kterou napsal ve 21 letech, a politik Karel Schwarzenberg. Ten připomněl Stránského těžce vykoupené zásluhy o tuto republiku a kromě jeho morálního kreditu vyzdvihl i přínos Zdivočelé země.
"Za toto dílo jsem mu neskonale vděčný, protože on ze svého utrpení udělal něco báječného. Je to asi to nejlepší, co jsme mohli pro osvětu a výchovu českého národa udělat. To, co měli udělat dějepisci, udělal on a naprosto skvělou formou.
V závěru svého proslovu pak Karel Schwarzenberg dodal: "Doufám, i když si nejsem jist, že poučení doktora vězeňských věd nebudeme zase potřebovat v budoucnosti."