Pot hrdinů i zrádců. Autor historických průvodců Padevět vydal knihu povídek

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
15. 12. 2019 12:56
Spisovatele Jiřího Padevěta, specialistu na historické průvodce, fascinuje stará pravda. Že hrdinové i zrádci jsou jedné lidské podstaty. Stejně se potí, mají strach, budí se ze snu, nudí se a většinu jejich dní naplňují banality.
Spisovatel Jiří Padevět vede nakladatelství Academia.
Spisovatel Jiří Padevět vede nakladatelství Academia. | Foto: Libor Fojtík

V povídkové knize Sny a sekyry, již nedávno vydalo nakladatelství Host, se Padevět zaměřuje na obyčejnost, která obestírá historické okamžiky. Co z okna svého pokoje na Staroměstském náměstí viděl Franz Kafka, když se vyhlašovalo Československo? Co dělal Jan Palach, než opustil Všetaty před svou poslední cestou do Prahy? Čím se posilnil agent StB Ludvík Zifčák, než se vmísil mezi demonstranty 17. listopadu 1989?

Odhozený kabát

Spisovatel se zaujatě noří do mysli statečných i zbabělců a na základě svých znalostí vytváří krátké příběhy.

Osnuje mikropovídky, které by mohly být jen poetickým dotykem starých časů, nebýt několika nenápadných indicií. Kdo v souvislosti s heydrichiádou neslyšel jméno Marie Navarová, možná zpozorní při zmínce o mladíkovi, kterého zahlédla oknem tramvaje v prudké libeňské zatáčce, jak na chodník znenadání odhodil svůj kabát.

Marie Navarová byla zdravotní sestra, která poskytla první pomoc umírajícímu říšskému protektorovi. Po válce za to byla označena za kolaborantku a odsouzena na osm let do vězení.

To jsou ale fakta, která už Jiří Padevět nezmiňuje. Jde mu jen o letmé, intenzivní zobrazení krátké chvíle, předcházející něčemu významnému. Často jsou to situace paradoxní. Nebo dost ubohé, jako když líčí pocity uniformovaného muže, který dělá stafáž u soudu. Nudu zahání přešlapováním, posunováním pásku u kalhot a snaze ulevit si od kousavého límce. "Zlatá služba v kanclu," pomyslí si. "Milada Horáková mluví už strašně dlouho."

Nemytí a zakřiknutí

Stejný princip spojování banality s historickým momentem použil Jiří Padevět už v loňské sbírce povídek Ostny a oprátky. Sny a sekyry jsou jejich pokračováním. Také tady autor k povídkám připojuje faktografické útržky, citáty z tisku i odjinud.

Například povídku o komunistovi Emanuelu Vojtauerovi, který v prvních dnech německé okupace platí studentovi za to, že stahuje z oběhu jeho brožuru Revoluce a diktatura proletariátu z roku 1920, doprovází úryvek z této brožury.

Paradoxně se ukazuje, jak někteří komunisté byli v nacionální otázce blízcí nacistickému uvažování: "Čech je pro Němce přece jen trochu ‚bohémský‘ v pořádku, vykazuje občasné slabiny v organizační zdatnosti, jeho čistotnost není docela na té výši jako německá, velmi rád si zageniálničí, popustí uzdu své náladě, nemá potřebné vytrvalosti, nese s sebou určitou zakřiklost malého národa."

Povídky jsou v útlé knize Sny a sekyry řazeny chronologicky: první je z 28. října 1918, poslední ze 19. listopadu 1989. Nejčetnější jsou mikropříběhy z období nacistické okupace, na kterou je Jiří Padevět specialista. Třiapadesátiletý šéf nakladatelství Academia už napsal například Magnesií Literou oceněnou knihu Průvodce protektorátní Prahou z roku 2013 nebo pozdějšího Průvodce stalinistickou Prahou.

Posolené brambory

Na rozdíl od svých faktografických knih klade v mikropovídkách důraz na poetický jazyk: foukáním "muchlal hladinu" polévky, "sekaná naposledy vydechla mastnotu", "hrnek hřál do dlaní" a teplé ponožky se zase "staraly o nohy".

Obal knihy Sny a sekyry.
Obal knihy Sny a sekyry. | Foto: Host

Padevětovi se daří oživovat dobu ne tak dávnou v obyčejnostech. Připomíná časy, kdy se středobodem domácností v zimním období stala kamna, kdy za pochoutku platily posolené brambory a všude ještě z kohoutku netekla voda.

Sny a sekyry jsou ale o kousek slabší než předchozí sbírka povídek. Vystupuje v nich méně známých osobností a témata i pointy se začínají opakovat. Básníka Jana Zahradníčka zachycuje Padevět v domácím prostředí pár chvil před tím, než si pro něj přijdou fízlové. Stejně jako pro biskupa Josefa Berana nebo číhošťského faráře Josefa Toufara.

Přibližně stovka povídek přináší také nechtěnou rutinu. Nápaditá oživování - židle vzdychla, pytlík mouky se zašklebil, kapky deště se snažily trefit oči - jsou občas příliš kumulovaná a samoúčelná.

Pár slabších povídek ale přebíjejí ty dobré. Například letmý pohled na Záviše Kalandru, který se na chvíli rozptýlí dětinskou hrou během nenávistného soudního projevu prokurátora Urválka.

Jiří Padevět: Sny a sekyry

Nakladatelství Host 2019, 117 stran, 249 korun

 

Právě se děje

před 15 minutami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 1 hodinou

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy