Třicátník se sveřepým výrazem v samotě svého pražského bytu obdrží textovou zprávu: "Ahoj, do Itálie s tebou nepojedu." Vzápětí přijde druhá: "Vlastně už s tebou nepojedu nikam."
Poté, co hrdina komiksu Singl dostal po prologu v mořích tyto moderní kopačky přes obrazovku, vyráží do Říma místo své dívky s kamarádem. Ani za památkami, ani na víno, prostě vypít hektolitr piva na žal.
Jiří Franta čtenáři okamžitě prozrazuje svou obeznámenost se světem nezávislého autorského komiksu. Tvůrce spojený se skupinou Rafani sám vydával časopis KIX, zaměřený na ilustraci a moderní autorský komiks, a teď se ve svém komiksovém debutu uvádí jistou rukou. Okamžitě, pár obrázky, pár kresebnými tahy představí hrdinu, samorostlého sveřepého chlapáka, neprostupného jako jeho knír.
Stejně suverénně pak Franta buduje okolní svět. Od prokreslených lokací pražských Vršovic přes práci s barevnou paletou po kompozici komiksové stránky. Podobně jako u nás známí američtí komiksoví výtvarníci ví, kdy zahltit stránku drobnými vinětami a kdy se rozmáchnout k celostránkové či dvoustránkové kresbě.
O dnešních vztazích ale vypráví úplně jinak. Nemluví o samotě jako Američan Chris Ware ve slavném komiksu Jimmy Corrigan: nejchytřejší kluk na světě, který využívá až sterilních obrázků připomínajících návody z obchodního domu. Ani se nenoří do mezilidských problémů jako Daniel Clowes, jenž spoléhá na precizní dialogy po vzoru amerických nezávislých filmů.
Franta kreslí silně expresivním stylem, který sedí k uzavřenému hrdinovi, pro něhož jsou zásadními životními kotvami pivo a fotbal. A tak především druhá polovina velkoformátového komiksu ožívá zeleno-bílými barvami pražského klubu Bohemians, kam hrdina po římském intermezzu vyráží fandit oblíbenému mužstvu. Na vyhrocený zápas s Baníkem, který se, jak bývá zvykem, "dohraje" v ulicích za účasti rozbouřeného davu fanoušků a policistů s obušky.
Zde se hrdina dává dohromady s fanynkou z nepřátelského tábora, která se nedávno přestěhovala do Prahy. Ačkoli fandí různým klubům, pivo a panáky zvládají pít podobným tempem. Jejich alkoholem prosáklá romance pod drsnou slupkou nachází i působivě načrtnuté záchvěvy něhy, ale hlavní důraz Franta klade na svět, ve kterém lidé neumějí být spolu.
Singl zachycuje prostředí českého pivního chlapáctví, ale stále prozrazuje distanc. Nevypráví o hrdinech, kteří musí smrdět potem, aby bylo všechno v pořádku, ukazuje i nejistoty, které se skrývají pod tímto povrchem.
Hrdina Singlu je jako ledovec z úplně posledního obrázku komiksu, hora, která jen tak neroztaje, jen tak se nezbaví slupky. Zároveň je to ale i papiňák bouřících emocí, jeho do jediné tlusté čáry slité obočí ze stránek křičí jako ležatý vykřičník. Vnitřní bouře zosobňují četné alkoholové sny, které vpadávají do příběhu.
V těch často hraje hlavní roli oheň. Stránky se zalijí rudou barevnou paletou a kníratý protagonista se stává středověkým rytířem uprostřed bitvy nebo přímo hasičem. Frantovi se tak daří vystihnout svět uzavřených mužů, v nichž to může bouřit a vřít, ale navenek nevydají ani slovo, neprojeví jedinou emoci.
Protagonista pod slupkou barového povaleče skrývá mnohé. Nikdy to neukáže světu, ale čtenářům odhalí dost. Singl se v závěru dotýká třeba i rasismu, ale jeho tématem nejsou celospolečenské problémy. Vše vztahuje k vykreslení hrdiny, jenž si na bolístky programově ordinuje pivo, i když není žádný křupan bez sebereflexe.
Singl vystihuje generační pocity mužů na prahu čtyřicítky, kteří sice mají kámoše, s nimiž chodí na pivo a fotbal, ale vnitřně jsou stále sami. A tou samotou se navíc někdy sami opájejí a uklidňují. Ať už v peřinách postele pražského bytu, nebo ve vodách Atlantiku, ve společenství vln.
Někdy však nastane situace, kdy i uprostřed oceánu v ryze chlapské společnosti člověk dojde pocitu, že už jen on sám - takřka jediný na světě - zůstává uprostřed své samoty. K ostatním jejich osobní život skrze obrazovky telefonů a počítačů prosákne i do míst, kde jinak žijí jen ryby a medúzy. Pak už nezbývá než zůstat stát jako ten ledovec a počkat, co bude.
Jiří Franta v komiksu Singl zosobnil život specifického outsidera. Není to mimoň ani jemná duše, samotu maskuje pod tvrďáckou macho slupkou. Ale Singl nachází dost přesnou linii mezi tím, že takovému životu ani nepřitakává, ani ho neodsuzuje. Prostě ho zachycuje. Vše podstatné pak vyplyne mezi jednotlivými komiksovými obrázky.
Jiří Franta: Singl
Nakladatelství Labyrint 2020, 200 stran, 495 korun