reklama
 
 

Superhrdiny nakazil lidskostí. Českým čtenářům se představuje komiksový autor Lemire

24. 4. 2019 12:21
Už brzy skončí nejvelkolepější filmová sága 21. století. Čtvrteční českou premiérou snímku Avengers: Endgame se po 22 dílech uzavře jedna mohutná, desetiletá část komiksové historie z produkce studia Marvel na plátnech kin. A ukáže se, zda padouch Thanos opravdu zničil půlku vesmíru, jak loni naznačilo finále předchozí části Avengers.

Marvel bude poté s oblíbenými hrdiny pokračovat dál, přesto se jedná o významný předěl, který trhá rekordy v předprodejích vstupenek, a podle prvních zámořských reakcí je na co se těšit.

Ale kdo je to vlastně Thanos? Svéráznou odpověď dává nedávno česky vydaný komiks Thanos se vrací. V něm se ke slovu dostanou i ti, kdo monstrózního zlosyna znali už v dětství.

"A to je věc, kterou většina lidí nedokáže pochopit. Kdysi to byl jenom kluk," říká Dr. Aurilius, který v komiksu na obávaného "zabijáka světů" a "šíleného Titána" vzpomíná způsobem, jakým v dokumentárních filmech obvykle hovoří takzvané mluvící hlavy.

Však také komiks Thanos se vrací - první část diptychu o tomto padouchovi, jehož závěr nakladatelství Crew vydá brzy po uvedení nových Avengers do kin - napsal přední současný komiksový autor Jeff Lemire. A ten si rád s hrdiny a padouchy pohrává po svém.

Kanadský kreslíř a scenárista, který roku 2009 proslul pětisetstránkovým nezávislým opusem Essex County o hokeji, farmaření a pohnutých mezilidských vztazích v jeho rodném Ontariu, od té doby plynule přechází mezi světem nezávislého komiksu a superhrdinským mainstreamem. A do světa superhrdinů umně "pašuje" témata a způsoby vyprávění z oblasti nezávislé tvorby.

Od loňska se s Lemireovou prací může setkávat i tuzemský čtenář. A nyní poprvé vychází něco z jeho mainstreamové tvorby pro nakladatelství Marvel. Také v Thanosovi se ale talentovaný kanadský tvůrce projevuje jako umělec, kterému nestačí opakovat komiksová klišé. Raději je nabourává.

Už v jeho průlomové trilogii Essex County si mladý protagonista, osamělý hoch, kolem něhož se to jen hemží rodinnými tragédiemi, nasazuje superhrdinskou masku. Tady to byl jen dětský převlek chlapce, jemuž umřela matka a který s hlavou plnou smutku žije se strýcem na farmě.

Když ale Jeff Lemire začal psát příběhy opravdových superhrdinů, jako by na oplátku takřka do všech dostal část těchto ryze všedních problémů, s nimiž se s takovou působivostí vypořádával v Essex County.

A tak i jeho Thanos má v právě vydaném komiksu dost lidský problém. Konkrétně umírání. A Lemire poté rozehrává komplot řady dalších postav, které se proti záhadně nemocnému a oslabenému Titánovi spikly.

Avengers se v tomto komiksu mihnou jen v jednom vzpomínkovém panelu, ale Lemireovo dílo stojí za přečtení, i pokud čtenářům většina postav nic neříká. Právě pro autorovu schopnost dostat do příběhu punc obyčejnosti, byť se odehrává uprostřed galaxie a za postavami září abstraktní vesmírná pozadí. A tak ve vrcholném třetím sešitu ze šestidílného svazku na Thanose "dokumentárně" vzpomínají u piva různí hrdinové - od vesmírného trolla po členku záchranářského sboru - a hledí přitom přímo na čtenáře. Ten se může po právu těšit na rozuzlení příběhu v druhé části, která brzy vyjde.

Ještě odvázanější podobu Lemireovy tvorby představuje série Černá palice, kterou u nás publikuje nakladatelství Comics Centrum a jejíž poslední součást s názvem Sherlock Frankenstein a legie zla vyšla nedávno. V Černé palici začal Lemire před třemi lety pro americké nakladatelství Dark Horse tvořit superhrdinské univerzum.

Černá palice je satirou na superhrdiny, která může vzdáleně připomenout slavné Watchmen od Alana Moorea. Ale tomuto legendárnímu dílu se Lemire nesnaží vyrovnat, ví, že doba je jinde, a spíše si přátelsky utahuje z různých stereotypů v tvorbě dvou hlavních komiksových vydavatelství Marvel a DC. Zároveň ukazuje svou lásku k těmto klišé: archaicky působícím soubojům a hrdinům směšných jmen, na nichž vyrostl.

Černá palice se jmenuje mocný hrdina, který je nejspíš po smrti a jehož - jen pozvolna poodhalovaný - osud představuje mimo jiné narážku na postavy z komiksu a právě do kin uvedeného snímku Shazam!.

Jeff Lemire ale v pozoruhodném kontrapunktu k nadsazenému světu magických hesel a mocných zbraní uvěznil své hrdiny na farmě uprostřed zapadlého vidlákova, odkud nemohou uniknout a který nápadně připomíná různými bolístkami protkaný venkov, jak jej vyobrazil už ve svém Essex County.

Lemire tuto základní řadu Černé palice - jejíž dvě knihy už vyšly česky - rozšiřuje o další a další vedlejší řady. Aktuálně existují čtyři, z nichž česky zatím vyšla ta první o padouchovi Sherlocku Frankensteinovi. Ta už názvem ukazuje na autorovu chuť si až školácky hrát s absurdními jmény.

Přitom na každé stránce Lemire - za pomoci španělského kreslíře Davida Rubína - kolem těchto jmen rozvíjí košatý, umně komponovaný příběh, který přesahuje nejen dekády, ale celá staletí. Ve svých nejsilnějších momentech dovede postihnout trvání jediného okamžiku, oné všednodenní nekonečnosti života na farmě, kde není do čeho píchnout.

Lemireovi hrdinové jsou polobozi větší než život, ale zároveň také životem zlomení, zranitelní lidé. Když čtenář zrakem kráčí s hrdiny po jediné dvojstránce Sherlocka Frankensteina, nakreslené v podobě spirály a vzpírající se tak zavedeným čtenářským návykům, připadá si jako v labyrintu. V bludišti šílených nápadů a hrdinů, za nimiž jsou však reálné, uvěřitelné emoce, s nimiž se může ztotožnit kdokoli.

Jen ve světě Jeffa Lemirea může uprostřed stránky vyvedené v jasných barvách sedět obluda s obličejem plným chapadel a stěžovat si, že s takovou vizáží je těžké prosadit se jako instalatér. Jenže v Lemireově provedení se jedná o víc než infantilní vtípek.

Hrdinu Aloise sice posedlo monstrum ze světa hororového spisovatele H. P. Lovecrafta, ale přes tyto pohnuté okolnosti nyní bývalý pan Alois Kaminsky, nyní známý jako Cthu-lois, nestraší lidi napříč dimenzemi. Místo toho sedí doma s cigaretou a sklenkou whisky, hádá se s manželkou a občas si povzdychne: "Nikdo si nechce domů pustit řemeslníka, co vypadá jako kalamáry."

Cthu-lois se v komiksu Sherlock Frankenstein objeví jen na pár stránkách. Ale jako všichni Lemireovi hrdinové - ať už jim patří celá kniha, či se v příběhu jen mihnou - zanechá natolik silný dojem, že by o něm čtenář chtěl číst celé ságy.

Češi jsou zatím stále zvyklí nakupovat komiksy spíše podle hrdinů, o nichž vypráví, než podle jmen autorů. V tuzemském prostoru se na přelomu tisíciletí, když tu zahraniční komiksy začínaly vycházet, prosadilo jen pár jmen, na která milovníci komiksů právem slyší. A kterým se podařilo se prosadit i mimo komunitu komiksových "fajnšmekrů". Především Alan Moore a Neil Gaiman. Jeff Lemire by si zasloužil stát se jejich nástupcem.

autor: Tomáš Stejskal | 24. 4. 2019 12:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama