Jedna je odbornější, druhá angažovaná. Vyšly dvě knihy o mariánském sloupu

Petr Zídek Petr Zídek
29. 9. 2020 17:30
Při letošním vztyčení a požehnání kopii mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se ukázalo, že obnova této barokní památky, stržené vandaly krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918, pro spoustu lidí představovala nejen nápravu historické křivdy, ale také naplnění životního programu, šťastný návrat pošlapaného symbolu jejich víry.
Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918.
Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918. | Foto: ČTK

Osobám takto zaměřeným je určena nová výpravná publikace historika Petra Blažka a filozofa Vojtěcha Pokorného nazvaná Duchovní střed Evropy - Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 1650-2020. V jejich pojetí je příběh staroměstského sloupu mýtem, velkým vyprávěním s dobrým koncem a oslavou hrdinů, kteří 100 let usilovali o návrat památky nedozírného duchovního významu.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, 1885.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, 1885. | Foto: ČTK

Tón knihy určuje již předmluva kardinála Dominika Duky. Má formu kázání a málo srozumitelným způsobem variuje slova jako Bůh, láska, nebesa, Jsoucný nebo Věčný život. V rozporu s historickými fakty Duka charakterizuje spisovatele Frantu Sauera a další osoby, které se v listopadu 1918 podílely na stržení mariánského sloupu, jako "vyznavače rudé totality".

Sám Sauer, jak ostatně dokládá kniha, byl anarchista, nikoli totalitář, a stržení sloupu tehdejší společnost chápala jako odstranění "habsburské památky", případně symbolu katolické církve zdiskreditované podporou Habsburků.

První část knihy, kterou na základě své diplomové práce z roku 1998 napsal Petr Blažek, má charakter encyklopedického přehledu dějin původního mariánského sloupu v letech 1650 až 1918. Druhá, jejímž autorem je Vojtěch Pokorný, vyznívá o poznání tendenčněji, protože se nemůže vyhnout současným polemikám.

Že kopie mariánského sloupu byla na Staroměstském náměstí vztyčena až po třicetiletém úsilí Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, autor přičítá "indoktrinaci značné části společnosti totalitní ideologií". Dlouhou a komplexní diskusi o tom, zda se má sloup na náměstí vrátit a případně v jaké podobě, Pokorný předkládá tak, aby bagatelizoval námitky proti návratu památky.

Obal knihy Duchovní střed Evropy.
Obal knihy Duchovní střed Evropy. | Foto: Muzeum Karlova mostu

Dotčeně například popisuje nesouhlas členů reformovaných církví: "Vnímali historické události pouze po svém a často jim bylo lhostejné, že pro některé katolíky je projekt obnovy mariánského sloupu srdeční záležitostí." Z argumentů odpůrců si Pokorný vybírá jen ty, které se dají vyvrátit či znevážit, vůbec například nezmiňuje zásadní požadavek, aby v sekulárním státě nebyly do veřejného prostoru umisťovány náboženské symboly.

Paralelně s Blažkovou a Pokorného knihou vyšla také kolektivní publikace Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze - Počátky rekatolizace v Čechách v 17. století, pod níž jsou jako editoři podepsáni Ondřej Jakubec a Pavel Suchánek. Mohla by vzbuzovat dojem, že je psána z opačných ideových pozic: vždyť čtyři z osmi autorů loni podepsali memorandum historiků a historiků umění, které žádalo pražského primátora Zdeňka Hřiba za pirátskou stranu, aby nepřipustil instalaci kopie mariánského sloupu, označenou za "nevěrohodnou, banální atrakci", jež "nemůže fungovat jako deklarace ekumenického smíření mezi církvemi".

Hned v úvodu knihy však autoři deklarují, že jejich cílem není "jakkoli komentovat aktuální postoje vůči staroměstskému mariánskému sloupu a otázky obnovy jeho částečné repliky". S jednou výjimkou tak všechny příspěvky v tomto sborníku zůstávají na "bezpečné" půdě 17. století.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, září 2020.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, září 2020. | Foto: Jakub Plíhal

Jakubcova a Suchánkova publikace dobře ilustruje problém "grantového psaní", které nemá ambice oslovit širší publikum. Zařazené příspěvky netvoří celek a snad s výjimkou úvodního textu kunsthistorika Víta Vlnase se věnují detailním, vysoce odborným problémům, a to navíc někdy odtažitým stylem.

Čtenář, který do studia investuje dost soustředěné pozornosti, však v knize může načerpat řadu pozoruhodných faktů, z nichž některé polemizují s neproblematizujícím výkladem Petra Blažka a Vojtěcha Pokorného. Ti například v závěru své knihy s odkazem na amerického historika Howarda Louthana tvrdí, že v průběhu rekatolizace nemělo "v dlouhodobé perspektivě hlavní roli násilí a přímé donucování, nýbrž především kulturní obrácení".

Obal knihy Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze.
Obal knihy Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. | Foto: NLN

Olga Fejtová ve svém příspěvku o rekatolizaci v Praze v 17. století dokazuje opak. Například ve 40. letech 17. století směl být odsouzen do vězení každý, kdo se nemohl prokázat účastí na povinné velikonoční zpovědi. Konverze a zaplacení tučné pokuty provinilce neuchránily od nucených prací a veřejné potupy, během níž museli nešťastníci stát ve dveřích kostela v průběhu několika bohoslužeb spoutaní okovy a s cedulí informující ostatní o tom, čeho se dopustili.

Z druhé publikace je asi nejzajímavější studie italského bohemisty Alessandra Catalana, která ukazuje, že stavba mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se setkala s nevolí papeže, odmítajícího pobožnosti mimo kostely, i části české církevní hierarchie. Rozhodující pro výstavbu bylo úsilí císaře Ferdinanda III. Nazývat sloup "habsburskou památkou" tedy není zase tak úplně mimo, jak tvrdí příznivci jeho návratu.

Podle Catalana je pražský mariánský sloup "památka, kolem níž se nakupilo takové množství symbolických významů, že v podstatě znemožňují dívat se na něj jako na ryzí umělecké dílo". Což je také hlavní příčinou veřejných sporů, které vztyčením kopie sloupu jistě neskončily.

Autor je historik a novinář.

Knihy

Petr Blažek, Vojtěch Pokorný
Duchovní střed Evropy - Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 1650-2020
Muzeum Karlova mostu, 2020, 485 stran, 990 korun.

Ondřej Jakubec, Pavel Suchánek (eds.)
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze: Počátky rekatolizace v Čechách v 17. století
Nakladatelství Lidové noviny, 2020, 320 stran, 359 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy