Je tak sám, že o sobě píše v plurálu. Česky vyšly povídky Izraelce Kereta

Hana Ulmanová Hana Ulmanová
9. 1. 2022 12:00
Jeho knihy se v Izraeli nejčastěji čtou ve věznicích a kradou v obchodech. Na první dobrou zvláštní doporučení, nicméně v případě tamního spisovatele Etgara Kereta sedí. A sedí také na jeho česky nově vydané povídky Tak už leť.
Knihy Etgara Kereta načítají hollywoodští herci jako Willem Dafoe, v jeho zfilmované povídce Sebevrazi účinkoval Tom Waits.
Knihy Etgara Kereta načítají hollywoodští herci jako Willem Dafoe, v jeho zfilmované povídce Sebevrazi účinkoval Tom Waits. | Foto: Moshe Shai

Čtyřiapadesátiletý telavivský potomek dvou přeživších holokaustu už dnes patří ke střední generaci, nadále je však považován za mluvčího izraelské mládeže. Přestože, poznamenal nedávno, v zemi tak ortodoxní, že o šábesu zakazuje městskou hromadnou dopravu, a na druhé straně tak otevřené, že vysílá transvestity do pěvecké soutěže Eurovize, nemůže být mluvčím generace nikdo.

Keretovy kratší prózy vynikají zejména sarkastickým vtipem, drásavou upřímností, překvapivými zápletkami a absurdní nadsázkou, jdoucí ruku v ruce s krutým realismem. Jeho největšími vzory jsou Nikolaj Vasiljevič Gogol, od něhož se učil nespoutané fantazii, a Franz Kafka, který dokázal pojednat o morálce bez moralizování.

Sám začal psát v 19 letech na vojně, kde jeho kamarád, pět poschodí pod zemí u počítačů, spáchal sebevraždu. Od roku 2001 vydává Keret komiksy, knihy pro děti, filmové scénáře a zejména krátké prózy, česky už mu jich vyšlo několik svazků ve vynalézavých překladech Terezy Černé a Magdaleny Křížové. Obě hebraistky se teď ujaly i souboru 22 povídek, který pod názvem Tak už leť nedávno publikoval Garamond.

I tentokrát jsou Keretovými hrdiny většinou obyčejní lidé, kteří řeší běžné rodinné trable, avšak zničehonic se ocitnou v podivných situacích. Opět jsou to častěji muži, ve srovnání s dřívějšími povídkami ale o něco starší - a byť jsou rozvedení nebo vdovci, zpravidla mají děti. Nebo po nich naopak marně touží a nahrazují si je zbožňovaným, docela náročným psem.

Na místo divoké a dravé grotesky tak nastupuje až existenciální pocit samoty, jenž vrcholí v brilantně uchopené poslední povídce. Napsaná je v první osobě plurálu, až na konci se vyjeví, že protagonista je "dočista, ale dočista sám".

Některé příběhy se zřetelně odehrávají v Izraeli, kde se mihne tu etiopský žid černé pleti, onde zas nelegální přistěhovalec z Eritrey - a kde jsou všechna traumata včetně kupříkladu potratu jaksi palčivější. A obecné lidské problémy typu xenofobie a iracionální násilí zase vyhrocené do extrému: viz "drogová" povídka Jenom gram, v níž se vážně konstatuje, že "zapálit si brčko nezákonné je, ale křičet na Araba, co přejel malou holku - to naplňuje společenskou poptávku".

Etgar Keret byl před pěti lety hostem pražského veletrhu Svět knihy.
Etgar Keret byl před pěti lety hostem pražského veletrhu Svět knihy. | Foto: Shutterstock

Jiné texty se odehrávají v apokalyptické budoucnosti, kde si lze naklonovat třeba i Hitlera, nebo ve virtuálním světě řešit milostné vztahy pomocí softwaru měřícího uživatelskou spokojenost. A ještě jiné povídky jsou zasazeny do Ameriky. Jedna do té současné, kterou Keret popisuje suchým, až klinickým stylem, okořeněným černým humorem a občas až sladkou ironií. Jmenuje se Autokoncentrát a točí se kolem symbolu amerického životního stylu, vozu značky Mustang, klasického veterána ročník 1968.

Další se odvíjí v dystopické budoucnosti, kde Donald Trump ve třetím funkčním období rozpoutá válku s Mexikem a náctileté láká do armády pomocí rafinované videohry.

Ještě v jiném textu bohaté dámy prostřednictvím milodarů žebrákům tak intenzivně ulehčují svému svědomí, až se nápadu ujme zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg - a na světě je nová aplikace. Příběh nazvaný Drobenkový koláč vypráví o otylém mladíkovi, který žije s matkou a vyhraje miliony v loterii.

Nechybí ani kousek hraničící s bájí, v němž se akvarijní ryba trochu začne i nezačne chovat jako člověk - na obalu amerického vydání ji ilustrátor znázornil v bačkorách a s cigaretou v puse.

Obal knihy Tak už leť.
Obal knihy Tak už leť. | Foto: Garamond

I z pouhého nástinu je to neobyčejně pestrá paleta příběhů překypujících bizarnostmi, které však přece něco spojuje. Všichni protagonisté čelí pocitu nějaké osobní či historické ztráty, ať už ji skutečně zažili, nebo jim hrozí. V důsledku toho se odcizí nejen sobě, ale také okolí. Pročež jako outsideři mohou jedinou útěchu najít ve společnosti druhých a v prchavém okamžiku štěstí, což se ne vždycky podaří.

Povídky si Etgar Keret obvykle proškrtává a sám rediguje, i proto jsou někdy až superkrátké. Hemží se narážkami na populární kulturu, třeba na Supermana, což ve spojení s energií mluvené hebrejštiny ohmatávající nezřídka i filozoficko-teologické koncepty vytváří hodně příjemné napětí.

Keret opět skvěle baví, obohacuje, dráždí i dojímá. V nedávném rozhovoru uvedl, že humor je zbraní slabých: protestují jím proti skutečnosti, kterou nemohou změnit, ale současně ji nemohou přijmout. A zrovna takovou zbraní se staly Keretovy povídky.

Kniha

Etgar Keret: Tak už leť
(Přeložily Tereza Černá a Magdaléna Jehličková)
Nakladatelství Garamond 2021, 200 stran, 280 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy