Recenze: Denně se pohybují mezi miliony dolarů. A stejně jsou mizerně placení

Pavel Mandys Pavel Mandys
24. 10. 2022 12:00
Eskortní dodávky se zásilkami peněz známe z akčních filmů. Spisovatel Jan Novák jednu takovou řídil, když pracoval v americké přepravní firmě. Teď o tom napsal románové svědectví Těžký prachy, které na Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Argo.
Jan Novák jezdil po Chicagu s dodávkou přepravující nemalé obnosy. Na ilustračním snímku z roku 2019 je vůz bezpečnostní služby The Brink's Company v New Yorku.
Jan Novák jezdil po Chicagu s dodávkou přepravující nemalé obnosy. Na ilustračním snímku z roku 2019 je vůz bezpečnostní služby The Brink's Company v New Yorku. | Foto: Profimedia.cz

Novák s rodiči roku 1969 jako šestnáctiletý emigroval do USA. Přesně o tři desítky let později na inzerát nastoupil do chicagské přepravní společnosti United Armored Services. Vydržel tam do roku 2002, kdy dostal výpověď.

Hned na prvních stránkách Těžkých prachů líčí, jak převzal pistoli ráže .357, jak z ní pálil na střelnici, jen taktak prošel střeleckými testy a pak budil pozornost na ulici, když z obrněné dodávky v takzvané "uhlířské tašce" přenášel peníze do banky nebo směnárny.

Jan Novák (na snímku) na sebe nedávno upozornil knihou o Milanu Kunderovi.
Jan Novák (na snímku) na sebe nedávno upozornil knihou o Milanu Kunderovi. | Foto: ČTK

Je z toho cítit nádech dobrodružství. Však Novák od začátku plánoval, že tuhle neobvyklou pracovní zkušenost využije pro své psaní, na což se ho ostatně trochu podezřívavě vyptávali v osobním oddělení. Prózu z toho nicméně vytvořil až po 20 letech - jistě i proto, že mezitím se výrazněji etabloval v Česku. Publikoval rozsáhlý a úspěšný román Zatím dobrý o bratrech Mašínových a další knihy, naposledy široce diskutovanou biografii Milana Kundery. Psal filmové i komiksové scénáře.

Zážitky z přelomu tisíciletí mu teď posloužily jako inspirace pro docela hutnou prózu na pomezí beletrie a reportáže. Přičemž je patrné, že Novák si od přepravy peněz sliboval napínavější zážitky. Postupně zpovídá kolegy, ale protože mnoho dramatického se v posledních letech ani za jeho působení u firmy neděje, vycházejí z toho plastické miniatury zaměstnanců, převážně Afroameričanů - tento termín Novák moc často nepoužívá a zůstává u tradičních černochů. Pak také Hispánců a dalších přistěhovalců od Mongolska po Bosnu a Hercegovinu.

K jednomu ozbrojenému přepadení dodávky nakonec přece jen dojde, autor si ho nechává na závěr, byť na něj předtím čtenáře navnadí. Znovu ukazuje, že podobně jako v románu o bratrech Mašínových, který anglicky psal právě v této době, umí vytvářet dramatické scény. Že se dokáže vcítit do aktérů a sugestivně i barvitě rozepsat, co se postřelenému honí hlavou.

Detailně vylíčené okolnosti přepadení i toho, co následovalo, patří k nejlepším pasážím knihy. Její podstata ale překvapivě tkví jinde. Těžký prachy představují sociální sondu do života lidí, kteří se s obrovským těžkým batohem plným někdy mincí, jindy bankovek v hodnotě milionů dolarů denně ocitají v ohrožení života. Nejčastěji vozí hotovost do chudších, a tudíž nebezpečnějších čtvrtí, jejichž obyvatelé příliš nevedou bankovní účty a kreditní karty.

I transport peněz je ale byznys, takže firma se snaží takzvaně optimalizovat a neustále hledá, kde ušetřit - nejčastěji na zaměstnancích, případně jejich komfortu a bezpečí.

Novák nastoupil už v době, kdy zakladatel a klíčová osoba podniku vše předal synům. Ti ale ke společnosti nemají vztah, je pro ně jen zdrojem příjmu a zaměstnanci číselnou položkou. Najímají manažery, kteří zkoušejí zavádět nové metody práce a jejího odměňování, aby řidiče i kurýry donutili k co nejvyššímu výkonu. Vozový park šéfové nechávají chátrat, nedostatky v systému svalují na zaměstnance a vyšší platové třídy jsou v ustavičném ohrožení, protože jim za každou chybičku hrozí výpověď, aby uvolnili místo novým, finančně méně náročným FNG neboli "fucking new guys".

Nevelká, ale hlasitá část české literární kritiky už několik let apeluje, že účelem beletrie má být zastávat se oněch, řečeno s Fjodorem Michajlovičem Dostojevským, "uražených a ponížených". Že literatura, která to nedělá, není hodna vážného zájmu: opět to zaznělo na nedávném pražském Sjezdu spisovatelů.

Nechme stranou, zda je požadavek oprávněný. Těžký prachy jej bezezbytku naplňují. Jistě to není sen levicově orientované kritiky, autor se netají antikomunismem a sympatiemi k pravici. Ale to, co možná mělo být akčním thrillerem lehce po vzoru románu o bratrech Mašínových, je nakonec silným vhledem do nečekaně tvrdého života těch, kdo se denně pohybují mezi miliony dolarů. Aniž by za to byli adekvátně odměňováni.

Obal románu Těžký prachy.
Obal románu Těžký prachy. | Foto: Nakladatelství Argo

Kniha samozřejmě není dokonalá, první část působí příliš těkavě a epizodicky. Teprve ve druhé, s přepadením kurýra a rostoucím tlakem managementu na zaměstnance, vyprávění dostává výraznější tah. Rozpaky budí čtyři vložené "sonety": Novák nikdy nebyl na básnění a čtenář marně pátrá, co ho to napadlo. Sice píše civilně a věcně, jeho zemitost a bezprostřednost však má kouzlo i bez veršování.

Cenný je naopak dovětek ze současnosti, kdy se spisovatel pokouší vyhledat bývalé parťáky, až jednoho skutečně potkává - a zjišťuje, co se firmě a pracovníkům přihodilo dál.

Těžký prachy jsou podařený reportážní román. Nemá daleko ke stylu zvanému nový žurnalismus od autorů jako Hunter S. Thompson, přičemž zůstává pozorný a empatický ke všem malým hrdinům peněžního doručovatelství. Český čtenář možná zalituje, že se odehrává před dvěma dekádami a na druhé straně zeměkoule. Veterán Jan Novák nicméně ukázal, že beletrii stále psát umí. Měl by se k ní vracet častěji.

Autor je redaktorem časopisu iLiteratura.cz.

Kniha

Jan Novák: Těžký prachy
Nakladatelství Argo 2022, 416 stran, 488 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy