Porota zvolila dvacítku nominací ze 233 navržených titulů, které vyšly či teprve vyjdou mezi loňským říjnem a letošním 20. zářím. "Byli vybráni zavedení autoři a také řada méně známých či mladších hlasů," řekla agentuře DPA mluvčí komise Miriam Zehová.

Podle ní současné německojazyčné literatuře dominují velké otázky nynější doby. "O původu a identitě, o podobách a budoucnosti našeho soužití. Mohou se rozvíjet v německých či rakouských regionech, stejně jako v Kábulu či v Pchjongjangu, v blížící se antiutopii nebo ve skutečně historických časech východního Berlína před pádem zdi," dodala.

Související

Rozšířila horizont němčiny. Büchnerovu cenu dostane spisovatelka Özdamarová

Vypravěčem románu Trottel od sedmdesátiletého Jana Faktora je spisovatel, rodilý Čech a nadaný blb, uvádí nakladatelství Kiepenheuer & Witsch, které knihu vydá 8. září. Příběh začíná v Praze po invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968. Hrdina se místo studia informatiky nudí v kanceláři a po setkání s "teutonskou hordou", jak staří Řekové a Římani říkali Germánům, se rozhodne emigrovat do východního Berlína.

Zde se protagonista dostává do podivného politického undergroundu v městském obvodě Prenzlauer Berg a zakládá rodinu. Nehledě na pravidla vybavuje svůj squatový byt vanou a objevuje vášeň pro kapelu Rammstein.

Faktor se narodil v Praze, maturoval roku 1970 a pak zahájil studium výpočetní techniky, které však po třech semestrech přerušil a odešel do Vysokých Tater. Tam se živil jako vysokohorský nosič, později opět v české metropoli působil jako programátor.

Spisovatel Jan Faktor v roce 2010 při návštěvě Prahy. | Foto: Martin Svozílek

"Nejhorší na normalizaci byla bezmocnost proti všem těm lžím. Proto jsem z Prahy v roce 1973 odešel do Tater. Když se to pak kolem Charty ještě zostřilo, stěhoval jsem se už za ženou do východního Berlína," řekl před lety Hospodářským novinám v narážce na protirežimní Chartu 77.

Do Berlína odjel roku 1978, pracoval tam jako vychovatel v evangelické školce, zámečník či překladatel děl Jaroslava Seiferta či Vítězslava Nezvala do němčiny.

Byl členem neoficiální literární scény právě ve čtvrti Prenzlauer Berg, kam situoval svou novou knihu. "Ve východním Berlíně to v některých čtvrtích vypadalo, jako by válka skončila teprve před nedávnem, člověk tam žil trochu jako v historii. A ta morbidní atmosféra mě dokonce přímo přitahovala," popsal prozaik dříve pro Lidové noviny.

Na Německou knižní cenu byl Faktor nominován již v roce 2010. Tehdy se s románem Jiříkovy starosti o minulost dostal do užšího výběru. Zda se mu to podaří také letos, porota oznámí 20. září.

V roce 2010 byl autor navržen také na Cenu Lipského knižního veletrhu, o pět let dříve obdržel Cenu Alfreda Döblina za rukopis svého druhého napsaného, avšak prvního vydaného románu Schornstein. Ten se odehrává v jednom berlínském činžáku.

Související

Německou knižní cenu získala Strubelová za román, který začíná v Harrachově

Autobiograficky laděný román o dospívání nazvaný Jiříkovy starosti o minulost, který se odehrává v Československu 60. a 70. let, je jediným Faktorovým dílem dostupným v češtině. V překladu Radovana Charváta ho roku 2015 publikovalo nakladatelství Plus. Próza se umístila v anketě Kniha roku Lidových novin.

Kromě toho autorovi ještě za normalizace vyšla apolitická povídka v časopise Ahoj na sobotu, což byla příloha deníku Svobodné slovo, později publikoval sbírku českých textů v samizdatové edici Sergeje Machonina. Po revoluci několik jeho experimentálních textů otiskly Literární noviny.

Obal románu Trottel. | Foto: Nakladatelství Kiepenheuer & Witsch

Společně s Faktorem letos porota na Německou knižní cenu dále nominovala Esther Kinskou s románem Rompo, Andrease Stichmanna s dílem Eine Liebe in Pjöngjang (Láska v Pchjongjangu) nebo Dagmar Leupoldovou za prózu Dagegen die Elefanten! (Proti slonům!).

Vloni ocenění obdržela Antje Rávik Strubelová za román Blaue Frau (Modrá žena), který začíná v českém Harrachově. Pojednává o ženě z východní Evropy, jež se stala obětí znásilnění a snaží se s traumatem vyrovnat. Porota řekla, že kniha se vyznačuje existenciální silou a básnickou precizností.

Ocenění pro nejlepší německojazyčný román uděluje Burzovní spolek německého knižního obchodu od roku 2005, a to vždy v předvečer Frankfurtského knižního veletrhu. S cenou je spojena odměna ve výši 25 tisíc eur, v přepočtu okolo 616 tisíc korun. Každý ze zbývajících pěti finalistů obdrží 2500 eur čili přes 60 tisíc korun.