


Jeden z předních intelektuálů 20. století, frankofonní Švýcar Denis de Rougemont vydal své zásadní dílo Láska a západ rok předtím, než nacisté vtrhli do Paříže. Kniha vzbudila senzaci a postupně byla přeložena do čtrnácti jazyků. Nyní vychází poprvé i česky.

Autor v ní zkoumá vývoj mýtu tragické romantické lásky od Tristana a Isoldy až po Hollywood. Upozorňuje na nevyhnutelný konflikt mezi manželstvím a vášní v západní kultuře - první je spojeno se sociální a náboženskou odpovědností, druhé s anarchickou, neukojitelnou láskou, jak ji oslavovali středověcí trubadúři.
Sleduje historické, náboženské, filozofické a kulturní aspekty západní romantické lásky od literárních počátků až po její komercializaci v kinematografii. "Odhalil jsem, že vnitřním nepřítelem manželství a páru je mýtus o Tristanovi a Isoldě," prohlašuje filozof a esejista Rougemont.

"V životě všech Evropanů je absolutně fundamentální bez ohledu na to, že třeba z příběhu o Tristanovi nepřečetli ani řádek. Milostná vášeň, která se nám zdá být tak přirozená, je na světě ve skutečnosti výjimkou, jelikož je evropským vynálezem. Asie ji povzneseně nezná, Amerika ji tlumí a Rusko se ji pokusilo zakázat jakožto protispolečenskou sílu, která může jedině narušovat efektivitu. Je prostě faktem, že buddhistická a bráhmanská Asie naši lásku nikdy nepoznala a hledí na ni s úžasem s příměsí ironie a strachu," píše autor.
K letošnímu 40. výročí úmrtí "filozofa lásky" knihu v překladu Martina Pokorného vydává nakladatelství Malvern.
Švýcarský filozof, esejista a publicista Denis de Rougemont (1906-1985), píšící francouzsky, se narodil v Couvetu v rodině pastora a vyrůstal v prostředí striktního protestantství, ovlivňován myšlenkami Kalvína, Luthera, Karla Bartha a především Kierkegaarda. Studoval literaturu v Ženevě, Vídni a Neuchâtelu (mj. navštěvoval přednášky Jeana Piageta). Počínaje rokem 1930 se vřadil do okruhu francouzských personalistů (prosazujících třetí cestu oproti individualismu i kolektivismu).
Publikoval v časopisech Esprit, Nouvelle Revue Française a Revue de Paris a v deníku Le Figaro. Je autorem celé řady děl, z nichž je nejznámější spis Láska a Západ (1939, č. 2025), který mu zajistil celosvětovou proslulost. Vyjadřoval se kriticky proti evropskému fašismu, a v roce 1940 byl "odklizen" do USA na přednáškové turné o Evropě a hitlerismu. Jeho americký exil se protáhl až do roku 1947.
Působil jako profesor na exilové École Libre des Hautes Études v New Yorku, následně se stal redaktorem francouzské sekce Úřadu pro válečné informace (OWI). Po návratu do Evropy obhajoval a aktivně prosazoval ideu evropské federace. V roce 1970 mu Univerzita v Bonnu udělila za celoživotní práci Cenu Roberta Schumana. Roku 1982 obdržel Schillerovu velkou cenu. Zemřel 6. prosince 1985 v Ženevě a jeho ostatky jsou uloženy na Cimetière des Rois v Plainpalais.



Nigerijský fotbalový útočník Rafiu Durosinmi se po přestupu z Plzně do Pisy uvedl při svém debutu v italské lize gólem. Dva dny po dotažení transferu z Viktorie se dostal na hřiště jako střídající hráč a pomohl týmu k remíze 1:1 s Bergamem. Pisa se díky bodu před víkendovým programem odlepila v neúplné tabulce z posledního místa.



Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara v pátek vydal nařízení, které uznává kurdskou menšinu žijící v Sýrii, garantuje její národní práva a oficiálně uznává kurdštinu jako úřední jazyk. Děje se tak v době, kdy přetrvávají střety mezi armádními silami a kurdskými bojovníky, napsala agentura AFP. Syrská armáda uvedla, že se chystá podniknout další údery na pozice prokurdských milic.



Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.



„Jsme už v prvních etapách skutečného přechodu k demokracii,“ řekla na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová. Připustila, že by se v budoucnosti mohla stát venezuelskou prezidentkou. "Je to velmi dobrá žena a budeme spolu opět hovořit,“ řekl šéf Bílého domu v pátek novinářům.



Finální počet obětí listopadového požáru v Hongkongu vystoupal na 168, přičemž většinu tvoří ženy. Poslední předběžný počet obětí byl 161, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AFP. Jednalo se o nejtragičtější požár za několik posledních desetiletí.