


Jeden z předních intelektuálů 20. století, frankofonní Švýcar Denis de Rougemont vydal své zásadní dílo Láska a západ rok předtím, než nacisté vtrhli do Paříže. Kniha vzbudila senzaci a postupně byla přeložena do čtrnácti jazyků. Nyní vychází poprvé i česky.

Autor v ní zkoumá vývoj mýtu tragické romantické lásky od Tristana a Isoldy až po Hollywood. Upozorňuje na nevyhnutelný konflikt mezi manželstvím a vášní v západní kultuře - první je spojeno se sociální a náboženskou odpovědností, druhé s anarchickou, neukojitelnou láskou, jak ji oslavovali středověcí trubadúři.
Sleduje historické, náboženské, filozofické a kulturní aspekty západní romantické lásky od literárních počátků až po její komercializaci v kinematografii. "Odhalil jsem, že vnitřním nepřítelem manželství a páru je mýtus o Tristanovi a Isoldě," prohlašuje filozof a esejista Rougemont.

"V životě všech Evropanů je absolutně fundamentální bez ohledu na to, že třeba z příběhu o Tristanovi nepřečetli ani řádek. Milostná vášeň, která se nám zdá být tak přirozená, je na světě ve skutečnosti výjimkou, jelikož je evropským vynálezem. Asie ji povzneseně nezná, Amerika ji tlumí a Rusko se ji pokusilo zakázat jakožto protispolečenskou sílu, která může jedině narušovat efektivitu. Je prostě faktem, že buddhistická a bráhmanská Asie naši lásku nikdy nepoznala a hledí na ni s úžasem s příměsí ironie a strachu," píše autor.
K letošnímu 40. výročí úmrtí "filozofa lásky" knihu v překladu Martina Pokorného vydává nakladatelství Malvern.
Švýcarský filozof, esejista a publicista Denis de Rougemont (1906-1985), píšící francouzsky, se narodil v Couvetu v rodině pastora a vyrůstal v prostředí striktního protestantství, ovlivňován myšlenkami Kalvína, Luthera, Karla Bartha a především Kierkegaarda. Studoval literaturu v Ženevě, Vídni a Neuchâtelu (mj. navštěvoval přednášky Jeana Piageta). Počínaje rokem 1930 se vřadil do okruhu francouzských personalistů (prosazujících třetí cestu oproti individualismu i kolektivismu).
Publikoval v časopisech Esprit, Nouvelle Revue Française a Revue de Paris a v deníku Le Figaro. Je autorem celé řady děl, z nichž je nejznámější spis Láska a Západ (1939, č. 2025), který mu zajistil celosvětovou proslulost. Vyjadřoval se kriticky proti evropskému fašismu, a v roce 1940 byl "odklizen" do USA na přednáškové turné o Evropě a hitlerismu. Jeho americký exil se protáhl až do roku 1947.
Působil jako profesor na exilové École Libre des Hautes Études v New Yorku, následně se stal redaktorem francouzské sekce Úřadu pro válečné informace (OWI). Po návratu do Evropy obhajoval a aktivně prosazoval ideu evropské federace. V roce 1970 mu Univerzita v Bonnu udělila za celoživotní práci Cenu Roberta Schumana. Roku 1982 obdržel Schillerovu velkou cenu. Zemřel 6. prosince 1985 v Ženevě a jeho ostatky jsou uloženy na Cimetière des Rois v Plainpalais.



Fotbalisté Olympique Lyon zvítězili v 7. kole Evropské ligy v Bernu 1:0 a zajistili si postup do osmifinále. K šesté výhře francouzského týmu přispěl asistencí Pavel Šulc.



Fotbalisté Plzně v předposledním sedmém kole ligové fáze Evropské ligy remizovali s Portem v dlouhém oslabení 1:1 a postoupili do vyřazovací části. Po dohrání večerních zápasů již nemohou skončit mimo nejlepších 24 týmů, které si zajistí účast v play off.



Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině. Podle TASS projednají také pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady míru a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Bidena.



Při středečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nehovořil šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte o tom, zda Grónsko zůstane autonomní součástí Dánského království. Rutte podle Reuters řekl, že s Trumpem nemluvil ani o využívání důležitých nerostných surovin, které americký prezident deklaroval.



Ke členství v Radě míru ustavené americkým prezidentem Donaldem Trumpem by se měla Česká republika vyjádřit až podle podmínek a jejích pravomocí, řekl ve čtvrtek prezident Petr Pavel novinářům při návštěvě Olomouckého kraje. Nikdo dosud neviděl statut nebo mandát rady, neví se o ní skoro nic, dodal. Pozvánku ke členství v Radě míru dnes Česko dostalo stejně jako řada dalších států.