Jak souvisí zdravotnictví v USA s gulagy. Nad knihou historika Snydera čtenář žasne

Teodor Marjanovič Teodor Marjanovič
1. 1. 2021 12:40
Timothy Snyder je historik s velkým renomé. V knihách Krvavé země a Černá zem strhujícím způsobem probádal a bystrými postřehy pospojoval nejrůznější vlákna nacistických i komunistických zločinů. Je profesorem dějin na prestižní Yaleově univerzitě, získal mnoho ocenění včetně Ceny Hannah Arendtové, významná média zveřejňují jeho texty. Patří mezi vlivné americké intelektuály.
Profesor historie na Yaleově univerzitě Timothy Snyder.
Profesor historie na Yaleově univerzitě Timothy Snyder. | Foto: Josef Kubíček

Oč větší úctě se těší jeho díla, o to větší zklamání přináší jeho poslední kniha: levicová litanie nazvaná Nemocná Amerika, kterou v českém překladu Johany Ringelové právě vydala nakladatelství Prostor a Paseka.

Zaměřuje se na americké zdravotnictví, které se podle Snydera ocitlo ve vleku finančních zájmů, a tudíž mu nejde o člověka jako celistvou bytost. Je to "systém komerční medicíny, který připomíná čím dál tím více pochybnou loterii". Tradiční levicovou mantrou o odlidšťujícím dopadu kapitalismu však věc teprve začíná. Autor ji souběžně posouvá do roviny aktuálně politické. Za Donalda Trumpa, zejména pak v době koronavirové, se ze zdravotnictví stal nástroj autoritářských manipulací.

Snyder se nezdráhá sáhnout po srovnáních se stalinistickými a hitlerovskými metodami. Stalinovy gulagy označuje za "zdravotní péči naruby". Nacisté, dodává, brali zdravotnictví jako způsob, jak oddělit lidi od podlidí a nelidí. V USA pak jsou "všichni vtaženi do sadistického systému, který jim začne připadat normální. Místo abychom jako jednotlivci usilovali o štěstí, všichni společně si vytváříme sdílenou bolest," píše.

Probíhá tu tedy těžkotonážní odůvodňování a čtenář dost žasne. Opravdu nějaké vlákno spojuje nacistické koncentráky, lágry na Kolymě a americké zdravotnictví? Unikalo nám něco tak zásadního, než nám to Timothy Snyder odhalil? Není divu, že například vlivný německý deník Süddeutsche Zeitung ve své recenzi knihy, otištěné v září, označil autorovy paralely za přemrštěné.

A dále: argumentační obezlička o něčem, co se děje "čím dál tím více", je v knize opřena - na vědce dost nevědecky - zejména o vlastní zkušenosti. Popřípadě o autorův hněv, jak je vše špatně, kam se v amerických nemocnicích jako nemocný člověk podíváš a s kýmkoliv tam o tom promluvíš.

Pouze chvílemi je analýza o něco faktografičtější, například když Snyder píše, že "americká vláda využila koronaviru jako záminky k legalizaci znečišťování životního prostředí". Autor tu odkazuje na čtyři články ze serveru Vox nebo listů Guardian a The New York Times a hned pokračuje: "Znečištění způsobuje, že lidé budou na virus umírat s vyšší pravděpodobností." Kruh zla se uzavírá.

Citujme celý odstavec, aby nebylo pochyb, jak to podle Snydera tedy Trump s koronavirem zamýšlel a koho údajně chtěl vyhladit: "Politici, kteří stejně jako Donald Trump přispívají svým jednáním k hromadným úmrtím, budou tato úmrtí líčit jako nevyhnutelná, jako něco, co není jejich chyba, nýbrž práce nepřítele, a potom umírající roztřídí tak, jak jim to vyhovuje. Ze smrti a strachu z ní se stanou politické prostředky. Namísto toho, aby rozšířil zdravotní péči na všechny obyvatele, bude tyran přihlížet, jak lidé umírají, a snažit se udržet u moci tím, že se poveze na rozbouřených emocích přeživších. V Americe zemřeli nejdříve a nejrychleji Afroameričané, kteří Trumpa zpravidla nevolili."

Jistěže lze Donalda Trumpa ostře kritizovat za mnohé, jenže koronavirus přece nebyl něčím, co by se americkému prezidentovi ve volebním roce hodilo. Pandemie zastínila, či spíše vygumovala to, na čem chtěl postavit kampaň: na nízké nezaměstnanosti, silném hospodářském růstu, respektive setrvalém růstu mezd, vzestupné křivce burzovního indexu Dow Jones. A hlavně na historicky vůbec nejnižší míře chudoby v USA, která, jak známo, nadproporčně postihuje právě Afroameričany.

Podle oficiálních údajů se v roce 2019 počet obyvatel USA žijících v chudobě snížil o 4,2 milionu - což je údaj vládní agentury U.S. Census Bureau, jež data o chudobě zveřejňuje od 50. let minulého století.

Ale zpět ke knize. Na sklonku předloňského roku, ve svých padesáti, Timothy Snyder málem přišel o život. Nejprve mu v Německu lékaři neodhalili zánět slepého střeva. Poté, po přesunu přes Atlantik, si zase doktoři v USA nepovšimli této původní příčiny jeho prohlubujících se nevolností a bolestí - trpěl začínající sepsí jater.

Timothy Snyder.
Timothy Snyder. | Foto: Josef Kubíček

Musela to být tristní zkušenost. Popis chvil, kdy v horečkách leží na nemocničním lůžku v connecticutském New Havenu a paralyzuje ho třes celého těla, je silným pilířem textu. Personál jen roztěkaně pobíhá kolem a nesoustředěně vyplňuje formuláře, místo aby se zamyslel, lidsky si s pacientem promluvil. A podíval se do jeho zdravotní historie, aby mohl doslova za pět minut dvanáct dospět k správnému rozhodnutí.

Jenže autorovy doprovodné postřehy budí rozpaky. Třeba že "oné noci mi šanci na přežití ztěžoval rasismus". To proto, že jej do nemocnice doprovázela kamarádka lékařka, černoška. Když zdravotní sestry zaslechly její naléhání, že se mají Snyderovi urgentně věnovat, jen se zasmály. "Tvrdila, že je doktorka," řekly si. A pak, když už Snyder ležel za závěsem, ještě zachytil komunikaci dvou policistů. Hlídali dva zraněné mladé muže. Jeden strážce zákona "používal termíny nečlověk a nelidé", tedy termíny orwellovské. "Zdálo se však, že onen policista má na mysli Afroameričany, které pokládal za zločince," dozvídáme se, čímž autorovy konkrétní příklady rasismu ve zdravotnictví končí. Trochu málo.

Vyvstává proto otázka, pro koho Timothy Snyder svoje dílo psal. Pro levicově smýšlející lidi těžko. Dozvědí se v něm málo nového, faktického. Pravicově uvažující osoby, vyznávající individualismus a heslo "nepleť se mi, státe, do života", kniha také nepřesvědčí. Má povahu politického pamfletu, byť místy rozvedeného do esejistických úvah o souvislostech lidského zdraví a svobody jednotlivce.

Obal knihy Nemocná Amerika.
Obal knihy Nemocná Amerika. | Foto: Prostor/Paseka

Čtenáře pozorného pak popudí faktické chyby. Bosna je "rozpačitý výtvor občanské války v Jugoslávii". To těžko, když ve svých hranicích existovala nejen za federální Jugoslávie, ale už dříve za Rakouska-Uherska, ba i za Osmanské říše. Navíc v tomto kontextu těžko hovořit o válce občanské, když se Jugoslávie krátce před vypuknutím války v Bosně rozpadla. Konflikt měl jasně zřetelný charakter agrese vedené ze sousedního Srbska. Na historika věnujícího se východní Evropě slušné klopýtnutí.

Další chybou je pak tvrzení, že "ve Spojených státech se implantáty v podstatě neregulují. Neevidujeme, které předměty se v jakých tělech nacházejí". Omyl, implantáty - například prsní - jsou samozřejmě regulované a hlídané americkou vládní agenturou FDA.

Závěrem si proto snad dovolme poradit. Historiku, drž se svého kopyta. Když tvoříš, nedávej průchod vlastnímu hněvu a věnuj se minulosti, aby sis zachoval odstup. Psaní ti pak jde lépe.

Autor je redaktorem České televize.

Kniha

Timothy Snyder: Nemocná Amerika - Lekce o zdraví a svobodě
(Přeložila Johana Ringelová)
Nakladatelství Paseka a Prostor 2020, 186 stran, 239 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy