"Po mnoha letech, kdy byly pro veřejnost tyto dokumenty nedostupné, jsme hrdí, že k nim nyní můžeme nabídnout volný přístup vědcům a milionům Kafkových fanoušků po celém světě," uvedl ředitel Izraelské národní knihovny Oren Weinberg. "Dokumenty Franze Kafky se nyní přidají k milionům dalších předmětů, které jsme v uplynulých letech zdigitalizovali," dodal.
Dokumenty pocházejí z pozůstalosti dalšího slavného spisovatele a Kafkova přítele Maxe Broda, kterého německy píšící rodák z Prahy požádal, aby dílo po jeho smrti spálil. Brod neposlechl a namísto toho část zveřejnil, čímž se Kafka posmrtně proslavil. Než Brod, jenž uprchnul před nacisty do dnešního Izraele, zemřel roku 1968 v Tel Avivu, zanechal sbírku u své sekretářky Esther Hoffeové se žádostí, aby ji předala Izraelské národní knihovně, píše BBC News.
Hoffeová si ji však nechala a některé věci prodala. Když v roce 2007 zemřela i ona, Izraelská národní knihovna se obrátila na její dcery, aby vyplnily poslední Brodovo přání. Ty odmítly a následoval dlouholetý právní spor. Případ skončil u izraelského Nejvyššího soudu, jenž rozhodl ve prospěch knihovny. Vyšetřovatelé podle BBC News prohledali byt Hoffeové v Tel Avivu, kde zjistili, že část sbírky údajně poškodily kočky. Další kusy kolekce hledali v Německu nebo ve švýcarských či izraelských sejfech. Poslední část sbírky se do Izraele dostala v roce 2019.
Pražský německý spisovatel židovského původu Franz Kafka zemřel v roce 1924 ve věku 40 let v sanatoriu u Vídně po mnohaletém boji s tuberkulózou. Mezi jeho nejslavnější díla patří romány Amerika, Proces a Zámek. Za života mu vyšlo jen šest krátkých prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel či novela V kárném táboře. Jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století začal být proslulý až ve 40. letech v USA a v Evropě po druhé světové válce.
