reklama
 
 

Izraelská knihovna dostane Kafkovy spisy, od 50. let byly ve švýcarských sejfech

17. 4. 2019 11:49
Část dosud nezveřejněných rukopisů spisovatele Franze Kafky, která od 50. let minulého století leží v bankovních sejfech v Curychu, by měla být předána izraelské Národní knihovně. Rozhodl o tom okresní soud v Curychu.

Ač obsah pozůstalosti v sejfech není znám, někteří doufají, že odhalí konce Kafkových nedokončených románů, píše agentura AP.

"Vítáme verdikt švýcarského soudu, který spojil všechny předchozí rozsudky soudů izraelských," komentuje nejnovější verdikt v dlouholetém sporu o Kafkovu pozůstalost David Blumberg, šéf správní rady izraelské Národní knihovny. Ta podle něj konečně bude moci získat všechny zachovalé Kafkovy spisy a zpřístupnit je veřejnosti.

Okresní soud v Curychu podle AP potvrdil dřívější izraelské verdikty a rozhodl, že některé bankovní schránky v Curychu s Kafkovými písemnostmi mohou být otevřeny a jejich obsah předán izraelské Národní knihovně.

Někteří jsou ale skeptičtí k tomu, že by spisy ze švýcarských sejfů odhalily něco nového ohledně pražského rodáka a židovského, německy píšícího spisovatele Franze Kafky, který zemřel roku 1924 v Rakousku na tuberkulózu.

"Je velmi nepravděpodobné, že odhalíme neznámé Kafkovo mistrovské dílo, nicméně jsou to cenné materiály," míní znalec autorova díla, spisovatel a překladatel Benjamin Balint.

O Kafkovu pozůstalost vedla dlouholetý spor rodina Esther Hoffeové, která byla sekretářkou spisovatele Maxe Broda. Ten neuposlechl přání svého přítele Kafky zničit po smrti jeho dílo. Místo toho Brod část Kafkových povídek a románů včetně Procesu, Zámku nebo Ameriky vydal, čímž z Kafky posmrtně učinil jednoho z nejslavnějších a nejvlivnějších autorů 20. století.

Když Brod roku 1968 zemřel v Tel Avivu, dle pozdějších soudních verdiktů uvedl v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Brodova sekretářka Esther Hoffeová ale místo toho dílo začala rozprodávat v aukcích.

Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů, v přepočtu asi 45 milionů korun. Nový majitel tento rukopis ale předal německému literárnímu archivu v Marbachu, kde je dodnes.

Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala a izraelské soudy ve vleklém procesu nakonec rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně. V roce 2016 izraelský Nejvyšší soud definitivně přiřkl díla Národní knihovně v Jeruzalémě.

Ta k některým dokumentům v bankovních sejfech v Tel Avivu a Curychu přesto dosud neměla přístup.

Agentura AP cituje i právníka rodiny Hoffeových, podle něhož otevření sejfů v Curychu nepřinese nic nového. Podle něj jsou v něm zřejmě jen kopie rukopisů, které už Hoffeová prodala.

Národní knihovna v Jeruzalémě naopak argumentuje tím, že Kafkovy rukopisy jsou kulturním dědictvím, které patří židovskému lidu.

Agentura AP ve své zprávě závěrem připomíná, že Kafka ke konci života zvažoval odchod z Prahy a stěhování do Izraele, dokonce se učil hebrejsky.

autoři: ČTK, AP, Kultura | 17. 4. 2019 11:49

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama