Humor Terryho Pratchetta se dotýkal limitů lidského života

Boris Hokr
13. 3. 2015 8:30
Slavný spisovatel fantasy literatury zemřel ve věku 66 let, trpěl Alzheimerovou nemocí.
Terry Pratchett
Terry Pratchett | Foto: Profimedia.cz

Praha - Sir Terry Pratchett napsal více jak sedmdesát knih, které byly přeloženy do sedmatřiceti jazyků a jichž se prodalo na sedmdesát milionů. První díl jeho kultovní série Úžasná Zeměplocha, tedy Barva kouzel, vyšel v roce 1983 – v českém kongeniálním překladu Jana Kantůrka o deset let později.

Před osmi lety mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba a ve čtvrtek 12. března 2015 se na jeho Twitteru objevilo oznámení ve stylu zeměplošského Smrtě: SIRE TERRY, MUSÍME SPOLU NA POSLEDNÍ PROCHÁZKU.

Ano, Terry Pratchett ve věku šestašedesáti let zemřel. A zůstalo po něm prázdno, které na rozdíl od věku nebo počtu knih a prodaných výtisků nejde vyčíslit či změřit. Dokládá to řada kondolencí od zástupců jeho vydavatele přes britského premiéra Davida Camerona po spisovatele Neila Gaimana, s nímž Pratchett kdysi napsal knihu Dobrá znamení (čtenáři díky ní vědí, že vrčení některých psů začíná hluboko v jejich hrdle a končí na hrdle někoho jiného), i bezpočet ohlasů čtenářů na všech sociálních sítích.

A například Městská knihovna v Praze vyskládala několik Pratchettových knih do cestovního zavazadla a doplnila je banánem. Pokud se vám to zdá divné, doplňte si vzdělání třeba knihou Magický prazdroj. A pamatujte, že orangutan je lidoop, ne opice. Podobná informace je spíše úsměvná, ale ponaučení z Pratchettových knih jsou mnohdy zásadnějšího rázu.

Lidské příběhy pro obyčejné lidi

Michael Moorcock kdysi ironicky prohlásil, že americká fantastika je psána roboty pro roboty a o robotech a britská zase králíky pro králíky a o králících. Pratchett byl člověk píšící pro lidi a o lidech. Nikdy nevěřil na Pány temnot a zlé hordy skřetů táhnoucích Krajem, dobře věděl, že největší zlo je, když se na lidi začne pohlížet jako na věci nebo na čísla. S Tolkienem by určitě nesouhlasil v pohledu na monarchii – celým jeho dílem už od raných Koberců prochází ta nejryzejší demokratická ideologie – ale jistě by se shodli, že by nikdo neměl přemýšlet v „kolečkách a pákách“.

Celým jeho dílem se tak vinula otázka hranic lidskosti, hledání správných vzorů a poukazování na nebezpečí, do kterých se lidská mysl dostává díky předsudkům, strachu a stereotypům, přičemž vrcholu dosáhl v Úžasné Zeměploše. Svět na zádech čtyř slonů, kteří zase stojí na krunýři gigantické vesmírné želvy, sice začínal jako parodie hrdinské fantasy, ale rychle se i díky skvělým obálkám Joshe Kirbyho stal něčím víc.

V prvních knihách ještě narazíme kupříkladu na barbara Cohena, který si odmítá připustit, že v devadesáti už mu to sekání hlav a zachraňování panen nejde jako dřív, ale o něco pozdější díl – Stráže!Stráže! – je celý věnován těm strážným, jejichž údělem je v řadových fantasy být pobiti hrdinou právě cohenovského typu, bez nároku na soucit nebo vlastní názor. Malí bohové zase zkoumají náboženský fanatismus, nedávný Šňupec (ale nejen on) ukazuje nebezpečí rasismu...

… a celá jedna linie knih se věnuje těm nejprostším otázkám lidského života. Přičemž jejich hrdinou je Smrť. Dvoumetrový „Sekáč“, který stále ještě nepřesedlal na kombajn, ale věří v osobní přístup, se vyjadřuje výhradně kapitálkami, má slabost pro kočky a pochopitelně, jak se dozvíme v románu Mort, dává vždy přednost NA SHLEDANOU před SBOHEM. Objevil se již v prvním díle Zeměplochy (a jeho inkarnaci nalezneme i v Dobrých znameních), ovšem to byl ještě vedlejší postavičkou. Postupem času se však vypracoval na hrdinu řady románů a věčného studenta lidského snažení a hemžení.

Zeměplocha i díky němu ukazuje, že ta nejlepší humoristická literatura se vždy dotýkala limitů lidského života. Ne nutně černým humorem a cynismem. Pratchett sice uměl být brutální, ale především se snažil naznačit, že vše má své meze a nejdůležitější není žít věčně a idylicky, ale prostě správně.

Následujte Elánia a Bábi

Což nás dostává k jeho dalším populárním hrdinům. Kapitán Samuel Elánius vzešel z lógru všech kafí noirových filmů a prázdných skleniček drsné školy. Bábi Zlopočasná zase z obrazů moudrých, za každých okolností přímých žen, které prostě vidí hranici mezi dobrem a zlem.

Jakkoliv jsou jednotlivá dobrodružství těchto postav (ta Elániova koncipovaná jako detektivky, ta s Bábi zase vycházející z divadelních či operních vzorů, jako jsou Macbeth či Fantom opery) plné vtipu, jejich jádrem je boj čestného člověka o sebekontrolu, aby se dotyčný nestal větším monstrem než ti, proti kterým bojuje. Tyto nejednoznačné postavy časem vytlačily i populárního zbabělce Mrakoplaše, který sice nežije čestně, ale rozhodně dlouho, a ukazovaly, jak by se měl člověk chovat – a hlavně jak přemýšlet.

Bábi Zlopočasná tak dokazovala, že ve světě plném bohů a magie je nejmocnější zbraní prostá hlavologie – tedy pochopení toho, jak lidé myslí. Kapitán Elánius zase to, že zásadový člověk dokáže být skutečně příkladem pro druhé a změnit svět k lepšímu. Trochu.

A vždy, kdy se zdálo, že Pratchett sklouzává k přílišnému mentorování, dokázal přijít s příběhem, který nebyl o zásadách a hloubkách lidské duše, ale prostě o tom, jak bychom nikdy neměli zapomínat na skutečnou magii, která nás obklopuje dnes a denně.

V již zmíněném Mortovi to byl tradiční příběh první lásky, ale Pratchett se rád věnoval i věcem, jako je okouzlení filmem (Pohyblivé obrázky) nebo rocková hudba (aneb hudba s kamením v Těžkém melodičnu). Tyto knihy ukazovaly, jaká je síla snů a jak moc je důležité sny sdílet a předávat dál. Pravda, občas se díky tomu objevily ty divné věci z jakéhosi suterénu lovecraftovské mytologie, ale tak už to chodí, že vše má své pro a proti.

Pratchett tak nakonec patří k těm výjimečným autorům, kteří své čtenáře neprovází jen řadu let, ale hlavně skrze řadu období. Dětem i dospělým ukazuje, že možná nejdůležitější věcí v životě je nikdy za sebe nenechat rozhodovat druhé. V dobrém i zlém. I proto se ostatně po diagnostice své choroby angažoval v otázce eutanazie, byť nakonec zemřel přirozeně – obklopen rodinou a s kočkou spící na jeho posteli.

Jeho knihy i osobní příklad vytvářejí ucelené universum. Úžasná Zeměplocha i další knihy (včetně jedné o kočkách) ukazují, co znamená být opravdovým člověkem (nebo kočkou). Vzpomínky všech, kteří se s ním setkali, zase to, že sám takovým skutečně byl a že až do konce neztratil smysl pro humor.

To bylo nakonec jeho největší vítězství a kouzlo. A i když sira Terryho s jeho charakteristickým špičatým kloboukem nelze nahradit a Úžasná Zeměplocha nyní definitivně osiřela, třeba to kouzlo, abychom parafrázovali závěr románu Stráže! Stráže!, vydrží. A třeba ne. Do té doby každopádně NA SHLEDANOU.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy