Houellebecq míří výš než ke kritice islámu či ultrapravice

ČTK ČTK
12. 1. 2015 12:01
Michel Houellebecq se postaral o poprask v literárním světě svou kontroverzní knihou Soumission, která líčí Francii pod vládou islamistů. Jeho román nabízí čtenářům ale mnohem víc než satiru.
Michel Houellebecq na titulu Charlie Hebdo.
Michel Houellebecq na titulu Charlie Hebdo. | Foto: Charlie Hebdo

Paříž - Zatímco se nepřestává rozplétat příběh teroristického útoku na francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo, obracejí se francouzští čtenáři k poslední hvězdě z titulní stránky listu. Tou je Michel Houellebecq, nejopěvovanější kontroverzní spisovatel v zemi, jehož nový román Soumission (česky Kapitulace či Podrobení) se žene na vrchol žebříčku bestselerů serveru Amazon.fr.

Ale nabízí Houellebecq skutečně jen truchlivou vizi muslimské hrozby v Evropě či bezpáteřního "podrobení" postupné islámské nadvládě? Ve skutečnosti ani jedno, ani druhé. Je to mnohem zajímavější, napsal list The Guardian.

Ti, kdo netrpělivě hltají úvodní stránky románu v očekávání kontroverze, budou zklamaní. Autor nás pomalu seznamuje s vypravěčem Françoisem, literárním akademikem středního věku, který přednáší na Sorbonně. Je odborníkem na Jorise Karla Huysmanse, kultovního spisovatele a "anatoma dekadence" z 19. století. Nenasytně spí se svými studentkami, ale nudí se. Vyprávění je příjemně cynické, prošpikované jízlivou směsí vtipů o sexuální politice a kritickém čtení.

Román, který letos vyjde také v angličtině, se dějově odehrává za sedm let, tedy v roce 2022. François si užívá televizní spektákl prezidentských voleb, které co do úrovně zábavy řadí na druhé místo hned za mistrovství světa. Po prvním kole voleb zbývají dva kandidáti - Marine Le Penová, vůdkyně ultrapravicové Národní fronty, a šéf nové francouzské islámské strany Mohammed Ben Abbes.

Socialisté uzavřou dohodu s Muslimským bratrstvem, aby porazili Le Penovou, a Ben Abbes se stává prezidentem. Okamžitě všechny ženy na ulicích chodí zahalené, státní střední školy přijímají islámskou výuku a François je informován, že se nemůže vrátit ke své práci na univerzitě, pokud nekonvertuje k islámu.

Ve Francii už zazněly stížnosti, že román rozdmýchává ultrapravicové nálady a strach z muslimské populace. Ale těm uniká Houellebecqův hluboce zlomyslný smysl. Román poukazuje na to, že demagogové z islamistického i protiimigračního tábora by měli být na stejné lodi, protože sdílejí jednak podezíravost vůči pluralistickému liberalismu, jednak touhu po návratu "tradičních" - rozuměj před-feministických - hodnot, kde je žena podřízená svému muži, stejně jako islám znamená, že se muslim podrobuje bohu.

Ale román Soumission především a v první řadě vůbec není o politice. Skutečným terčem Houellebecqovy satiry - stejně jako v jeho předchozích románech - je předvídatelně manipulovatelná prodejnost a chlípnost moderního městského muže, ať intelektuála či kohokoli jiného.

François se spokojeně podřídí novému řádu; ne pro nějaké velké filozofické či náboženské důvody, ale pro to, že noví saúdští majitelé Sorbonny mnohem lépe platí. A krom toho může být polygamní, což je pro něj ještě důležitější.

Aneb jak poznamená v žárlivé představě na adresu svého nového charismatického šéfa, který nedávno konvertoval: "Jedna čtyřicetiletá žena na vaření, jedna patnáctiletá žena na jiné věci... a nepochybně má ještě jednu nebo dvě ve věku mezi tím."

Román končí Françoisovými představami, v nichž se těší na vlastní konverzi a budoucí nekonečné smyslné uspokojování. "Nebudu mít čeho litovat." Ovšem vzhledem k tomu, že Houellebecqův nakladatel už dostal policejní ochranu, sám Houellebecq už nyní musí nepochybně litovat, že se z jeho temně chytré a zábavné knihy stal další úspěšný skandál.

 

Právě se děje

Další zprávy