reklama
 
 

Biblistou na této zemi. Pro kněze Heryána náboženství není oddělené od života

22. 12. 2018 16:25
Existují katoličtí kněží, kteří jezdí sloužit mši svatou na harleyi. Jsou takoví, kteří zlézají sedmitisícovky. Reprezentantem nonkonformní části duchovenstva se ale stal Ladislav Heryán.

S vlasatým "pastorem undergroundu" nedávno ve vinárně U Božího mlýna hovořil publicista Josef Beránek. Výsledkem je stejnojmenná, právě vydaná kniha rozhovorů.

Ladislav Heryán je angažovaný muž, na sklonku bolševika emigroval na Západ s jediným snem: stát se misionářem někde na Madagaskaru. Dopadlo to jinak, vrátil se.

Dnes ho vídají účastníci prodemokratických demonstrací a rockových festivalů. S kytarou a nelíčeným porozuměním těm na okrajích dokáže zanést Kristova slova do míst, kde by je člověk ani nečekal. Zastává se Ukrajiny, upozorňuje na potřeby uprchlíků z válečných oblastí, umí mluvit se studenty i bezdomovci. Je nepřehlédnutelný.

Punc autenticity tomu dává Heryánova plachost, kterou neskrývá ani v knižním rozhovoru. Rodák z dělnického prostředí severní Moravy se vypracoval v jednu z nejvýraznějších tváří katolické církve, ale stále se ostýchá, váhá a pochybuje. Ejhle, člověk!

Heryán dříve napsal dvě knihy čtivých duchovních úvah nazvané Exotem na této zemi a Stopařem na této zemi, ba i knižní rozhovor už poskytl - s Petrem Vaďurou mluvil, byť poněkud vysokoprahově, o své doméně, tedy biblistice. Leckdo se ale nemohl dočkat, až Heryán pohovoří také o tom, v čem je nejpřesvědčivější: o svém lidství, o hledání, omylech, o tom, jakou má rád muziku a jaké pivo.

Právě na to přichází řeč v nynější knize U Božího mlýna. Heryán se publicistovi Beránkovi skutečně otevírá, vypráví o rodičích, uvědomování si vlastního mužství, o životě na druhé straně železné opony - k údivu čtenářovu jsou přitom tyto kapitoly těmi nejméně životaschopnými. Snad proto, že autoři nechávají zaznít mnohou historku ze školních let či z fary, která nemá větší význam než ten, že se zkrátka stala.

Ne, není to prázdné tlachání jako na abiturientském večírku, ale tu heryánovskou plachou energii to postrádá. Je to zkrátka poněkud zdlouhavé a nevýznamné.

Pak se ale naštěstí rozsvítí. Beránka zajímá Bible nejen jako historický text, ale živé slovo, jako stále vroucí voda. Rozumuje, zajímá se a biblista Heryán se vzedme k fascinující odezvě. Interpretuje starozákonní texty, převrací konvence, ukazuje Krista jako pokojného buřiče.

Josef Beránek, Ladislav Heryán: U Božího Mlýna

Josef Beránek, Ladislav Heryán: U Božího Mlýna

Nakladatelství Vyšehrad 2018, 296 stran, 329 korun

Boří falešné představy o Bohu - ať už některých ateistů či pravidelných návštěvníků kostelů. A provokuje - třeba tím, když doufá, že nebude postaveno příliš mnoho moderních kostelů, nebo když vysvětluje, že nepřestal kouřit kvůli zdraví, ale proto, že to pro něj bylo drahé. Když zde Heryán přidá něco osobního, proud řeči dostane skutečný punc.

Ladislav Heryán má svůj fanklub, který sáhne po každé jeho knize. Zde se příznivci dozvědí mnohé ze zákulisí. Hlavně se ale setkají s náboženstvím, které není oddělené od života.

Slovo náboženství sem vlastně ani moc nepatří, Heryán je člověkem celostní víry, má to podobně jako vyznavači ryzích forem východních náboženství. Víra přináší pravidla, to ona dává životu směr, není to něco, co se praktikuje o nedělích, sobotách či pátcích. Spíš cosi, co dává smysl a zdůvodnění naší existenci.

Dialogy Josefa Beránka s Ladislavem Heryánem o církvi, svobodě a odpovědnosti jsou právě takové.

autor: Aleš Palán | 22. 12. 2018 16:25

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama