Helen Fielding přijede do Prahy uvést svou poslední Bridget

ČTK ČTK
7. 10. 2014 18:17
Autorka bestsellerů o Bridget Jones přijíždí na pozvání nakladatelství XYZ, které vydalo zatím poslední titul série - Bridget Jonesová: láskou šílená.
Helen Fielding.
Helen Fielding. | Foto: Profimedia

Praha - Do Prahy v listopadu přijede britská spisovatelka Helen Fielding, autorka světových bestsellerů o Bridget Jones. Českým čtenářům přijede představit svou poslední knihu, která vyšla česky na konci září - Bridget Jonesová: láskou šílená. Do Prahy přiletí 10. listopadu v pozdních večerních hodinách, 13. listopadu ráno odlétá.

Třetí díl Bridget Jonesové vypráví o hrdince, které už je 51 let, sama vychovává dvě děti, píše scénář, objevuje sociální média a všemožně se pokouší najít si partnera.

"Helen Fielding píše stále skvěle a tím, že svoji hrdinku dokonale zná, neboť stárne a zraje spolu s ní, dokáže být skutečně autentická. Znovu vás donutí se nahlas smát, budete i plakat a hlavně - budete ji milovat," vzkazuje čtenářům Petr Tychtl, programový ředitel nakladatelství XYZ.

Bridget Jonesová: láskou šílená vychází, stejně jako předchozí díly, v překladu Barbory Punge Puchalské. V Británii vyšla kniha na začátku října loňského roku. Během prvního dne se prodalo přes 47 tisíc výtisků a hned od začátku se kniha vyhoupla do Top 10 žebříčku bestsellerů podle New York Times.

Nakladatelství XYZ získalo práva na vydání knihy v jedné z největších licenčních bitev loňského roku. První díl série Deník Bridget Jones získal v roce 1997 prestižní cenu British Books Award za nejlepší knihu roku, v Česku se prodalo skoro čtvrt milionu výtisků.

Podle knihy byly natočeny divácky úspěšné filmy Deník Bridget Jonesové (2001) a jeho pokračování Bridget Jonesová - S rozumem v koncích (2004).

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy