Havlovi pomáhala vyřizovat milosti. V povídkách se teď snaží vysvětlit celý svět

Aleš Palán Aleš Palán
2. 1. 2022 17:00
Osm povídek inspirovaných cestami, rostlinami a prožitými roky. Vyprávěných bytostně uměleckým jazykem, kdy každá věta křičí: Tohle není historie nebo psychologie, tohle je literatura. Jedenaosmdesátiletá Eda Kriseová se v nedávno vydané knize Mluvící hora po několikaleté odmlce vrací jako nezaměnitelná autorka.
Eda Kriseová (na snímku z roku 2019) byla poradkyní prezidenta Václava Havla, od roku 1991 vedla hradní sekci Stížností a milostí prezidentské kanceláře..
Eda Kriseová (na snímku z roku 2019) byla poradkyní prezidenta Václava Havla, od roku 1991 vedla hradní sekci Stížností a milostí prezidentské kanceláře.. | Foto: ČTK

Bohužel asi bude namístě připomenout, kdo Kriseová je. Na začátku 90. let minulého století se její jméno vyslovovalo jedním dechem po boku prezidenta Václava Havla. Kriseová byla jeho mluvčí, poradkyní a následně šéfkou odboru Stížností a milostí prezidentské kanceláře. Mnoho lidí tehdy vnímalo Havla jako nejvyšší autoritu, která dohlédne na každou nespravedlnost - a byla to empatická a vytrvalá Kriseová, kdo vše administroval. Dostávala hory dopisů a odpovídala na ně.

Z jejího literárního díla je třeba připomenout Havlův životopis, samizdatové povídky z psychiatrie Křížová cesta kočárového kočího či rekonstrukci osamělé cesty Afrikou, kterou v závěru 19. století podnikla mladá Češka a Kriseová ji rozvinula v díle nazvaném Necestou slečny H. To už i spisovatelka a původně novinářka, za normalizace uvězněná v kleci někdejšího východního bloku a nucená pracovat mimo svůj obor, začala objevovat svět.

Afrika, Indie… tam všude stále jezdí a dívá se kolem. Podobně jako kdysi na Hradě je vnímavá a trpělivá. Jako vyschlá houba, která nasaje každou kapku, je otevřená duchovním inspiracím Východu, hledá odpověď v meditaci, ale také v kritickém rozvažování. Zůstává Evropankou, vzpomíná na absurditu žití v komunismu, ale nic tím neomlouvá, je to pro ni jen východisko k cestě dál. Minulost představuje přestupní stanici k současnosti a ta zase možnost, jak odpovědně zvolit další směr.

Byť se v povídkách Mluvící hora setkáváme s hledači a poutníky, není to laciná ezoterika, v té knize ostatně není laciného nic. Jde o hluboký ponor pod běžně přístupnou mez. Oltáříčky všelijakým bohům, kohoutí zápasy, čajové plantáže, vůně moře, to všechno vnímá Kriseová jako své průvodce. Je otevřená, umí se nadchnout i pochybovat, potkávat i opouštět. Mluvící hora je duchovní cestopis, báseň v próze, spojovník mezi generacemi.

Pravda, někdy je těch vjemů trochu moc, jako by v galerii visel jeden obraz vedle druhého a každý si chtěl zjednat pozornost na úkor ostatních. Výsledkem je okouzlení, ale provázené mírnou únavou z přehlcení. Příhodné podobenství můžeme najít i na obálce knihy. Té vévodí pollockovská malba Anny Novotné, v jejíž komplikované struktuře se název knihy, ale zejména jméno autorky a nakladatelství poněkud ztrácí.

Obal knihy Mluvící hora.
Obal knihy Mluvící hora. | Foto: Nakladatelství Práh

Kriseová je nejsilnější tam, kde se spokojí s málem. Jako třeba v povídce Léčitel, kde se nejprve setkáváme s obyčejným chlapíkem, který rukama vnímá záhadnou energii a je uznáván i doktory, abychom následně nahlédli do jeho garáže, kde na něj čekají pacienti plni hořkosti a vzteku.

Starají se hlavně o to, aby je někdo nepředběhl a uzdravení pěkně rychle odsýpalo. Jak potom jejich tělesné orgány nemají "vsáknout hořkost a tíhu života"?

Nebojme se velkých slov, Eda Kriseová se pokouší vysvětlit svět. Jistě sama dobře ví, že se to nemůže podařit, přesto jde o pokus velkolepý a dojemný. Je to psaní, které dává smysl. Jak se kdo bude chovat v čekárně, je už jeho věc.

Kniha

Eda Kriseová: Mluvící hora
Nakladatelství Práh 2021, 272 stran, 330 korun

 

Právě se děje

Další zprávy