Gowno sie pali. Poláci objevují svět bez Boha z českých knih

Ondřej Horák Ondřej Horák
16. 5. 2014 21:59
Julia Różewicz vydává v Polsku českou literaturu. Největší úspěch zaznamenala s knihou Hovno hoří od Petra Šabacha.
V katolickém Polsku vzbudil název knihy Petra Šabacha rozruch. Plakáty na knihu visely ve čtyřech největších polských městech, jedno písmeno ale muselo pryč.
V katolickém Polsku vzbudil název knihy Petra Šabacha rozruch. Plakáty na knihu visely ve čtyřech největších polských městech, jedno písmeno ale muselo pryč. | Foto: Julia Rozewicz

Praha - Polské nakladatelství Aféra se specializuje na vydávání české literatury u našich severních sousedů. Založila ho Julia Różewicz, která na pražský veletrh Svět knihy přijela už počtvrté. První knihou, kterou vydala, bylo Hovno hoří od Petra Šabacha. Konzervativní Poláky název knihy zaskočil, přesto je to její nejúspěšnější titul.

"Na Svět Knihy jezdím pravidelně od roku 2011. Je to pro mě nejen příjemná, ale i profesně důležitá akce. Mohu se tam setkat s lidmi z českého literárního světa, s nimiž průběžně spolupracuji, ale nemáme možnost se potkávat osobně," popisuje jednatřicetiletá Julia Różewicz z Vratislavi, co ji na knižní veletrh každý rok láká. "Vždy se také snažím sehnat knižní novinky a sleduji vyhlášení výsledků Ortenovy ceny," pokračuje.

Hovno vzbudilo rozruch

Julia Różewicz si nakladatelství založila v roce 2010, na začátku roku 2011 vydala svou první knihu Hovno hoří od Petra Šabacha. "Je to můj bestseller. Už jsme dělali dva dotisky a momentálně je opět vyprodáno, takže chystáme třetí," říká o nejpopulárnější Šabachově knize. Vydat ji v konzervativním Polsku byl chytrý tah, lehce kontroverzní název tam vzbudil rozruch.

Julia Różewicz.
Julia Różewicz. | Foto: Julia Różewicz

"Samotná kniha se Polákům líbí, občas se ale někteří na obálku dívají překvapeně nebo dokonce pohoršeně. Párkrát mi někdo vytknul, že podobná slova by se v literatuře vyskytovat neměla. Většinu to ale spíš baví," přibližuje Różewicz reakce polského publika. Mimo to vydala Putování mořského koně (1998), Šabachovu zatím poslední novelu Máslem dolů (2012) a postupně by chtěla vydat většinu jeho knih.

Vypozorovala nějaké paradigma, v jehož rámci Poláci vnímají českou literaturu? "Polský čtenář od českých knih zpravidla čeká zvláštní, dobrotivý ale i hořký humor. V Polsku tomu prostě říkáme český humor. Scény z obyčejného života, zdravý odstup, popření patosu a možná také svět bez Boha," popisuje Różewicz úhel, pod kterým polské čtenářstvo vidí českou literaturu.

Hrabala z trůnu nesesadíte

Pokud se zeptáte na nejslavnějšího českého autora, ani chvíli neváhá. "Přestože se snažíme Poláky upozornit na to, že v Česku je spousta skvělých autorů, tím největším je napořád Bohumil Hrabal. Krále z trůnu prostě sesadit nejde," říká o legendárním spisovateli. Za popularitu Hrabal v Polsku vděčí i filmovým adaptacím jeho děl. "Postřižiny milujeme," uzavírá Różewicz téma Hrabal.

Julia Różewicz s Emilem Haklem.
Julia Różewicz s Emilem Haklem. | Foto: Julia Różewicz

Naštěstí pro Julii Różewicz a její nakladatelství, polské publikum dobře přijímá i současnou českou literaturu. Naposledy vydala Pravidla směšného chování od Emila Hakla a Umělohmotný třípokoj Petry Hůlové, obě knihy se prodávají, pozitivní jsou i recenze a ohlasy čtenářů.

"Samozřejmě, že se vždycky najde někdo, komu se nějaká kniha nelibí, ale často je to spojené právě s tím stereotypním viděním české literatury v Polsku," vzpomíná Różewicz, jak jí čtenář vytkl, že Halkova Pravidla směšného chování jsou na českou knihu málo vtipná.

V edičním plánu jsou teď Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové a v září vyjde druhý díl úspěšné dětské knihy Lichožrouti spisovatele Pavla Šruta a ilustrátorky Galiny Miklínové.

Foto: Julia Różewicz

"Už při vydání prvního dílu mi jedna maminka psala, že slovíčko "sakra" je v knize pro děti je skandál a ostuda. U dvojky budou ty konzervativnější polské maminky zuřit, je tam alkohol a závislost na čichání zvláštní květiny, což může evokovat například čichání toluenu. Už se nemůžu dočkat," říká s lehkou ironií v hlase Julie Różewicz.

Poláci víc píšou, než čtou

Čím se mladá vydavatelka řídí při výběru knih? "Pravidelně sleduji český literární trh, čtu recenze, sleduji literární ceny ale především hodně čtu," říká Różewicz a dodává, že čte knihy prakticky každý den. "Doma už na polské knihy nemám místo, vlastně už žádné polské skoro nemám. Pořád čtu jen ty vaše, abych mohla vybrat zase něco hezkého," přibližuje, jak probíhá výběr knih.

Svět knihy 2014

iPad2 - ilustrační foto
  • Jubilejní 20. ročník knižního veletrhu Svět knihy se koná od 15. do 18. května 2014 v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti v Holešovicích.
  • K hlavním tématům programu letos patří fantasy a sci-fi nebo odraz historie v literatuře.
  • Hlavním hostem je Maďarsko a jeho literatura.

Všichni Poláci ale tak náruživí čtenáři nejsou. "Říká se, že jednu knihu ročně přečte alespoň 80 procent Čechů, v Polsku je to ale 30 procent a přes 60 procent Poláku se minulý rok do žádné knížky ani nepodívalo. Nemáme se čím chlubit," posmutněle sumarizuje Różewicz a dodává, že ji občas přijde, že se v Polsku víc píše než čte.

"Každý týden dostávám pět až deset rukopisů od polských autorů. Kdo by to všechno asi četl?" ptá se řečnicky. O to víc dokáže ocenit české publikum. "Líbí se mi, jak čeští čtenáři dokáží ocenit autory, které v Polsku vydávám. Když vidím ty dlouhé fronty na autogramiádách, je to neskutečně hezký pocit," pochvaluje si Julie atmosféru veletrhu.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy