Veletrh letos provází přísná hygienická opatření, zájem zatím není příliš velký, konstatuje agentura DPA. Více návštěvníků pořadatelé očekávají o víkendu. Zahájení provázel spor o účasti nakladatele, jenž má blízko ke krajní pravici.
Nejvýznamnější novinkou související s pandemií je omezený počet lidí. Organizátoři stanovili limit na 25 tisíc denně. Agentuře DPA řekli, že vstupenky na sobotu jsou již vyprodané a na neděli je možné lístky koupit jedině on-line. Návštěvníci musí při vstupu prokázat bezinfekčnost a v areálu mít nasazené roušky.
Už teď je tak jasné, že letošní ročník bude výrazně komornější než v posledním předpandemickém roce 2019, kdy podle stanice Deutsche Welle dorazilo okolo 300 tisíc lidí a zúčastnilo se přes 7000 vystavovatelů. Letos je tu 2000 vystavovatelů. Vloni se veletrh kvůli nemoci covid-19 konal převážně virtuálně.
Čestným hostem je letos Kanada a jednou z jejích hvězd jedenaosmdesátiletá Margaret Atwoodová, autorka populárního Příběhu služebnice i jeho pokračování nazvaného Svědectví. Osobně se však nezúčastní a projev pronese jen přes videomost. Kanada ve Frankfurtu představuje svou literaturu ve třech sekcích: jedna přibližuje tu psanou anglicky, druhá francouzsky a třetí literaturu původních obyvatel země.
Z kanadských hostů se veletrhu účastní například Dany Laferriere narozený na Haiti, Kim Thuy, který jako desetiletý emigroval z Vietnamu, inuitský literát Michel Jean, šéf časopisu Aboriginal Voices Paul Seesequasis nebo trans autorka Vivek Shraya prosazující práva LGBTQ+ komunity, vypočítává stanice Deutsche Welle.
Spisovatelka filipínského, španělského, čínského a indického původu Catherine Hernandezová, která je dnes členkou indiánského kmene Navahů a hlásí se ke queer hnutí, představí dystopický román Crosshairs. Líčí budoucnost, v níž lidé různé barvy pleti nebo příslušníci LGBTQ+ komunity končí v koncentračních táborech.
Začátek akce letos provázely debaty o účasti některých nakladatelů, kteří podle německého tisku mají blízko ke krajní pravici a neonacistickému hnutí. Z tohoto důvodu účast ve Frankfurtu odřekla devětatřicetiletá spisovatelka a aktivistka Jasmina Kuhnkeová.
Na veletrhu měla představit svůj román Schwarzes Herz (Černé srdce), ve kterém líčí mimo jiné rasistické ústrky, jež zažila při dospívání v západním Německu. Na Twitteru vysvětlila, že bude akci bojkotovat.
Hned vedle místa, kde měla besedovat, se nachází stánek Philipa Steina, třicetiletého šéfa drážďanského nakladatelství Jungeuropa a nacionalistické sítě Ein Prozent für Unser Land (Jedno procento pro naši zemi), která má zablokované účty na Facebooku, Instagramu i YouTube.
Stein dříve přímo vyzval k deportaci Kuhnkeové z Německa, připomíná deník Washington Post. "Lze tedy očekávat, že kromě něj a autorů jeho vydavatelství se veletrhu zúčastní další lidé z krajní pravice, což pro mě osobně představuje nebezpečí," vysvětlila spisovatelka, která je snědé barvy pleti a senegalského i chorvatského původu. Někteří členové krajní pravice jí opakovaně vyhrožovali on-line, dokonce zveřejnili, kde bydlí.
Und wem das Statement im Thread zu unübersichtlich ist, hier ein Foto meines Statements zur @Book_Fair pic.twitter.com/h3zSqyP6Bv
— Quattromilf (@ebonyplusirony) October 18, 2021
"Pokud neporušují zákon, mají mít možnost se zúčastnit debaty na veletrhu," reagoval ředitel veletrhu Jürgen Boos a dodal, že neúčast Kuhnkeové ho mrzí. Důležitější je pro něj ale zachovat svobodu slova. V minulosti Boos argumentoval tím, že pokud se nějaký problém pokusíme vyzmizíkovat, neznamená to, že zmizí. Frankfurtský veletrh opakovaně čelí kritice za to, že poskytuje prostor krajní pravici.
"Na veletrhu mohou vystavovat i nakladatelé, se kterými nesouhlasíme, pokud dodržují zákon. To je podmínka ke svobodné výměně myšlenek v demokracii a k tomu, aby se podobná akce vůbec mohla konat," říká Jürgen Boos. Podpořil jej i šéf německého Svazu knihkupců a nakladatelů Heinrich Riethmüller. "Pokud bereme svobodu slova vážně, musíme ji dopřát i těm, jejichž hodnoty a názory nesdílíme, ba je považujeme za nebezpečné," uvedl.
Kuhnkeovou následně podpořili další tři spisovatelé Nikeata Thompsonová, Annabelle Mandengová a Riccardo Simonetti, kteří oznámili, že budou letošní ročník bojkotovat.
Partnerství s pořadateli kvůli kauze přerušila i restaurace Das Herz von Frankfurt a solidaritu s Kuhnkeovou vyslovilo místní Vzdělávací centrum Anne Frankové.
O pozici čestného hosta Frankfurtského knižního veletrhu chce pro roky 2025 nebo 2026 usilovat Česká republika. Stát zájem deklaroval tento týden, podpisem to stvrdil dosluhující ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Závaznou přihlášku Česko odevzdá v červnu příštího roku, v létě 2022 německá strana rozhodne. Česko chce účastí ve Frankfurtu navázat na svou předloňskou prezentaci na jarním knižním veletrhu v Lipsku.
Ve Frankfurtu má Česko letos stánek, který nabízí současnou prózu, poezii, komiks, literaturu pro děti a mládež i esejistiku. Osobně tu nové překlady do němčiny představí spisovatelé Marek Toman a Viktorie Hanišová.
"Je to pro nás jedinečná příležitost. Pokud budeme vybráni, otevřou se pro současné české spisovatele a spisovatelky, a vůbec pro celý zdejší knižní a nakladatelský byznys, opravdu široké možnosti. Česká literatura má šanci stát se znovu světovou značkou," míní ministr Zaorálek.
Prezentace ve formátu čestné země na frankfurtském veletrhu by pro českou literaturu byla jednou z nejdůležitějších událostí po roce 1989. Frankfurtský veletrh patří k největším na světě a hlavnímu hostu je věnována celosvětová pozornost jak v čase veletrhu, tak před akcí i po ní, argumentuje ministerstvo.
Přípravou české prezentace na čtyřech mezinárodních knižních veletrzích v Lipsku, Boloni, Londýně a Frankfurtu nad Mohanem ministerstvo kultury pověřilo Moravskou zemskou knihovnu v Brně.
Frankfurtský knižní veletrh je jedním z největších na světě. Od roku 1976 má pokaždé jiného čestného hosta, který návštěvníkům představuje svůj knižní trh, literaturu a kulturu. Pořadatelé jsou též zodpovědní za účast německých vydavatelů na jiných mezinárodních knižních veletrzích.
