Podpořte Hongkong. Frankfurtský knižní veletrh řeší lidská práva, klima i Nobelovku

ČTK Kultura AFP, ČTK, Kultura
18. 10. 2019 16:31
Čínský spisovatel Liao I-wu a hongkongský knihkupec Lam Wing-kee vyzvali Evropu, aby výrazněji podpořila protivládní demonstrace v Hongkongu. Stalo se tak na právě zahájeném Frankfurtském knižním veletrhu, který na toto téma uspořádal symbolický happening, píše agentura AFP.
Frankfurtský knižní veletrh vloni navštívilo 285 tisíc lidí.
Frankfurtský knižní veletrh vloni navštívilo 285 tisíc lidí. | Foto: Reuters

"Musíme spolupracovat s evropskými zeměmi, musíme udělat vše pro to, abychom zachovali svobodu projevu a demokracii v Hongkongu," říká také v Česku známý a vydávaný Liao I-wu. Ve Frankfurtu mu naslouchalo zhruba 200 lidí, z nichž mnozí měli nad hlavami roztažené černé deštníky.

Deštníky coby pasivní způsob odporu vůči policii se staly symbolem hongkongských protestů už v roce 2014, pro tehdejší události se dokonce vžilo označení deštníková revoluce. Nyní s deštníky operují současné protesty. Ty pro Čínu představují největší výzvu od roku 1997, kdy správu nad Hongkongem přebrala od Britů.

Uvalte sankce na Čínu

Liao I-wu je přesvědčen, že Evropa nepodporuje Hongkong dost silně. "A to samozřejmě kvůli tomu, jak se chová vládnoucí Komunistická strana Číny," dodává v Berlíně žijící čínský spisovatel, který byl po roce 1989 uvězněn za báseň o masakru protestujících na náměstí Nebeského klidu v Pekingu a dnes jsou jeho díla v Číně zakázána.

Spolu s ním na Frankfurtském knižním veletrhu vystoupil hongkongský knihkupec Lam Wing-kee. Ten letos uprchl na Tchaj-wan kvůli obavě, aby nebyl za protivládní názory vydán z Hongkongu do Číny a uvězněn. Ve Frankfurtu Lam vyzval Evropu a USA, aby zvážily uvalení sankcí na politiky a policisty, kteří při potlačování demonstrací porušují lidská práva.

Snímek z Frankfurtského knižního veletrhu.
Snímek z Frankfurtského knižního veletrhu. | Foto: Reuters

"Pokud je omezíte, pokud jim znemožníte přijet do vaší země nebo v ní investovat, hodně tím Hongkongu pomůžete," pravil Lam, který byl jedním z pěti hongkongských knihkupců prodávajících tituly kritické vůči čínským představitelům. Roku 2015 Lam, stejně jako jeho čtyři zbývající kolegové zmizel, o několik měsíců později se zjistilo, že byl unesen do Číny a uvězněn.

V roce 2016 se Lam dostal na svobodu. Jeho kolega Kuej Min-chaj, v Číně narozený švédský občan, je však na neznámém místě zadržován dodnes. Organizátoři Frankfurtského knižního veletrhu se nyní přimluvili za Kuejovo propuštění a přečetli dopis jeho dcery. "Už jsou to čtyři dlouhé roky a já jsem vyčerpaná," vzkázala ze Švédska žena, která je přesvědčená, že čínská vláda proti ní vede kampaň.

Frankfurtský veletrh se za osvobození knihkupce, který se například podílel na knize o milostném životě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, přimlouvá od roku 2016, na jeho podporu uspořádal několik akcí pod hashtagem #FreeGuiMinhai. Německo se mezitím stalo novým domovem mnoha čínských a hongkongských disidentů, připomíná agentura AFP.

Podle ní německý ministr zahraničí Heiko Maas minulý měsíc pobouřil Peking, když se sešel s hongkongským aktivistou a jedním z vůdců demonstrací Joshuou Wongem. Kancléřka Angela Merkelová zase při poslední návštěvě Pekingu mluvila o nutnosti hájit lidská práva hongkongských občanů.

"V době, kdy svět vře, potřebujeme autory, kteří vzdorují, kteří upozorňují na zneužívání moci a kteří se nebojí riskovat," vysvětluje prezident Frankfurtského knižního veletrhu Juergen Boos, proč se politická akce stala součástí knižního svátku.

Snižování emisí

Podle agentury AFP se letošní ročník Frankfurtského knižního veletrhu kromě politiky nese též ve znamení ekologie. Vystoupí na něm například třiadvacetiletá německá aktivistka za klima Luisa Neubauerová, pro nízký věk občas přirovnávaná ke Švédce Gretě Thunbergové.

Snímek z Frankfurtského knižního veletrhu.
Snímek z Frankfurtského knižního veletrhu. | Foto: Reuters

Mladá Němka je známá tím, že mluví rychle, rozvážně a vše, co říká, má vždy podložené čísly, charakterizuje ji AFP. Na frankfurtském veletrhu bude Neubauerová diskutovat s německým politikem o uhelných dolech a představí svou knihu o klimatické krizi. "Když se podíváte, co se děje s naším ekosystémem, samozřejmě je to děsivé. Otázka je, co s tím. Možná potřebujeme rebelii nebo revoluci," navrhuje Neubauerová.

Na situaci okolo klimatu začínají reagovat také vydavatelé knih, včetně těch pro děti. Podle údajů společnosti Nielsen Book Research za letošních prvních devět měsíců ve Velké Británii a Indii více než dvojnásobně vzrostly prodeje knih o ekologii určené dětem. Trend je patrný také na německém trhu.

"Děti viděly obrázky hladovějících polárních medvědů a na vlastní kůži cítily dopady klimatické změny při nedávných vlnách veder," vysvětluje Ralf Schweikart, německý literární kritik věnující se dětské literatuře.

Podle něj budou letos ve Frankfurtu zvlášť populární knihy, které dětem radí, jak používat co nejméně plastů - například v publikaci spisovatelky Dely Kienleové se dočtou, že je lepší dávat si zmrzlinu v kornoutu než v plastové misce a že narozeninové oslavy pro kamarády lze pořádat i bez balonků.

K ekologii se hlásí také organizátoři veletrhu, který o víkendu navštíví odhadem 280 tisíc lidí. Podle AFP akce už teď částečně využívá obnovitelné elektřiny a příští rok by měla přejít výhradně na ni. Ročně tím životnímu prostředí ulehčí o 19 tisíc tun emisí oxidu uhličitého. Letos už recyklovatelné materiály používá většina vystavovatelů.

"Povzbuzujeme je, aby redukovali odpad, a například nabízíme brčka z žitné slámy," poznamenává ředitel akce Juergen Boos.

Autocenzura v Polsku

Jedním z nejsledovanějších hostů Frankfurtského knižního veletrhu je letos polská spisovatelka Olga Tokarczuková, čerstvá držitelka Nobelovy ceny za literaturu. Kritička vládnoucí strany Právo a spravedlnost ve Frankfurtu řekla, že Poláci momentálně zažívají "kulturní válku" mezi pravicovou vládou a opozicí.

"V literatuře není nic jako oficiální cenzura, ale obávám se, že v Polsku začíná propukat cosi jako autocenzura," tvrdí Tokarczuková, která ve Frankfurtu hovořila prostřednictvím tlumočníka.

Olga Tokarczuková ve Frankfurtu.
Olga Tokarczuková ve Frankfurtu. | Foto: Reuters

"Jako by se spisovatelé báli říct, co si doopravdy myslí, protože mají strach z politických následků. Mohu jen doufat, že se to tímhle směrem nebude vyvíjet i dál," říká spisovatelka, podle níž měli Poláci v nedávných parlamentních volbách na výběr mezi "demokracií a autoritářstvím".

Tokarczuková ve Frankfurtu přiznala, že ji vítězství Práva a spravedlnosti "opravdu nenadchlo". Na druhou stranu ocenila, že se do parlamentu za jiné strany dostalo více neznámých mladších tváří.

"Také mě moc těší, že v parlamentu poprvé zasedne uskupení Levice a Strana zelených. V dalších čtyřech letech se situace začne měnit," doufá autorka, která Nobelovu cenu za literaturu obdržela minulý čtvrtek spolu s rakouským laureátem Peterem Handkem. Ten je kritizován za své prosrbské postoje, několik politiků i organizací ho dokonce vyzvalo, aby cenu nepřijal.

Tokarczuková se k Handkemu ve Frankfurtu nechtěla vyjadřovat. "Neměla jsem dost času, abych to sledovala," omluvila se.

Kromě Olgy Tokarczukové na Frankfurtském knižním veletrhu, který potrvá do neděle, účinkují Margaret Atwoodová, Colson Whitehead nebo Ken Follett. Čestným hostem je Norsko, odkud přijíždí zhruba stočlenná delegace. Jsou v ní autor detektivních románů Jo Nesbø, dále Maja Lunde, která napsala bestseller Historie včel, nebo romanopisec Karl Ove Knausgård, kterého proslavila šestidílná autobiografická řada Můj boj.

Frankfurtský knižní veletrh, jenž je největší akcí svého druhu na světě a vloni ho navštívilo 285 tisíc lidí, letos věnuje zvláštní pozornost audioknihám a podcastům. Akce se účastní 109 zemí včetně České republiky, jejíž prezentaci připravila Moravská zemská knihovna v Brně.

Na českém stánku Němci najdou překlady nových českých děl Anny Cima, Davida Böhma, Markéty Pilátové či Marka Tomana. Mohou besedovat se spisovatelkami Dorou Kaprálovou a Viktorií Hanišovou, podívat se na fotografickou výstavu o Václavu Havlovi nebo debatovat o třicátém výročí sametové revoluce s literátkou Radkou Denemarkovou či ředitelem Knihovny Václava Havla Michaelem Žantovským.

Snímek z letošního Frankfurtského knižního veletrhu.
Snímek z letošního Frankfurtského knižního veletrhu. | Foto: Reuters

Stanišić kritizoval Handkeho

Již v předvečer veletrhu byla také tradičně udělena Německá knižní cena, kterou získal německy píšící spisovatel původem z Bosny a Hercegoviny Saša Stanišić za román Herkunft (Původ). Vybrala ho sedmičlenná porota.

Cenu od roku 2005 uděluje Burzovní spolek německého knižního obchodu, laureát získává odměnu 25 tisíc eur, což je přes 645 tisíc korun.

V oceněném románu Stanišić vypráví o své babičce, která pomalu ztrácí paměť, i útěku rodiny z válkou sužované Bosny do Německa. Zabývá se otázkou, jakou roli v životě člověka hraje původ. Autor podle poroty "prokazuje velkou fantazii a vzpírá se chronologii, realismu a formální jednoznačnosti". Ke konci pak čtenáři umožňuje rozhodnout, jak bude příběh dál pokračovat.

Už Stanišićova prvotina z roku 2006, román Jak voják opravuje gramofon, byla přeložena do desítek jazyků včetně češtiny. V Česku vyšel Stanišićovi také román Noc před oslavou, který v roce 2014 získal Cenu Lipského knižního veletrhu.

Jedenačtyřicetiletý Stanišić děkovné řeči ve Frankfurtu využil k ostré kritice Petera Handkeho.

Stanišić prohlásil, že mu udělení Nobelovy ceny Handkemu zkazilo radost z vlastní německé ceny. "Měl jsem štěstí, že jsem unikl tomu, co Peter Handke ve svých textech nepopisuje," řekl prozaik, který do Německa uprchl v roce 1992. "Za to, že tady dnes mohu před vámi stát, vděčím skutečnosti, s níž se tento člověk neobeznámil," prohlásil Stanišić.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy