Francouze opět rozděluje Céline. Nakladatelství Gallimard chce publikovat jeho antisemitské pamflety

Kultura Kultura
8. 1. 2018 15:26
Ve Francii vzbudilo rozruch plánované vydání antisemitských pamfletů uznávaného moderního romanopisce Louise-Ferdinanda Célina. Jak píše agentura AFP, pro publikaci textů, k níž by došlo poprvé od roku 1945, se nedávno vyslovil také premiér Édouard Philippe.
Céline roku 1932 získal Renaudotovu cenu za román Cesta do hlubin noci.
Céline roku 1932 získal Renaudotovu cenu za román Cesta do hlubin noci. | Foto: Bibliothèque nationale de France

Tři protižidovské texty francouzského spisovatele Louise-Ferdinanda Célina, které napsal ve 30. letech minulého století a v nichž volal po vyhlazení Židů, mají být součástí chystaného tisícistránkového svazku Polemické texty, který chce v květnu na pulty poslat renomované nakladatelství Gallimard.

Mnozí ale soudí, že antisemitské pamflety zvané Bagately k masakru, Škola mrtvol a Z ostudy kabát by měly být spíše zakázány. 

"Nechceme voyeurismus ani nostalgii"

Například oceňovaný francouzský právník a bojovník za práva Židů deportovaných během druhé světové války Serge Klarsfeld, jenž se jako dítě kdysi sám skrýval před nacisty, po Gallimardu žádá, aby od vydání textů upustil. Jinak prý nakladatelství zažaluje. Podle něj Céline ovlivnil "celou generaci kolaborantů, kteří posílali francouzské Židy na smrt".

Jiní kritici se zase domnívají, že pokud pamflety vydá známé nakladatelství, jako je Gallimard, v době rostoucího antisemitismu tím texty znovu nabudou na významu. Čtyři historici ve společném sloupku pro časopis Nouvel Obs vyjádřili obavu, že doprovodné texty k pamfletům nebudou dostatečně konzultovány a že jejich vydání představuje "v nejlepším případě voyeurismus, v nejhorším nostalgii".

Profesor literatury Henri Godard naopak míní, že jestliže se pamflety zametou pod koberec, vznikne tím nezdravá situace. Podle Godarda je lepší, aby byly texty s náležitým komentářem k dispozici čtenářům.

Do diskuse se zapojil i předseda vlády Édouard Philippe. Minulý týden řekl, že podle něj by pamflety vyjít měly, budou-li zasazeny do kontextu a opatřeny vysvětlujícím komentářem.

"Nebojím se jejich vydání, jen musí být správně doplněny," uvedl premiér v rozhovoru s francouzským nedělníkem Le Journal du dimanche. "Existují dobré důvody, proč by člověk měl tímto autorem opovrhovat, přesto nelze pominout jeho ústřední postavení ve francouzské literatuře," zdůraznil Philippe.

S vydáním pamfletů souhlasila i Célinova žena

Lékař a spisovatel Céline, jehož nejvíce proslavil debutový román z 30. let zvaný Cesta do hlubin noci, patří k nejznámějším a nejkontroverznějším moderním francouzským literátům.

Spisovatel ze země uprchl v obavě z obvinění z kolaborace roku 1944 po vylodění Spojenců v Normandii, později byl v nepřítomnosti odsouzen k propadnutí poloviny majetku. Spravedlnost jej zastihla v Dánsku, kde strávil rok ve vazbě.

Nakonec se k pamfletům přestal hlásit, v dopisu z roku 1948 se dokonce vyznal z toho, že si Židy znovu oblíbil.

Pamflety naposledy vyšly roku 1945. Vdova po spisovateli, které je nyní sto pět let, manželovo přání texty nevydávat dlouho ctila, nedávno však s publikací souhlasila. Přestože od jeho smrti brzy uplyne šedesát let, Louis-Ferdinand Céline tak nadále rozděluje čtenáře a přijetí jeho díla zůstává rozporuplné.

S Célinovými texty i osobností se pravidelně setkávají také Češi, již ve 30. letech jeho román Cesta do hlubin noci jako vůbec první do cizího jazyka přeložil Jaroslav Zaorálek. Do debaty o Célinově próze se následně zapojili Karel Čapek či Ferdinand Peroutka.

V posledních desítkách let se autorovi v Česku věnuje Anna Kareninová. Právě v jejím překladu brněnské nakladatelství Atlantis před několika lety naposledy vydalo Célinovu dvoudílnou knihu Féerie pro jindy.

Kareninová rovněž sepsala svazek Céline v Čechách, v němž se zabývá autorovou návštěvou Prahy, tuzemským ohlasem jeho děl či korespondencí s překladatelem Zaorálkem, uloženou v Památníku národního písemnictví.

Festival francouzského filmu tu předloni uvedl životopisný snímek, v němž spisovatele ztvárnil Denis Lavant. Pražské divadlo Studio Hrdinů pak mělo v repertoáru jedinou Célinovu divadelní hru Církev v hlavní roli s Karlem Dobrým, jenž byl za výkon nominován na Cenu Alfréda Radoka.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy