Jako jeden z prvních dal hlas Arabovi. Česky vyšel román úspěšného Izraelce Neva

Hana Ulmanová Hana Ulmanová
28. 12. 2021 12:00
Izraelský prozaik Eškol Nevo je sice vnukem třetího tamního premiéra Leviho Eškola a také byl po něm pojmenován, nicméně hrdinský étos generace zakladatelů státu a velkolepé příběhy kolektivu od něj nečekejme. Soustředí se spíš na současné problémy své země, které zachycuje hlubokými ponory do nitra postav.
Spisovatel Eškol Nevo (na snímku z roku 2013) je vnukem třetího izraelského premiéra.
Spisovatel Eškol Nevo (na snímku z roku 2013) je vnukem třetího izraelského premiéra. | Foto: ČTK/DPA

Pomáhá tomu fakt, že oba jeho rodiče i řada přátel jsou psychologové. A nové trendy v tomto oboru padesátiletý Nevo alespoň zpovzdálí sleduje dál, třebaže spisovatelem a učitelem tvůrčího psaní na plný úvazek je od roku 2004, kdy vydal románový debut Čtyři domovy a stesk. Ten teď v českém překladu Sáry Foitové zveřejnilo nakladatelství Pistorius & Olšanská.

Jednoho z nejúspěšnějších izraelských autorů dneška Neva už Češi znají poměrně dobře. Loni mu vyšla zdařilá postmoderní hříčka Poslední interview, formálně vynalézavě uchopený zápas s identitou až obsesivně píšícího umělce, který je zároveň manželem a otcem. A ještě o rok dřív Garamond publikoval Tři patra, což byly tři volně propojené povídky o sousedech ve třípatrovém domě na středostavovském předměstí Tel Avivu, které drtí samota.

Právě ke Třem patrům mají docela blízko nyní vydané Čtyři domovy a stesk, které se v autorově vlasti často ocitají na seznamech doporučené četby pro střední školy. Přeloženy byly už i do arabštiny. I ony se točí kolem dilemat moderních izraelských rodin, jež se snaží najít recept na ideální manželství a zároveň vychovat z dětí dobré občany i dobré lidi. I tento román je založen na postřehu, že v Izraeli nejsou jasně vytyčené hranice soukromí a sousedé hodně zblízka pozorují osobní životy bližních.

Odpíchneme-li se od názvu: první domov, do něhož nahlížíme, se nachází v Judských horách v Kastelu, zhruba na půl cesty mezi Jeruzalémem a Tel Avivem, kde kdysi stála arabská vesnice. Domácnost tu buduje dvojice, která spolu bydlet teprve zkouší: vysokoškolští studenti Amir a Noa. Jen tenká stěna, propouštějící jak pachy, tak zvuky, odděluje jejich malý byt od domácích: dvou zhruba stejně starých židů původem z iráckého Kurdistánu se dvěma malými dětmi. Sousedé odnaproti také měli dvě děti, ale starší syn Gidi padnul v armádě, a mladšího Jotama proto žalem zničení rodiče zanedbávají. A ten čtvrtý domov je, nebo přesněji býval, arabský.

Na povrchu se může zdát, že domácnosti nic nespojuje, ovšem opak je pravdou. Kniha se odehrává těsně po atentátu na izraelského premiéra Jicchaka Rabina v roce 1995, kdy se tamní společnosti po možná až přehnaných očekáváních z mírových jednání opět zmocnil pesimismus, posléze ještě umocněný dalším kolem teroristických sebevražedných útoků. Což mělo dopad, jak Nevo opakovaně zdůrazňuje v rozhovorech, i na každodenní život.

Po někom nebo po něčem je smutno všem hrdinům románu bez výjimky a okolo stesku se točí i projekt Noy, která studuje fotografii. Až existenciální úzkost zase svírá jejího partnera Amira, který jako začínající psycholog dobrovolničí ve stacionáři poskytujícím dočasné útočiště duševně narušeným jedincům, což ho vyčerpává - vykořeněný mladík si chtěl konečně najít městečko nebo dům, který by mohl označit slovem domov. Mimochodem sám spisovatel se jako syn dvou akademiků musel často stěhovat: než dosáhnul osmnácti, žil na zhruba tuctu různých míst a Amir je zčásti jeho alter ego.

Smutno je i Amirově nejlepšímu kamarádovi Modimu, který si po povinné vojenské službě dopřává cest po Jižní Americe, kde mimo jiné narazí na Češku Ninu - ovšem dobrodružstvím navzdory se mu stýská po přátelích, rodině a vůbec Izraeli.

Z takzvaných velkých dějin tu přitom rezonuje zejména nejrůznějšími traumaty zatížený vztah k arabské menšině: od někdejších válek a následného vyhánění až po nynější nelehké soužití. Přičemž Nevo tu jako jeden z prvních izraelských autorů nechává zaznít i hlas postaršího arabského dělníka pomáhajícího na stavbě jistěže židovského domu. Dělník na rozdíl od mladších kolegů pořád dokola neřeší rozdíly mezi arabskými a židovskými holkami, chce si ale něco vyzvednout ve svém bývalém rodinném sídle. Což ovšem, jelikož je všem vůkol podezřelý, nedopadne dobře.

Kniha však načrtává i napětí mezi židy původem z Evropy, tehdy ještě vnímanými jako intelektuální a vzdělaná elita, a židy původem z Blízkého východu. Ti nejčastěji vykonávají manuální práce jako pan domácí Moše, který řídí autobus, nebo vaří voňavá exotická jídla jako jeho manželka Sima.

Navrch jsou tu ještě rozpory mezi silně nábožensky založenými židy, kteří děkují Bohu i po skvělém sexu, a židy nábožensky vlažnými, pro něž je víra spíš něco jako vězení. A třebaže vše končí alespoň dočasně smířlivě, ne všichni protagonisté v Izraeli zůstanou.

Obal knihy Čtyři domovy a stesk.
Obal knihy Čtyři domovy a stesk. | Foto: Pistorius & Olšanská

Hladké vyprávění se plynule posouvá od jedné postavy ke druhé: všechny mluví v první osobě a občas popisují tutéž scénu včetně svých myšlenek a pocitů. Někdy je ovšem v zájmu přehlednosti přeruší vševědoucí vypravěč, který navíc místy a pro našince překvapivě hovoří v rýmované próze, což je specifická blízkovýchodní forma fungující v hebrejštině i arabštině. A mezi jednotlivými kapitolami, které jsou nazvány slokami, jsou pak jako refrén vloženy texty Amirova kamaráda Davida.

David má kapelu, s níž koncertuje; na rozdíl od autora, jenž sice původně chtěl být hudebník, ale bohužel neuměl na nic hrát. A Davidovy písně jsou, což odpovídá tématu komplementárně doplňujícímu stesk, všechny do jedné o lásce. Tu a tam se v nich mihne anglické slovo, což moudře zachovává i zdařilý český překlad Sáry Foitové, v němž se navíc objeví i nějaký ten výraz hebrejský či arabský. Buď proto, že český ekvivalent třeba v případě pokrmů neexistuje, nebo aby text při používání pozdravů, přezdívek nebo zdrobnělin zachoval emoční náboj. Ten celá kniha na rovině izraelského veřejného života i niterného lidského bytí vůbec prostě má.

Kniha

Eškol Nevo: Čtyři domovy a stesk
(Přeložil Sára Foitová)
Nakladatelství Pistorius & Olšanská 2021, 360 stran, 429 korun

 

Právě se děje

Další zprávy