


Spisovatel a scenárista Petr Jarchovský ve čtvrtek 5. února vydává svoji novou knihu. Hořce humorná novela Rodinná rada přináší příběh o dvou bratrech, jedné nemohoucí matce a světě, který se dělí i uvnitř rodiny. Ironicky zabarvený, ale hluboce soucitný pohled na současnou rodinu jako mikrokosmos rozděleného světa vychází v nakladatelství Mladá fronta.

Stárnoucí bratři Marek a Ivan se střetávají při péči o nemocnou matku. S ní otevírají staré křivdy a reflektují rozdílné politické postoje, vztah k minulosti i odlišné hodnotové žebříčky. Konflikt postupně vtahuje jejich děti i bývalé a současné partnery a eskaluje v sérii vyhrocených, tragikomických situací.
Vypravěčkou příběhu je Alena, bývalá manželka jednoho z bratrů, která se marně snaží zabránit otevřené rodinné válce. Její pohled odhaluje svět, v němž se rodiče chovají jako děti a děti jsou nuceny přebírat roli dospělých. V otázkách, které nelze vzít zpět, a v okamžicích loučení s blízkým člověkem se novela ptá, zda je ještě možné odpuštění a zda právě rodinné vazby nejsou tím nejkřehčím i nejpevnějším, co máme.

Próza Rodinná rada vychází z reálných inspiračních zdrojů a patří k nejaktuálnějším Jarchovského textům. Kniha se připravuje k filmovému zpracování v režii Jana Hřebejka.
Petr Jarchovský absolvoval FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, a od roku 1992 je jejím pedagogem. Filmy podle jeho scénářů v režii Jana Hřebejka, Ondřeje Trojana a Viktora Tauše získaly mnohá domácí i zahraniční ocenění. Spolupracoval se spisovatelem Petrem Šabachem, na základě jeho textů vytvořil scénáře k filmovému muzikálu Šakalí léta a k divácky oblíbeným hořkým komediím Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a U mě dobrý. České lvy získal za scénáře k filmům Musíme si pomáhat (snímek byl také nominován na Oscara) a Horem pádem. Čtyři filmy, ke kterým psal scénář, byly uváděny v kinodistribuci v USA.
Jeho nedávná adaptace novely Mikaëla Olliviera k animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získala Cenu poroty na prestižním festivale v Annecy. V loňském roce mu vyšla kniha Olmerka o dramatickém životním osudu zpěvačky Evy Olmerové.



Motoristé chtěli v Praze, Brně i Ostravě uspět, nakonec ale slavili jen v jednom z těchto měst. V hlavním městě jim nepomohla ani symbolická účast ministrů Petra Macinky a Borise Šťastného. Filip Turek, čestný prezident strany a jedna z nejvýraznějších tváří, jakkoliv kontroverzní, přitom do voleb tentokrát nešel. Mohlo to straně ve výsledku uškodit?



„Špatné, špatné, špatné.“ Tak znělo hodnocení člena vedení ODS, když viděl některé výsledky své strany ve volbách. A i když se šéf občanských demokratů Martin Kupka snažil před novináři hledat pozitiva a „prodávat“ dobré výsledky, bylo v centrále strany o volební sobotě zřejmé, že spokojenost rozhodně nepanuje. Podle straníků je tak na čase promluvit do duše neúspěšným kolegům.



Moskvu pobouřil nedávný projev nizozemské ministryně obrany. Ta při jednání v parlamentu uvedla, že Rusko už není pouze „agresorem“, ale je „nepřítelem“. Ruské velvyslanectví v Nizozemsku ostře reagovalo prohlášením, že její slova překročila „všechny myslitelné meze přijatelnosti“. Moskva je podle něj bere velmi vážně a považuje je za „projev touhy vyprovokovat ozbrojený konflikt“.



Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vyrazil do Moskvy obhlédnout supermarkety, v nichž nově působí v dozorčí radě. Nakonec ale zamířil i na oslavu narozenin Vladimira Putina. Kreml tvrdí, že se ruský prezident o návštěvě svého „starého přítele“ dozvěděl až z médií. Schröder přitom patří k nejvýraznějším západním politikům, kteří ani po ruské invazi na Ukrajinu nepřerušili vazby na Moskvu.



Mohl by to být nález, který po více než 350 letech odhalí, kde skončil slavný mušketýr d’Artagnan. Kostra objevená letos na jaře v nizozemském Maastrichtu odpovídá některým indiciím. Jenže s každou další analýzou se jistota vytrácí. Kdo tedy leží v hrobě, který může ukrývat jednu z nejslavnějších postav francouzských dějin?