Dánský spisovatel Peter Høeg v Praze: Ke slečně Smille se už nehlásí, raději mluví o moři a lodích

Dánský spisovatel a autor bestselleru Cit slečny Smilly pro sníh Peter Hoeg v Praze.
Dánský spisovatel Peter Hoeg čte a podepisuje své knihy na diskusi v Uměleckoprůmyslovém museu. V sále pro 200 lidí bylo narváno, zájemci, na které se nedostaly židle, stáli.
Foto: Jakub Plíhal
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
15. 2. 2018 8:21
Autor slavného románu Cit slečny Smilly pro sníh, šedesátiletý Peter Høeg, se na veřejné pražské debatě v Uměleckoprůmyslovém museu poprvé setkal s českými čtenáři. Vyprávěl o svých třech zásadách, plavbě po moři a také o tom, proč píše rukou a nikdy se nevrací ke knihám, které dal dohromady jako mladý.

Pár týdnů předtím, než vyjde český překlad jeho dosud posledního románu nazvaný Susanin efekt, přijel Peter Høeg do Prahy.

První setkání spisovatele s českými čtenáři nemohlo vypadat lépe. Ještě než v úterý večer veřejná diskuse v Uměleckoprůmyslovém museu začala, přidávali pořadatelé v sále pro dvě stě lidí další židle a stejně se ještě stálo. Diváci často tleskali a po skončení stáli dlouhou frontu na podpis.

Večer moderoval překladatel Robert Novotný, jenž má Høega pod kůží: do češtiny převedl pět z jeho knih včetně nejslavnějšího románu Cit slečny Smilly pro sníh. Novotného otázky byly trefné a přímočaré jako ledoborec vlamující se do zamrzlých vod Grónska v jedné z ukázek, jež během večera zazněly - úryvky z knih četl herec Ivan Řezáč.

"Je velkým uměním přenést celé universum z jednoho jazyka do druhého. Google nikdy nebude schopný převádět literaturu," složil spisovatel hold svému překladateli a medové přivítání měl i pro pražské posluchače. "Praha je nejkrásnější hlavní město, jaké jsem kdy navštívil," prohlásil autor, který je pověstný pečlivým výběrem míst svých návštěv.

"Když mi vyšla první kniha, poznal jsem rizika veřejného působení. Rozhodl jsem se, že se tím proudem, který je patrný v západním světě, nenechám vtáhnout," říká spisovatel, jenž se prý nikdy nechtěl stát kočující atrakcí na veřejných čteních.

Na začátku kariéry proto sám sobě dal tři podmínky, které se mu prý dodnes daří dodržovat: Být co nejvíc se svými dětmi a svou partnerkou, nedopustit, aby musel psát pod tlakem a ve stresu, a nenechat si vzít čas na meditaci. "Musíte uznat, že s takovými podmínkami jsem nemohl moc cestovat, hlavně dříve, když jsme měli malé děti. Máme čtyři," prozradil Høeg.

Ukázal se také jako vlastenec s kritickým přístupem. "Jsem šťastný, že jsem se narodil v Dánsku. Je to mladá, blahobytná a rozmazlená demokracie. Nemá válečnou historii, za posledních tři sta let se tam neválčilo, i okupace za II. světové války byla mírná. Utrpení, které je zakořeněno do české historie, to v Dánsku nemáme. Rizikem je ale rozmazlenost. Musíme se hlídat, abychom se nestali vůči okolí nepřístupní."

Když přišla řada na ukázky z románu Cit slečny Smilly pro sníh, který poprvé vyšel v roce 1992, autor poprosil obecenstvo o shovívavost. "Nevýhodou spisovatele je, že ho každý může konfrontovat s tím, co udělal před třiceti lety. Zkuste si představit, že by někdo vytáhl to, co jste vytvořili vy. Už to zrezivělo, že?"

Slečnu Smillu psal v pětatřiceti, kdy se prý stále ještě učil. Jeho omluvy jsou překvapivé, vždyť detektivka o vědkyni inuitského původu, která pátrá po důvodech smrti malého chlapce a přitom se dotýká i komplikovaného vztahu mezi dánskou civilizací a grónskou kulturou, vyšel ve čtyřiatřiceti jazycích a ve více než dvaceti milionech výtisků.

"Nikdy nesahám po knihách, které jsem psal mladý," uzavírá spisovatel a raději se pouští do jiného tématu, kterým je mořeplavectví. "V Dánsku je patnáct ostrovů, když počítáme i ty nejmenší, takže většina Dánů vyrůstala v intenzivním vztahu k moři. Také jsem trávil čas na jole, tedy plachetnici, a v pětadvaceti jsem se naučil sám plavit," říká spisovatel, jejž očividně vyprávění o námořnictví baví.  

"Na moři se člověk cítí být blízko vesmíru. Jeden den je jako druhý, jen počasí se mění a vidět jsou pouze vlny, delfíni, ptáci. Takoví, co létají až pět tisíc kilometrů od pevniny. Někdy se na plachetnici zastaví, dáme jim chleba a vodu - díky tomu na moři přežijí - a oni zas odletí. Na moři je jasné, že se Země otáčí, to je ve městě jen vzdálená představa. Ale na plachetnici se člověk řídí podle hvězd a nemůže si nevšimnout, jak se posouvají. Tedy aspoň já ještě nevyrůstal s GPS," vrací na zem své námořnické snění Høeg.

Na otázku, jak se cítí, když někdy píše v ženské osobě, odpovídá, že knihy, stejně jako všecko v životě podstatné, jsou iracionální. Také nápad psát v ženské osobě prý přichází sám. "Teprve zpětně si to zdůvodňuji. Ale v každém muži je kousek ženy a naopak, takže je to asi způsob, jak se žena ve mně vyjadřuje."

Peter Høeg 

Peter Hoeg čte v Praze ze své knihy
  • Narodil se v roce 1957 v Kodani
  • Vystudoval literaturu na Kodaňské univerzitě, prošel různými povoláními 
  • První román Představy o dvacátém století mu vyšel v roce 1988. V České republice ho proslavila hlavně knihy Cit slečny Smilly pro sníh z roku 1992. 
  • Česky mu naposledy vyšla dětská knížka Děti chovatelů slonů (2010), nyní se chystá román Susanin efekt.

Dánský spisovatel prý svou inspiraci nehledá v četbě nebo v jiných kulturních podnětech. "Chystám se tak, že si sednu na pohovku a nechávám v hlavě běhat věty. Moje tvorba je spojená s meditací. Když píšu, polovina mého vědomí se upírá k papíru a druhá naslouchá, odkud vyvěrá inspirace," popisuje autor, který své často velmi objemné knihy píše ručně.

"Psaní je pro mě tělesnou věcí, není to jen proces v hlavě. Líbí se mi mé písmo, líbí se mi, když se tužka dotýká papíru. Myslím, že to tak má hodně umělců. Jeden významný houslista mi říkal, že když se mu hraní daří, cítí proudění po páteři."

Když Peter Høeg píše, prý zůstává v ústraní. "Mojí pracovnou je malý domeček s okny otočenými k moři. Když pracuji, mám jen malý kontakt se světem. Vlastně už vůbec moc nečtu. Dozvěděl jsem se, že někteří skladatelé také poslouchají cizí hudbu jen velmi málo. I když do čtyřicítky jsem četl hodně," prohlásil autor, kterému bude v květnu jednašedesát let.

S pražskými čtenáři se rozloučil indickým příslovím, podle nějž pojmenoval i svou jedinou dětskou knihu Děti chovatelů slonů. "V Indii se říká, že chcete-li se přátelit s chovatelem slonů, musíte mít hodně místa i pro slona."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Nejméně dva mrtvé a až 20 zraněných si vyžádaly výbuchy bomb v afghánském Dželálábádu. Tamní oblast je považována za baštu Islámského státu.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty, kteří byli schováni v autě

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty z Turecka, které převážel rumunský řidič schované v autě. Dva migranti byli nezletilí. Novináře o tom dnes informovala policejní mluvčí z Vysočiny Dana Čírtková. Dodala, že auto zadrželi na 111. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu.

Migranti se pohybovali podle Čírtkové po území EU bez platných dokladů. Při výslechu uvedli, že cestovali z Turecka letecky do Srbska, poté v nákladovém prostoru nákladního vozidla jeli do Bulharska a dále do Rumunska. Zde nastoupili do dodávky, kterou řídil občan Rumunska. S ním jeli do Maďarska, odtud přes Slovensko do České republiky. Jejich cílovými státy podle policie měly být Německo a Francie.

„Po provedení všech úkonů správního řízení byli dva šestnáctiletí mladíci na základě předběžného opatření okresního soudu ve čtvrtek 16. září umístěni do zařízení pro cizince v Praze. S dospělým cizincem jsme zahájili správní řízení ve věci ukončení přechodného pobytu a poté mu udělili výjezdní příkaz,“ uvedl vedoucí odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina Oldřich Chaloupka.

Řidiče dodávky policisté podezírají z přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Muž je stíhán na svobodě a v případě prokázání viny mu hrozí až dvouleté vězení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Národní pouť k výročí sv. Ludmily pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku dnes pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé v Moravy, někteří byli v krojích.

Starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila Martin Hrdlička při zahájení mše řekl, že čeští historici a genealogové zjistili, že je kardinál Schönborn přímým potomkem svaté Ludmily. "Proto jsme připravili certifikát, který tuto skutečnost dokládá," dodal Hrdlička.

Schönborn se narodil na zámku Skalka, v roce 1945 byla jeho rodina vysídlena v rámci odsunu Němců, poté žila převážně v Rakousku. Papežský legát je jmenovaný přímo papežem při mimořádných příležitostech. Schönborn také v Tetíně vyřídil osobní pozdravy od papeže Františka. V úvodní části mše se s věřícími pomodlil česky, i když nejprve zmínil, že přes své předsevzetí se česky nenaučil.

Pouť začala v pátek přivezením lebky české světice z Prahy, dnes odpoledne bude vystavena v místním kostele svaté Ludmily. Dnešní program doplní koncert, výstava i vyhlášení celosvětového srazu Ludmil a Bořivojů. Přemyslovský kníže Bořivoj byl Ludmiliným manželem.

Příběh zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava dnes připomene i prezentace poutní cesty po stopách Ludmiliných potomků nebo loutkové ztvárnění legendy o této světici. Národní pouť pokračuje i v neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy