Palestinec vyhodil do vzduchu autobus. Spisovatelka přežila a dává to zažít hrdince

Hana Ulmanová Hana Ulmanová
9. 1. 2023 16:52
Roku 2004 měla být hostem pražského Festivalu spisovatelů, ale nepřijela. Když 29. ledna zavedla v Jeruzalémě dítě do školky a vracela se domů, přímo pod bytem jejích rodičů palestinský sebevražedný útočník vyhodil do vzduchu autobus. Zemřelo 11 lidí a několik dalších včetně Cruji Šalevové utrpělo vážná zranění.
Cruja Šalevová přežila útok Palestince na autobus v Jeruzalémě z ledna 2004 (na snímku), při němž zahynulo 11 lidí a přes 50 bylo zraněno.
Cruja Šalevová přežila útok Palestince na autobus v Jeruzalémě z ledna 2004 (na snímku), při němž zahynulo 11 lidí a přes 50 bylo zraněno. | Foto: AFP / Profimedia

Autorka se pak několik měsíců léčila - a 11 let nato alespoň část zkušenosti přetavila do svého pátého románu Bolest. V citlivém překladu Lenky Bukovské ho nyní vydalo nakladatelství Práh.

Třiašedesátiletá izraelská prozaička střední generace, jež se oproti té budovatelské zabývá spíše vnitřními životy postav a hraje si s jazykem, není zdejším čtenářům neznámá. Začátkem tisíciletí tu vyšel její Milostný život, německým periodikem Spiegel spolu s prózami amerických židovských mistrů pera Saula Bellowa či Philipa Rotha řazený mezi dvacet nejlepších románů posledních čtyřiceti let - a pojednávající o vášnivé lásce, jíž propadne mladá žena ve vztahu se starším, tyranským egocentrikem.

Obdobně nakladatel charakterizuje novinku: jako silnou a odvážnou prózu o dvou velkých láskách, které si navzájem stojí v cestě. Na povrchu se to tak může zdát, Cruja Šalevová však míří hlouběji a dál.

Hrdinka Bolesti Iris stojí před volbami, jakým musí v současné západní společnosti čelit snad každá žena. V práci je sebejistá a zdravě asertivní: ze školy v chudé čtvrti vybudovala jako ředitelka jednu z nejprestižnějších, přičemž s klidem zvládá problémové děti i potomky přistěhovalců. A navíc se s vervou pouští do multikulturních vzdělávacích programů, v jejichž rámci se žáci přímo setkávají s arabskými vrstevníky.

To vše ale možná na úkor skoro dospělé dcery, s níž má protagonistka obtížný vztah - a která se odstěhuje do Tel Avivu, kde zcela bez ambicí pingluje v restauraci s barem, načež podlehne kultu vedenému svým o hodně starším šéfem.

Iris cítí vinu, že selhala: že dceru zanedbávala, nesnažila se ji pochopit. A samozřejmě ji chce zachránit. Navíc prochází ženskou verzí krize středního věku. V situaci, kdy se znovu pokouší skloubit profesní seberealizaci s rodinou a hlavně mateřstvím, se opět vynoří její první a patrně jediná láska. Nyní dvakrát rozvedený muž, jehož dvě děti žijí u svých matek - a který by tudíž za onu nabízející se druhou šanci pravděpodobně zaplatil mnohem méně.

K hrdinčiným typicky ženským emocím oscilujícím mezi touhou a obavami, nebo ještě lépe posedlostí a úzkostmi, je nicméně třeba připočíst, že žije v dnešním Izraeli, zemi potácející se "mezi katastrofami a zázraky". Nad protagonistkou se neustále vznáší přízrak násilí: občas si připomene otce, jenž roku 1973 zemřel v jomkipurské válce, nebo matku, z níž se stala "válečná vdova". Nadto má Iris také syna, jemuž hrozí vojenská služba. A navzdory jejímu pedagogickému působení je hlas ulice "čím dál extremističtější".

K citové bolesti postavy, aniž by ovšem šlo vytyčit přesnou hranici, ještě přistupuje bolest fyzická. A ta se po kratičké, leč zdrcující epizodě s palestinským sebevražedným útočníkem bez přestání vrací.

Oproti tomu, co zažila Cruja Šalevová, se Irisina románová zkušenost liší v jediném - poté, co odvedla potomky do školy, jela autem. Když však dojde na otázku příčiny a následku, tedy jestli palestinské sebevražedné útoky roztočily spirálu násilí, nebo reagovaly na zásahy izraelské armády, hrdinka i její nejbližší jako by na takové debaty rezignovali. Spíš se neshodnou, čí je vina, že osudného dne nevyrazili dřív. Nebo si zkrátka musí připustit, že jsou věci, nad nimiž nemají kontrolu.

Explicitní politický rozměr tak románu chybí, pokud ho nehledáme v detailech. Jen tak mimochodem se třeba dozvíme, že do improvizovaných bomb atentátníci kromě šroubů, hřebíků a matek přidávají jed na krysy, aby zesílili krvácení.

Autorka knihy Cruja Šalevová při návštěvě Vídně v roce 2016.
Autorka knihy Cruja Šalevová při návštěvě Vídně v roce 2016. | Foto: ČTK / APA

Po valnou většinu textu čtenář zůstává v Irisině zmučené mysli, až je to místy záměrně klaustrofobní - podobně jako ona může snadno propadnout dojmu, že je "ve své vlastní zemi egyptské". Tu a tam ale její monolog osvěží vtipná scéna či jiskřivá konverzace, například když se něco zvrtne a rodiče si navzájem vyčítají, kdo za co může ve výchově dětí. Oba přitom moc dobře vědí, že si lžou do kapsy.

Vážnou i humornou polohu textu výtečně zachycuje překlad hebraistky Lenky Bukovské - s tím, že je předem jasné, o kolik muselo být náročnější slovy uchopit titulní bolest. A je úplně jedno, zda duševní, či fyzickou, ostatně zkusme si představit třeba roztříštěnou pánev, případně tu, kterou odborníci nazývají "posttraumatickou".

Obal románu Bolest.
Obal románu Bolest. | Foto: Nakladatelství Práh

Nezáleží, zda se jedná o bolest ve vzpomínkách, noční můru, či těžce zkoušené lidské tělo. Jak zazní v jednom projevu naší ředitelky, opírajícím se o biblický příběh Josefa a jeho bratří, takovou bolest dovede zmírnit jedině "schopnost odpouštět".

V zahraničí je dnes Cruja Šalevová nejslavnější izraelská autorka: její díla byla přeložena do bezmála třiceti jazyků, přičemž nejvíc čtenářů má ve Francii, Itálii a Německu. Není divu, píše výtečně. Určitě k tomu přispělo, že pochází z literární rodiny, ostatně jejím bratrancem je také do češtiny přeložený spisovatel Meir Šalev, a magisterský titul získala v oboru biblická studia. Sama říká, že když čte Bibli, nad příběhy o žárlivosti, touze po dítěti či napětí mezi muži a ženami si uvědomuje, jak málo jsme se jako lidstvo změnili.

Na druhé straně její vytříbené prózy skvěle zachycují dilemata současných žen; k čemuž sama uvádí, že jelikož chce být dobrou matkou, mezi jednotlivými tituly dělá vždy zhruba pětiletou pauzu, zatímco muži častěji vydávají knihy ob rok. O důvod víc si přát, aby cestu k jejím dílům našli i čtenáři rodu mužského.

Kniha

Cruja Šalevová: Bolest
(Přeložila Lenka Bukovská)
Nakladatelství Práh 2022, 400 stran, 449 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy