Co když ti shoří táta? Vyšel román o smrti i politice vražedně dobývající naše životy

Děj se otevírá obrazem muže, který se upálí před budovou Poslanecké sněmovny, a zpráva o tomto činu se rychle propojí s politickým radikalismem, manipulací a veřejnou debatou, jež rozděluje společnost. Hanišová napsala román, v němž se politika stává věcí opravdu osobní, až bolestně intimní. A zároveň v něm stále rezonují i témata apolitická, jako je např. přijetí smrti někoho velmi blízkého, tvůrčí krize či proces vzniku literárního díla.

Hlavní hrdinkou je Lada, úspěšná spisovatelka, která se po otcově protestní sebevraždě ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny: truchlí po něm a zároveň se pokouší pochopit, co ho k tak extrémnímu činu dovedlo. A do této vyprávěcí linky vstupuje ještě další vrstva: Lada sama prochází tvůrčí krizí a nakladatelství od ní čeká nový rukopis. Z osobního pátrání po okolnostech otcovy smrti se tak postupně stává text uvnitř textu, v němž se rodinné trauma proměňuje v literární materiál Ladina nového románu.  

Román neusiluje o jednoduchou odpověď na otázku „proč se to stalo“, spíše zkoumá, jak snadno může do intimního prostoru proniknout politická nenávist, jak se z frustrace a osamělosti stává živná půda pro radikální postoje a jak se současný veřejný diskurz propisuje do rodinných vztahů. Hanišová tím navazuje na svůj dosavadní zájem o nekomfortní, bolestná témata traumatu (jako např. v románu Anežka, Houbařka či Rekonstrukce), ale zároveň je posouvá směrem k současné společenské diagnóze, k určité formě společenského románu.

Související

Povídky o sebevrazích. Viktorie Hanišová chápe jejich beznaděj i osamění

Síla knihy spočívá zejména v napětí mezi soukromým a veřejným, i v nebezpečném stírání hranic mezi nimi. Ale také v popisu zvláštního tření mezi truchlením po zemřelém otci a vztekem na jeho postoje a některé činy, mezi snahou porozumět a potřebou obžalovat, případně se i pomstít. Právě tato ambivalence dává příběhu energii. Pokud próza někdy působí víc jako podrážděná výpověď o stavu společnosti než jako psychologický román, není nutně třeba považovat to za slabinu – jde spíš o vědomou volbu autorky, která chce čtenáře vtáhnout do podivně excitované atmosféry dnešní doby.

Hoří ti táta je tak knihou o rodinné tragédii, ale také o tom, jak politické vášně deformují soukromé životy. Hanišová v ní zůstává věrná svým oblíbeným tématům, která umí zpracovat s psychologickou hloubkou a poměrně neokázale, ale tentokrát přidává i výrazně ostřejší společenský akcent.