


Viktorie Hanišová se v románu Hoří ti táta (Host) vrací k tématům, která její prózu provázejí dlouhodobě: k narušeným rodinným vazbám, traumatu, vině a křehkosti lidské identity. Tentokrát je však zasazuje do výrazně aktuálnějšího rámce a dotýká se i politiky a současného napětí ve společnosti.

Děj se otevírá obrazem muže, který se upálí před budovou Poslanecké sněmovny, a zpráva o tomto činu se rychle propojí s politickým radikalismem, manipulací a veřejnou debatou, jež rozděluje společnost. Hanišová napsala román, v němž se politika stává věcí opravdu osobní, až bolestně intimní. A zároveň v něm stále rezonují i témata apolitická, jako je např. přijetí smrti někoho velmi blízkého, tvůrčí krize či proces vzniku literárního díla.

Hlavní hrdinkou je Lada, úspěšná spisovatelka, která se po otcově protestní sebevraždě ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny: truchlí po něm a zároveň se pokouší pochopit, co ho k tak extrémnímu činu dovedlo. A do této vyprávěcí linky vstupuje ještě další vrstva: Lada sama prochází tvůrčí krizí a nakladatelství od ní čeká nový rukopis. Z osobního pátrání po okolnostech otcovy smrti se tak postupně stává text uvnitř textu, v němž se rodinné trauma proměňuje v literární materiál Ladina nového románu.
Román neusiluje o jednoduchou odpověď na otázku „proč se to stalo“, spíše zkoumá, jak snadno může do intimního prostoru proniknout politická nenávist, jak se z frustrace a osamělosti stává živná půda pro radikální postoje a jak se současný veřejný diskurz propisuje do rodinných vztahů. Hanišová tím navazuje na svůj dosavadní zájem o nekomfortní, bolestná témata traumatu (jako např. v románu Anežka, Houbařka či Rekonstrukce), ale zároveň je posouvá směrem k současné společenské diagnóze, k určité formě společenského románu.
Síla knihy spočívá zejména v napětí mezi soukromým a veřejným, i v nebezpečném stírání hranic mezi nimi. Ale také v popisu zvláštního tření mezi truchlením po zemřelém otci a vztekem na jeho postoje a některé činy, mezi snahou porozumět a potřebou obžalovat, případně se i pomstít. Právě tato ambivalence dává příběhu energii. Pokud próza někdy působí víc jako podrážděná výpověď o stavu společnosti než jako psychologický román, není nutně třeba považovat to za slabinu – jde spíš o vědomou volbu autorky, která chce čtenáře vtáhnout do podivně excitované atmosféry dnešní doby.
Hoří ti táta je tak knihou o rodinné tragédii, ale také o tom, jak politické vášně deformují soukromé životy. Hanišová v ní zůstává věrná svým oblíbeným tématům, která umí zpracovat s psychologickou hloubkou a poměrně neokázale, ale tentokrát přidává i výrazně ostřejší společenský akcent.
Kniha
Viktorie Hanišová: Hoří ti táta
Host 2026, 216 stran



Při ruských útocích na jihu Ukrajiny v noci na středu podle místních úřadů přišli o život nejméně tři lidé, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem, který byl kvůli tomu dočasně uzavřen. Informovala o tom ruskojazyčná služba serveru BBC. Ruská armáda v noci opět útočila na Kyjev, podle záchranářů, na něž se odvolává BBC, se tyto útoky ve středu zřejmě obešly bez obětí.



Pražský vrchní soud ve středu pravomocně osvobodil někdejšího dobrovolného strážce Jiřího Lobotku ze založení obřího požáru v národním parku České Švýcarsko v roce 2022. Odvolací senát tak zamítl odvolání státní zástupkyně a potvrdil lednový prvoinstanční verdikt. Podle soudů se mužova vina nepodařila prokázat. Muž se k činu původně dvakrát doznal, později ale přiznání odvolal.



Patřila k největším tenisovým talentům světa, přesto ukončila kariéru už ve 22 letech. Bývalá česká hráčka Daniela „Dája“ Bedáňová až dlouho po ní promluvila o tom, jakým psychickým tlakem a šikanou si procházela ze strany otce. Letos o tom vydala dokonce knihu.



Írán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery.



Španělský tenista Carlos Alcaraz titul na US Open neobhájí. Druhý nasazený hráč ve čtvrtfinále po čtyři a půl hodiny dlouhé bitvě prohrál 7:6, 1:6, 3:6, 6:1 a 6:7 s domácím Benem Sheltonem.