Zemřel Christopher Tolkien, který vydal otcův Silmarillion a další knihy

Kultura Guardian, Kultura
16. 1. 2020 21:04
Ve věku 95 let zemřel Christopher Tolkien, syn slavného spisovatele a autora Hobita či Pána prstenů J. R. R. Tolkiena, o jehož dílo a odkaz se posmrtně staral. Právě díky Christopherovi Tolkienovi se mnohé předtím nevydané spisy jeho otce dostaly na veřejnost. O úmrtí ve čtvrtek večer informovala Tolkienova společnost.
Christopher Tolkien se dožil 95 let.
Christopher Tolkien se dožil 95 let. | Foto: The Tolkien Society

Christopher Tolkien se narodil roku 1924 v anglickém Leedsu jako třetí a nejmladší syn slavného spisovatele a jeho ženy Edith. Vyrůstal poslechem pohádek o hobitovi Bilbu Pytlíkovi, které jeho otec pod názvem Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vydal roku 1937, kdy bylo Christopherovi třináct.

Syn za druhé světové války narukoval do anglického Královského letectva, ale bojových operací se neúčastnil. Po válce vystudoval angličtinu.

Podle britského deníku Guardian právě Christopher nakreslil spoustu původních map fiktivního světa Středozemě, které jeho otec využil, když v letech 1954 až 1955 vydal trilogii Pán prstenů. Při jejím psaní mu Christopher jako posluchač poskytoval zpětnou vazbu. J. R. R. Tolkien ho jednou nazval svým "předním kritikem a spolupracovníkem".

Poté, co autor Hobita a Pána prstenů v roce 1973 zemřel, se Christopher začal starat o jeho odkaz. Dva roky nato se přestěhoval do Francie, kde žil se svou druhou ženou Baillie Tolkienovou, a začal pracovat na zpřístupnění otcových nevydaných děl.

Často musel rukopisy upravovat nebo rekonstruovat a potýkat se kupříkladu se situacemi, kdy se v textu průběžně měnila jména postav.

J. R. R. Tolkien "vyprodukoval enormní množství textů od dějin bohů po dějiny lidí", které ale přes nejlepší snahu nikdy nevydal, vzpomněl Christopherův syn Simon. Právě Christopher se proto začal probírat otcovými sešity a zápisky, z nichž k vydání postupně připravil několik knih, zejména soubor mytologie Středozemě známý pod názvem Silmarillion. Ten byl prvně publikován roku 1977 a podíl na jeho publikaci měl také Kanaďan Guy Gavriel Kay, dnes sám úspěšný autor fantasy.

Stejně tak Christopher Tolkien na trh poslal otcovy Nedokončené příběhy, dvanáctidílné Dějiny Středozemě z let 1983 až 1996 nebo výpravný příběh Berena a Lúthien, který letos v českém překladu Filipa Krajníka vydá nakladatelství Argo.

To na pulty zdejších knihkupectví z děl J. R. R. Tolkiena, jež k vydání připravil Christopher Tolkien, poslalo také Pád Gondolinu, Artušův pád, Legendu o Sigurdovi a Gudrún, List od Nimrala a jiné příběhy nebo Húrinovy děti. Ty Christopher Tolkien dle otcových poznámek rekonstruoval bezmála tři desítky let.

Syn slavného romanopisce byl také kritický k filmové adaptaci Pána prstenů, kterou začátkem tisíciletí natočil režisér Peter Jackson. "Vykuchali tu knihu, aby z ní udělali akční film pro patnáctileté až pětadvacetileté," postěžoval si roku 2012 v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.

Už pár roků předtím Christopher Tolkien vedl soudní spor se společností New Line Cinema, která za trilogií stála. Obvinil ji, že dědicům z tržeb filmu nevyplatila slíbený podíl. Konflikt v roce 2009 skončil mimosoudním vyrovnáním.

Filmový kritik František Fuka v DVtv komentuje závěrečný díl filmového Hobita. Podle něj nebylo šťastné natočit ho stejně jako Pána prstenů. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 18 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 18 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy